Příčný a Dlouhý Cejl
| Příčný a Dlouhý Cejl | |
|---|---|
 Ulice Palackého v Hustopečích, bývalý Příčný Cejl | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Hustopeče |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′18″ s. š., 16°44′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Hustopeče u Brna |
| PSČ | 693 01, pošta Hustopeče |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Příčný a Dlouhý Cejl | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příčný a Dlouhý Cejl (německy Quer und Lange Zeil) je bývalé předměstí v Hustopečích v okrese Břeclav. Do roku 1950 se také jednalo o samostatné katastrální území.
Historie
Jihovýchodní předměstí Hustopečí tvořily ulice Dlouhý Cejl a Příčný Cejl. Právě Dlouhým Cejlem procházela hlavní cesta z Brna, přes hustopečské náměstí a Podivínskou bránu dále na Břeclav.[1] V první čtvrtině 19. století tvořily toto předměstí dvě navzájem kolmé ulice, Příčný Cejl (dnešní ulice Palackého) a Dlouhý Cejl (dnešní ulice Herbenova), respektive jeho západní uliční fronta. Východní uliční čára byla částečně zastavěna jen v severní části a spadala do katastru Hustopečí.
V roce 1880 založil v Hustopečích svoji tiskárnu Ludvík Masaryk, kterého finančně podporoval jeho bratr Tomáš. Budova tiskárny byla postavena na Dlouhém Cejlu (dnes společenský dům na adrese Herbenova 4) a v roce 1890 ji převzal Wilhelm Seidel, neboť Ludvík Masaryk přesunul své podnikání do Prahy.[2]
Ve 20. století byly podél říčky Štinkovky vybudovány na katastru Příčného a Dlouhého Cejlu průmyslové areály, podél nichž byl v 60. letech 20. století postaven silniční průtah městem (ulice Bratislavská).[1] V roce 1950 byla provedena katastrální reforma Hustopečí a katastr Příčného a Dlouhého Cejlu byl začleněn do katastru města.[3]
Galerie
Historický vinný lis na křižovatce ulic Palackého a Herbenovy
Informační tabulka na bývalé tiskárně Ludvíka Masaryka
Pamětní deska T. G. Masaryka
Odkazy
Reference
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 571–572.
- ↑ L. Masaryk [online]. Slovnik-nakladatelstvi.cz, rev. 2017-04-20 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Příčný a Dlouhý Cejl na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu Wikiměsto Hustopeče.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu Wikiměsto Hustopeče.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu Wikiměsto Hustopeče.
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu Wikiměsto Hustopeče.