Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů

Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů
Základní informace
Výstavba	1882
Poloha
Adresa	Benešov nad Ploučnicí, Česko Česko
Souřadnice	50°44′21,44″ s. š., 14°18′24,93″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přádelna bavlny a barevna bratří Grohmannů se nacházely v Benešově nad Ploučnicí, okres Děčín.

Historie

Úspěšní podnikatelé bratři Martin (1840–1914) a Theodor (1844–1919) Grohmannové rozšířili své působiště mimo Bystřany na Teplicku (přádelna a barevna) a v roce 1876 postavili v Benešově nad Ploučnicí v blízkosti nádraží barevnu příze tureckou červení. V roce 1883 byla k podniku připojena barevna firmy Pietschmann. V roce 1882 byla postavena přádelna bavlny a v roce 1889 byla postavena druhá přádelna. Přádelny řídil ředitel Franz Schubert-Spiegel (1844–1913) až do roku 1910. V období krize v roce 1930 byl provoz zastaven. V roce 1940 byl provoz obnoven říšskými úřady, kdy byla továrna spojena s firmou Mattausch.^[1][2] V období druhé světové války byli v závodech nuceně nasazeni Italové, kteří zde i bydleli.^[3] Po ukončení války komplex přešel pod národní podnik Benar, závod 02. Provoz byl ukončen v roce 2006.^[1][2]

V roce 1888 bratři Grohmannové koupili velkostatek a Dolní zámek od jeho poslední majitelky hraběnky Aloisie Černínové. Zámek sloužil jako obytný dům pro úředníky a kanceláře.^{[4] [5]}

Popis

Přádelnu tvořila čtyřpodlažní budova, která měla kapacitu 12 000 vřeten. Byla postavena v anglickém stylu (double mill), to je s vlastní strojovnou, která byla napojena na novou kotelnu.^[1] Ve své době to byla největší textilní budova v Evropě.^[6] Po rozšíření v roce 1910 byla kapacita 56 000 vřeten. Textilní stroje poháněly čtyři parní stroje s celkovým výkonem 1 400 koňských sil. Od roku 1891 byla uvedena do provozu dynama, která zabezpečovala osvětlení provozu. V roce 1894 bylo uvedeno do provozu protipožární sprinklerové zařízení.^[1][2] V areálu stojí cihlový komín, vysoký 46 metrů, postavený v druhé polovině 19. století. Oktagonální dřík s hlavicí stojí na čtvercovém hranolovém podstavci, který je dělen římsami ve třech úrovních.^[7][8]

Odkazy

Reference

Literatura

• VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. industriální topografie, Ústecký kraj. Praha: ČVUT Praha, 2011. 364 s. ISBN 9788001048337. S. 95, 96. 

Související články

• Přádelna a barevna bratří Grohmannů