Pěšice

Pěšice
Pěšice kaple
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Řepníky
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′7″ s. š., 16°4′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	47 (2021)[1]
Katastrální území	Pěšice (2,28 km²)
Nadmořská výška	395 m n. m.
PSČ	538 54
Počet domů	44 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pěšice
Další údaje
Kód části obce	145211
Kód k. ú.	745219
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěšice (německy Pieschitz) jsou malá vesnice a část obce Řepníky v okrese Ústí nad Orlicí. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Řepníků. Pěšice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,28 km².^[3]

Původní název vesnice Pušice byl odvozen z příjmení Půch ve významu ves lidí Půchových. Tvar Pěšice vznikl nejspíše během 17. století. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Pusic (1226), Jonsdorph (1347), Gansdorff (1354), Bussicz (1402), Pušice (1417), Puštice (1417), z Pušic (1419), Pussicze (1547), Pessicze (1623), Pussycze (1646), Pěssicze (1654), PUssycze (1654), Pussycze (1679), Piessycze (1719), Pieschitz (1789), Pieschitz a Pěssice (1837) a Pěšice (1854).^[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1226, kdy se připomíná Služek z Pušic jako svědek.^[4]

V 19. století ve vesnici stálo 47 obytných stavení, ve kterých žilo přes 200 obyvatel české národnosti, kteří se většinou věnovali zemědělství. Již v 19. století byly v této malé obci utvářeny spolky. V roce 1893 byl do Pěšic povolán odborník z Hranic na Moravě, který provedl průzkum terénu a v roce 1895 zde bylo založeno Vodní družstvo, které opatřovalo vodu samočinným čerpadlem „trkačem“. Z dalších spolků lze jmenovat organizaci domkářů a malorolníků Domovina, politickou organizaci Republikánské strany československého venkova, Československou stranu lidovou i organizaci Republikánského dorostu. Před první světovou válkou zde bylo Mlékařské družstvo – společnost s ručením omezeným. V roce 1922 vznikl Okrašlovací spolek. V roce 1930 byl utvořen pěvecký kroužek při církví československé, který účinkoval při bohoslužbách ve zdejší obci i v obcích okolních. V roce 1925 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Pěšicích.

Přírodní památka Kusá hora je lesní komplex Štěncem, Pěšicemi, Řepníky a Srbci. Jde se o členité území na podkladu opuk s bučinami, dubohabřinami a teplomilnými doubravami. Roste zde např. střevíčník pantoflíček, medovník meduňkolistý, vstavač nachový, zapalice žluťuchovitá. V mokřadu u rybníka roste prstnatec pleťový a šišák hrálovitý. Součástí chráněného území je i Štěnecký rybník.

• Na západním okraji vesnice se nachází pěšické tvrziště ze třináctého až patnáctého století.^[5]
• Na ostrožně nad Řepnickým potokem se dochovaly pozůstatky pěšického hradiště.^[6]
• Kaple z roku 1920 je zasvěcena památce Mistra Jana Husa stojí na návsi uprostřed obce. Dříve stávala na místě kaple dřevěná zvonička. V roce 1910 původní zvon praskl. Ze sbírky místních občanů byl zakoupen nový zvon, který byl během první světové války ukryt a unikl tak rekvizici. Po válce byl pak zavěšen do nové kaple. Za druhé světové války byl zvon zrekvírován a kaple postupně chátrala. V roce 1994 obec kapli opravila a ze sbírky pěšických občanů byl zakoupen nový zvon ze zvonařské dílny Dytrychových z Brodku u Přerova.
• Vedle kaple stojí kříž na pískovcovém podstavci z roku 1861.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pěšice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pěšice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Pěšice na webu ČÚZK