Příšerka v Paříži

Příšerka v Paříži
Původní názevA Monster in Paris, Ein Monster in Paris, Un monstre à Paris a Монстр в Париже
Země původuFrancieFrancie Francie
BelgieBelgie Belgie
Jazykyfrancouzština a angličtina
Délka90 min
Žánryfantasy film
filmový muzikál
film o monstru
ScénářBibo Bergeron
Stéphane Kazandjian
RežieBibo Bergeron
Obsazení a filmový štáb
DabingJulie Ferrier
François Cluzet
Vanessa Paradis
Bibo Bergeron
Sébastien Desjours
… více na Wikidatech
ProdukceLuc Besson
HudbaMatthieu Chedid
Výroba a distribuce
Premiéra12. října 2011 (Francie)
16. prosince 2011 (USA)
Produkční společnostiBibo Films
France 3 Cinéma
uFund
DistribuceEuropaCorp
Netflix
Rozpočet28,2 mil. €[1]
Tržby26,6 mil. US$[2]
Příšerka v Paříži na ČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příšerka v Paříži (v originále Un monstre à Paris) je francouzský animovaný celovečerní film, který režíroval Bibo Bergeron, který byl uveden ve Francii dne 12. října 2011. Jedná se o animovaný film zpracovaný počítačovou grafikou využívající rovněž techniku 3D.

Děj

Děj se odehrává v Paříži během povodně na Seině v roce 1910. Émile, nesmělý filmový promítač, má vášeň pro natáčení filmů a je zamilovaný do své spolupracovnice Maud, které se ale neodvažuje vyznat ze svých citů. Émilův kamarád Raoul je závozník a vynálezce, který jezdí ve vlastním zbastleném vehiklu přezdívaném Catherine. Raoulovou kamarádkou z dětství je Lucille, kabaretní zpěvačka. Lucille je úspěšná a její teta dělá vše pro to, aby ji strčila do náruče policejního prefekta Victora Maynotta, bohatého a mocného muže, ale omezeného pýchou a ambicemi.

Jednoho večera jde Raoul v doprovodu Émila doručit do velkých skleníků Jardin des Plantes. V nepřítomnosti tamního profesora botaniky (odjel do New Yorku na konferenci) je zde jeho zástupce - učená opice jménem Charles. Raoul, potěšen touto příležitostí, se šťourá se v profesorově laboratoři, spouští podivné incidenty: směs dává Charlesovi hlas operního pěvce, nestabilní hnojivo způsobí, že pod Émilovým fotoaparátem vyroste v mžiku obří slunečnice. Ale nechtěně Raoul způsobí výbuch. Nikdo není zraněn, ale Émile je přesvědčen, že zahlédl monstrózní stvoření. O několik dní později, když si v novinách přečtou vyděšená svědectví, oba přátelé s hrůzou pochopí, že stvoření skutečně existuje a že oni jsou zodpovědni za jeho zrození.

Prefekt Maynott pověří vyšetřováním inspektora Pâté, ale záměrně udržuje strach mezi obyvatelstvem, aby se prosadil jako prozíravý muž a vyhrál příští komunální volby. Přitom se marně snaží svést Lucille. Jednoho večera uvidí monstrum skryté v kabátu a klobouku, které ztratil vyděšený kolemjdoucí. Když Lucille spatří jeho skutečný vzhled, zpočátku pocítil hrůzu. Když ale uslyší monstrum zpívat (díky směsi, vytvořené Charlesem) a uvědomí si nejen, že není nebezpečný, ale také že má mimořádný hlas. Ukryje netvora ve své šatně a pokřtí ho Francœur podle názvu ulice, kde ho našla. Francoeur je obyčejná blecha, kterou nestabilní hnojivo v laboratoři zvětšilo do lidské velikosti. Monstrum se náhodně ocitne na pódiu během Lucilleina čísla, ale vyklube se z něj mimořádný zpěvák a hudebník a duo dosáhne ohromného úspěchu.

Bohužel o pár dní později inspektor Pâté vypátrá původ monstra. Émile a Raoul jsou zatčeni a předvedeni před prefekta, ale ten, jelikož mu monstrum poslouží v jeho kariéře, se rozhodne je odměnit a udělit jim Řád čestné legie. Lucille seznamuje Émila a Raoula s tajemstvím Francoeurovy skutečné identity. Ale prefekt přichází prohledat kabaret a hledá monstrum, jednak pro slávu, a také proto, aby se pomstil Lucille za to, že si ho nevybrala. Francoeur, Émile a Raoul jen těsně unikají. O několik dní později prefekt Maynott otvírá lanovku, která vede na kopec Montmartre a kbazilice Sacré-Coeur, kde bude Lucille zpívat při inauguraci. Tři přátelé v doprovodu opice Charlese se rozhodnou využít příležitosti zinscenovat smrt netvora tím, že ho unesou padacími dveřmi. Prefekt Maynott však podvod odhalí a chce zabít monstrum sám. Zběsilá honička začíná na Montmartru, poté v ulicích Paříže a na Seině během záplav. Vede protivníky pěšky, lanovkou, poté autem a vzducholodí na vrchol Eiffelovy věže. Mezitím tam dorazí i Maud, které Émile konečně našel odvahu poslat dopis o schůzce, přesvědčená, že Eiffelova věž na dopise je místem setkání, protože Émile zapomněl vybrat místo. Po mnoha zvratech je prefekt zatčen inspektorem Pâté. Émile a Maud si padnou do náruče. Ale během konfrontace se účinky profesorovy směsi postupně rozplynou a Francoeur, který se vrací do své původní velikosti, zmizí. Všichni si myslí, že je mrtvý a zabil ho Maynott.

Večer v kabaretu je Lucille po zmizení Francoeura neutěšitelná. Raoul ji přesvědčí, aby i tak zpívala. Když zpívá svou píseň, uslyší hlas, který jí hučí v uchu: je to Francoeur, schovaný ve vlasech. O něco později se profesor z Jardin des Plantes vrací z cesty, a když mu tři přátelé vysvětlí situaci, znovu stvoří směs schopnou vrátit Francœura do lidské velikosti. Francoeur může dál zpívat s Lucille. Krátce poté si Raoul a Lucille vyznají své city k sobě navzájem. Pâté se mezitím stane novým prefektem Paříže a svede Lucillinu tetu.

Ocenění

Zajímavosti o filmu

  • Písmo názvu filmu na plakátu napodobuje písmo navržené Hectorem Guimardem v roce 1900 pro nápisy vstupů do pařížského metra.
  • Při ději setkání mladé zpěvačky a tajemné postavy, inscenovaných míst a použití křestních jmen Raoula a Carlotty se autor do značné míry inspiroval románem Gastona Lerouxe Fantom opery z roku 1910. Tato detektivní zápletka již byla předmětem mnoha adaptací, včetně vzniku hudební komedie v roce 1985 a poté v roce 1986 muzikálu Andrewa Lloyda Webbera.
  • Ambice Maynotta, pařížského prefekta, který vede kampaň za zvolení starostou města, je anachronismus. Ve skutečnosti v té době funkce pařížského starosty neexistovala.
  • Když si Lucille bere policejní kolo na honičku, mrkne okem jako poctu herci Bourvilovi.
  • Když Maynot zastřelí Francoeura, vystřelí 7krát z šestiranného revolveru, než znovu nabije.
  • Film se odehrává v roce 1910, kdy se došlo k záplavám na Seině. Lucille zároveň zpívá při slavnostním otevření lanovky na Montmartre. Ve skutečnosti byla tato lanovka otevřena již v červenci 1900.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Un monstre à Paris na francouzské Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.