Pěnice pokřovní

Pěnice pokřovní
	Pěnice pokřovníZpěv pěnice pokřovní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	pěnicovití (Sylviidae);
Rod	pěnice (Sylvia);
Binomické jméno
	Sylvia curruca; (Linnaeus, 1758)
	(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0Rozšíření pěnice pokřovní Rozšíření pěnice pokřovní hnízdiště celoroční výskyt migrace zimoviště sestaveno na základě: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2019) 2018.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je malý zpěvný pták z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie

Pěnice pokřovní byla popsána Carlem Linném v roce 1748 pod názvem Motacilla curruca.^[2] Systematika druhu je však nejasná a počet poddruhů neustálený. Obecně bývají přijímány dva: Sylvia curruca curruca vyskytující se v západní části areálu rozšíření a Sylvia curruca blythi, který se vyskytuje v části východní a oproti nominálnímu poddruhu má poněkud světlejší zbarvení hlavy.^[3]

Popis

délka: 13–14 cm
rozpětí křídel: 17–20 cm
hmotnost: 12–16 g.

Nejmenší pěnice hnízdící v Česku.^[4] Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas

Vábí krátkým „tet“, varování zní jako „terrrtek“. Zpěv tvoří výrazné „lylylylyl“ předcházené jemným švitořením.^[4]^[5]

Rozšíření

Je běžná ve většině Evropy kromě Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie; zasahuje na území západní a střední Asie. Je tažným druhem se zimovišti ve východní Africe a jižní Asii, který se na svá hnízdiště navrací v dubnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, v parcích a zahradách.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí v počtu 50 000–100 000 párů od nížin až po 1600 m n. m.^[4] Populační trend na českém území je mírný vzestup.^[6]

Potrava

Pěnice pokřovní se živí pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi.

Hnízdění

Žije velmi skrytě. Pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě hnízdí 1× ročně od dubna do srpna.^[5] Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce bývá 3–5 světlých, 17,0 × 12,7 mm velkých^[4] vajec s hnědým skvrněním, na jejichž 11denní až 13denní inkubaci se střídavě podílejí oba rodiče. Mláďata se líhnou neopeřená, slepá, a tudíž na rodičích zcela závislá. Hnízdo opouštějí po 11–14 dnech.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ Lesser Whitethroat [online]. The Internet Bird Collection [cit. 2010-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Snow, David W.; Perrins, Christopher M.; Doherty, Paul & Cramp, Stanley (1998): The complete birds of the western Palaearctic on CD-ROM. Oxford University Press. ISBN 0-19-268579-1 (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.
↑ ^a ^b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 50.
↑ Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnice pokřovní na Wikimedia Commons
Galerie pěnice pokřovní na Wikimedia Commons
Taxon Sylvia curruca ve Wikidruzích

[8ba42e96bbe8f1e0065b25c1eb22cf310d61167c-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] Lesser Whitethroat [online]. The Internet Bird Collection [cit. 2010-12-19]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Snow, David W.; Perrins, Christopher M.; Doherty, Paul & Cramp, Stanley (1998): The complete birds of the western Palaearctic on CD-ROM. Oxford University Press. ISBN 0-19-268579-1 (anglicky)

[Dungel-4] DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.

[dierschke-5] VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 50.

[6] Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-12-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály