Příčný vrch
| Příčný vrch | |
|---|---|
 Příčný vrch z Koberštejna | |
| Vrchol | 975 m n. m. |
| Prominence | 257 m ↓ nad Horním Údolím[1] |
| Izolace | 5,4 km → Orlík |
| Seznamy | Koruna Sudet #11 Nejprominentnější hory CZ #57 Hory Zlatohorské vrchoviny #1 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Zlatohorská vrchovina / Rejvízská hornatina / Heřmanovické hřbety / Hornickoskalský hřbet |
| Souřadnice | 50°13′10″ s. š., 17°23′2″ v. d. |
  Příčný vrch | |
| Povodí | Opavice → Opava → Odra, Prudník → Osoblaha → Odra, Bělá → Kladská Nisa → Odra |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příčný vrch je s výškou 975 m n. m. nejvyšší horou Zlatohorské vrchoviny v severní části Jeseníků, 5 km jižně od města Zlaté Hory. Má podobu plochého hřebene dlouhého asi 3 km. Hřeben je porostlý smrkovým lesem s příměsí buku. Hora je součástí Koruny Sudet, polského turistického odznaku za zdolání nejvyšších hor Krkonošsko-jesenické soustavy.
Doly
Od středověku byla hora místem těžby zlata (ložiska v oblasti Zlatých Hor byla objevena už v roce 1220) a dalších kovů jako olovo, měď a pyrit (pro výrobu kyseliny sírové). Doly byly zavřeny v prosinci 1993. Zbyly po nich desítky šachet a chodníků o celkové délce asi 120 km, ale většina z nich byla z bezpečnostních důvodů zasypána.
Hornickou historii hory připomíná Zlatohorská hornická naučná stezka, která začíná i končí ve Zlatých Horách a vede přes 15 zastavení (např. Měděná štola, Starohoří, Olověná štola). Celá stezka měří 16 km.[2]
Přístup
Na Příčný vrch lze vystoupat ze všech světových stran. Nejkratší cesta vede ze severovýchodu po zlatohorské hornické naučné stezce, od poutního kostela Panny Marie Pomocné, postaveného v roce 1841[3] a obnového v roce 1993. Tato cesta měří 2,5 km s převýšením 260 metrů. Jen o málo delší cesty vedou od jihu (z Heřmanovic po červené) a západu (z Horního Údolí po údolské hornické naučné stezce). Nejhodnotnější výstup vede od severu ze Zlatých Hor. Měří 5,5 km a dosahuje i největšího převýšení 500 metrů. Prochází skiareálem Příčná, přes Zámecký vrch se zříceninou gotického hradu Edelštejn a dál po zlatohorské hornické naučné stezce k vrcholu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Příčný vrch na polské Wikipedii.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Zlatohorská hornická naučná stezka na ZlateHory.cz. zlatehory.cz [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-10.
- ↑ Vznik a rozvoj poutního místa na Mariahilf.eu
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Příčný vrch na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Roy147, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled ze zříceniny hradu Koberštejn, Rejvíz, Jeseníky
Autor: Von Mundburg, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: