Pěna

Pěna je směs, která je tvořena bublinami plynu v kapalině, nebo v pevné látce. Jedná se o disperzi plynu v jiné látce. Tvoří se probubláváním kapalin plynem nebo šleháním. Není stálá (záleží na stěnách mezi bublinami).

Přípravu pěnotvorných činidel a mýdel lze provést i odpěněním. Různé druhy pěny se vyskytují i v přírodě (přírodní pěny). Ale kumulují se v nich PFAS.^[1] Důležitý význam má pěna v průmyslu, kde se využívá její výborné (tepelně i zvukově) izolační vlastnosti a nízké hustoty. Pro různé průmyslové účely byla vyvinuta řada tekutých i tuhých pěn.

Pěna má v potravinářství estetický význam. U některých druhů potravin jde o koloidy:

• pivo – pivní pěna,
• cappuccino,
• zpěněná smetana vytváří šlehačku,
• zpěněný slepičí bílek vytváří cukrářský sníh.

Pěna se používá i v domácnostech např. při úklidu nečistot z textilních povrchů (matrace, sedačky, textilní potahy, koberce), dále také jako hygienická přísada do koupelí apod.

Tuhá pěna je typ koloidu. Od pěny se liší tím, že jde o plyn v pevné látce, ne v kapalině. Řadí se mezi heterogenní směsi. Mezi tuhé pěny patří pemza, aerogely, a pěnové plasty (např. polystyren).

Tuhá pěna se používá mimo jiné pro výrobu matrací, kde se pěna rozlišuje na pěnu PUR, studenou pěnu, latex či BIO pěnu.

1. vlhké (obsah plynu do 85 % objemu)
2. suché (obsah plynu více než 85 %)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pěna na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo pěna ve Wikislovníku
• Článek o pěnách na serveru vydavatelství Vysoké školy chemicko-technolgické