Příživnictví
Příživnictví byl trestný čin, za který byli v období komunistického režimu v Československu od roku 1957 postihováni ti, kteří se soustavně vyhýbali „poctivé práci“ a dávali se někým vydržovat, nebo si prostředky k obživě opatřovali jiným „nekalým způsobem“.[1][2] Tak byli trestáni i ti, kteří by se např. chtěli živit samostatně bez příslušných povolení, která byla pro samostatnou výdělečnou činnost povinná. Původně za příživnictví hrozil trest odnětí svobody do dvou let, od roku 1965 byl ale zvýšen až na tři roky. Tento trestný čin byl zrušen až v polovině roku 1990.
Reference
Média použitá na této stránce
Mapa vlasatců, výtržníků a příživníků.JPG
Mapa vlasatců, výtržníků a příživníků, kteří byli vyšetřováni Veřejnou bezpečností, Ministerstvo vnitra ČSSR, 1966.
Mapa vlasatců, výtržníků a příživníků, kteří byli vyšetřováni Veřejnou bezpečností, Ministerstvo vnitra ČSSR, 1966.
CZ stamp employment start end.jpg
Rubber stamp imprint into ID cards of Czechoslovak citizens, which proved the start (top) and end (bottom) of an employment. During the communist era, it was a duty of every enterprise to provide it and every citizen to prove that they are employed. If a policeman found a person without proof of study or employment, he would report him as suspect of parasitism - a crime under the penal code of that time. If a person quit a job without getting an exit stamp, then the HR had to report him to the police.
Rubber stamp imprint into ID cards of Czechoslovak citizens, which proved the start (top) and end (bottom) of an employment. During the communist era, it was a duty of every enterprise to provide it and every citizen to prove that they are employed. If a policeman found a person without proof of study or employment, he would report him as suspect of parasitism - a crime under the penal code of that time. If a person quit a job without getting an exit stamp, then the HR had to report him to the police.