Příšovická kotlina
| Příšovická kotlina | |
|---|---|
 Vrch Doubrava od Mlýnice (Olešnice) | |
| Nejvyšší bod | 306 m n. m. (Doubrava) |
| Nadřazená jednotka | Mnichovohradišťská kotlina |
| Sousední jednotky | Bakovská kotlina Vyskeřská vrchovina Českodubská pahorkatina Turnovská stupňovina |
| Podřazené jednotky | Jizerská niva Přepeřská část Doubravská část Žehrovská niva Olešnická část[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | sedimenty |
| Povodí | Jizera, Žehrovka |
| Souřadnice | 50°34′41″ s. š., 15°5′2″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příšovická kotlina je geomorfologický podokrsek v severní části Mnichovohradišťské kotliny na území okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji a okresů Liberec a Semily v Libereckém kraji.
Poloha
Území podokrsku se rozkládá zhruba mezi obcí Březina na jihozápadě a turnovskou částí Dolánky na severovýchodě. Obsahuje většinu města Turnov, z větších obcí jsou zde Příšovice a Žďár. Podokrsek na délku protíná dálnice D10 Praha – Turnov.[2]
Charakter území
Nejvyšším a jediným významným vrcholem Příšovické kotliny je Doubrava (306 m n. m.) v Olešnické části.
Geomorfologické členění
Podokrsek Příšovická kotlina náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Mnichovohradišťská kotlina. Dále se člení na pět částí: na severu jsou to Jizerská niva a Přepeřská část, na jihu Doubravská část a na jihovýchodě Žehrovská niva a Olešnická část. Kotlina sousedí na jihozápadě se sesterským podokrskem, Bakovskou kotlinou, a s okrsky Turnovské pahorkatiny (na jihovýchodě Vyskeřská vrchovina, na severovýchodě Turnovská stupňovina a na severozápadě Českodubská pahorkatina).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geomorfologická a terénní mapa [online]. mapy.nature.cz [cit. 2014-02-14]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“