Pěnice hnědokřídlá

Pěnice hnědokřídlá
Samec
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	pěnicovití (Sylviidae)
Rod	pěnice (Sylvia)
Binomické jméno
Sylvia communis Latham, 1787
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Areál rozšíření       hnízdiště       migrace       zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) je malým druhem pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Polytypický druh se 4 subspeciemi:^[2]

• S. c. communis Latham, 1787 – hnízdí v Evropě, severním Turecku a severozápadní Africe; zimuje hlavně v západní a střední Africe.
• S. c. volgensis Domaniewski, 1915 – hnízdí v rozmezí od jihovýchodní části evropského Ruska východně po jihozápadní Sibiř a Kazachstán; zimoviště nejsou přesně známá.
• S. c. icterops Ménétries, 1832 – hnízdí v Turecku, Levantu, Kavkazu, Zakavkazí a v rozmezí od severního Íránu východně po Turkmenistán; zimuje ve východní a jižní Africe.
• S. c. rubicola Stresemann, 1928 – hnízdí v rozmezí od Altaje východně po severní Mongolsko; zimuje ve východní a jižní Africe.

• délka: 13–15 cm
• rozpětí křídel: 19–23 cm.
• hmotnost: 12–17 g.

Menší než vrabec. Svrchní stranu těla má šedohnědou, spodinu bělavou a boky světle hnědé. Ramenní letky a velké krovky jsou rezavohnědě vroubené. Ocas má tmavý, se světlými vnějšími okraji, krk bílý a končetiny hnědé. Je pohlavně dimorfní. Samci mají šedou hlavu, široký bílý proužek kolem oka, narůžovělou hruď a okrově červené duhovky. Samice mají hlavu hnědavou, hruď světle béžovou a duhovky hnědé. Mladí ptáci se podobají samicím.

Zpěv, kterým se samci ozývají z vyvýšených míst nebo za krátkého třepotavého letu, je rychlý, hlasitý a složený z řady žvatlavých zvuků. Vábí tlumeným „vehd–vehd“ nebo „void–void“, varuje hrubým „varr“.

Hnízdí ve většině Evropy s výjimkou severní Skandinávie, v Malé, západní a střední Asii a severozápadní Africe. Ve střední Evropě se zdržuje od dubna do září. Náleží mezi druhy tažné na dlouhou vzdálenost, zimuje v subsaharské Africe, Arábii a Pákistánu. K hnízdění vyhledává otevřené krajiny s porosty keřů, nejlépe trnitých, paseky, okraje lesů, remízky a parky.

V České republice se vyskytuje na většině území od nížin až po 1800 m n. m.^[3]

Na jaře 1969 byl během pozorování jarního příletu pěnic hnědokřídlých na hnízdiště zaznamenán masivní úbytek jedinců. Z průzkumu, který se snažil tento pokles vysvětlit, následně vyplynulo, že příčinou je vysušování jižního okraje Sahary, Sahelu, které přímo působí na početnost druhu. Během jediné zimy přitom zapříčinilo např. vymizení 70 % populace hnízdící ve Velké Británii.^[4] Početnost druhu se v celé Evropě dramaticky snižovala až do začátku 70. let,^[5] od roku 1980 pak u ní lze zaznamenat mírný vzestup.^[4]

Na stavech pěnice hnědokřídlé se podepisuje také mícení remízků a pásů křovin v otevřené krajině, následkem kterého přichází o svá hnízdiště. I přes všechny nepříznivé vlivy je však stále běžným druhem pěvce, jehož početnost je jen v Evropě odhadována na 7–22 milionů hnízdících párů.^[6] V České republice pak hnízdí v počtu 90–180 tisíc párů.^[3]

Živí se hlavně hmyzem, pavouky a měkkýši, na podzim požírá také bobule.

Pohlavně dospívá v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1x až 2x ročně od května do července. Miskovité hnízdo z trávy, kořínků a chlupů staví dobře skryté v keřích nebo v jiné husté vegetaci, často v porostech kopřiv. Vždy se nachází nízko, obvykle ve výšce 20–50 cm nad zemí. V jedné snůšce je 4-5 světlých, hnědě skvrnitých, 18,4 x 14,0 mm velkých^[3] vajec, na kterých sedí po dobu 11–13 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouští po 10–12 dnech a ještě asi 1 týden jsou krmena mimo něj. Nejvyšší zaznamenaný věk je 7 let a 10 měsíců.^[7]

• Svensson, L.; Grant, P. J.; Mullarney, K.; Zetterström, D.: Der neue Kosmos-Vogelführer - Alle Arten Europas, Nordafrikas und Vorderasiens. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart. 1999. ISBN 3-440-07720-9 (německy)
• Berthold, Peter; Vogelzug - Eine aktuelle Gesamtübersicht. WBG, Darmstadt. 2007. ISBN 978-3-534-20267-6 (německy)
• Bezzel, Einhard: Ptáci. Rebo Productions CZ, Dobřejovice. 2003. ISBN 978-80-7234-292-1
• Dierschke, Volker: Ptáci. Euromedia Group, k. s., Praha. 2009. ISBN 978-80-242-2193-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnice hnědokřídlá na Wikimedia Commons
• Galerie pěnice hnědokřídlá na Wikimedia Commons
• Taxon Sylvia communis ve Wikidruzích
• Whitethroat Sylvia communis [Latham, 1787] [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
• COLLIN, Didier. Fauvette grisette [online]. Oiseaux.net [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (francouzsky) 
• Galerie hlasů pěnice hnědokřídlé na webu xeno-canto Europe