Pětipsy (zámek)

Pětipsy
Zámek během rekonstrukce v roce 2022
Účel stavby
Rodové sídlo a správa panství
Základní informace
Sloh	gotický, barokní
Výstavba	14. století
Přestavba	16. století, 2. polovina 17. století
Stavebník	Fridrich z z Egerberka
Další majitelé	Hasištejnští z Lobkovic Fictumové Šlikové Hrobčičtí z Hrobčic Thunové aj.
Současný majitel	Via Levamente
Poloha
Adresa	Areál hospodářského dvora čp. 2, Pětipsy, Česko Česko
Souřadnice	50°19′14,52″ s. š., 13°20′51″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39733/5-676 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pětipsy jsou zřícenina tvrze přestavěné na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Chomutov asi devět kilometrů jihovýchodně od Kadaně. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.^[1]

První zmínka o Pětipsech je z roku 1226, kdy patřily doksanskému klášteru. Později se staly královským majetkem a v roce 1322 je jako léno získal Fridrich z Egerberka, který si zde postavil vodní tvrz. Jeho rodu vesnice s tvrzí patřila téměř 200 let. Jeden z jeho potomků, Odolen mladší Pětipeský, při jednom ze svých sporů ve tvrzi věznil v letech 1404–1407^[2] svého souseda Vlada z Polák. V roce 1500 prodali Pětipeští panství Jiřímu a Felixovi Oplům z Fictumu, ale brzy je získali zpět, protože v roce 1504 je znovu prodali Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten panství připojil k Hasištejnu. Václav Hasištejnský zemřel v roce 1518 a jeho dědic Zikmund Hasištejnský z Lobkovic prodal Pětipsy Oplovi z Fictumu, kterému patřily až do roku 1530, kdy utekl ze země před trestem za penězokazectví. Jeho zabavený majetek královská koruna nejprve zastavila a později (1545) prodala Albrechtu Šlikovi z Holejče. Od té doby byly Pětipsy svobodným statkem, který od Šliků v roce 1559 koupil Jeroným Hrobčický z Hrobčic.^[3]

Kolem roku 1560 byla Hrobčickými tvrz přestavěna na renesanční zámek. Oldřich Hrobčický za účast na stavovském povstání o Pětipsy přišel v roce 1623 a o sedm let později statek koupil nejvyšší královský hofmistr hrabě Kryštof Šimon z Thun-Hohensteinu. Klášterečtí Thunové Pětipsy vlastnili až do pozemkové reformy v roce 1923. Na zámku sídlila správa statku, ke kterému patřily také Račetice, Kličín a několik dalších vesnic. Už od 19. století však Thunové pětipeský poplužní dvůr pronajímali majiteli zdejšího cukrovaru Gustavu Hodkovi. Jeho potomek, Zdeněk Hodek, dvůr se zámkem později koupil a v jeho rodině, která na pozemcích přiléhajících k zámku postavila i novodobé zahradní pavilony, zůstal až do čtyřicátých let 20. století.^[3] Zámek byl rodině zkonfiskován roku 1948 a během následujícího působení místního státního statku byl značně zdevastován. Při restituci v roce 1995 převzali zámeckou zříceninu potomci původních majitelů.

Roku 2012 zámecký areál za tři miliony korun koupilo občanské sdružení Via Levamente a zahájilo kroky k záchraně zámku.^[4] Po nezbytných přípravných pracích sdružení v roce 2017 začalo rekonstrukci gotické části zámku včetně provizorního zastřešení. Zámek byl také příležitostně otevřen návštěvníkům.^[5] Záměrem spolku je vybudovat v zámku muzeum věnované historii Sámovy říše.^[6] Rekonstrukce poloviny zámecké budovy stála čtyřicet milionů korun. Od 3. srpna 2024 je zámek pravidelně přístupný návštěvníkům. Expozice je věnována rodině Hodků a zakladateli tvrze, Fridrichovi Pětipeskému.^[4]

Předchůdcem zámku byla gotická tvrz ze 14. století. Tvořila ji třípatrová budova se zdmi silnými 1,8 metru. Do jádra tvrze obehnaného valem a vodním příkopem se vstupovalo od jihu.^[7] Při renesanční přestavbě v 16. století byla stará tvrz zahrnuta do zdiva nového zámku tak, že přístavbou západního a jižního křídla vznikl zámek s půdorysem písmena U opevněný vodním příkopem.^[3]

Stávající podobu získal zámek až ze thunovské barokní přestavby v 17. století, během které bylo nádvoří uzavřeno východním křídlem. Do nádvoří vedl vjezd po mostě přes příkop a branou v jižním křídle.^[7] V 18. století proběhla klasicistní úprava venkovních fasád a na nádvoří byly vybudovány pavlače, které spojovaly místnosti v patře. V první polovině 19. století byly dřevěné pavlače nahrazeny cihlovými arkádami a střecha pokryta taškami.^[3]

Zámek se ve druhé polovině 20. století dostal do velmi špatného stavu a zůstaly z něj stát prakticky jen obvodové zdi a klenuté stropy některých přízemních místností.^[7]

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Mašťova, s. 383–384. 

• Seznam zámků v Ústeckém kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pětipsy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky