Příchovice (zámek)

Zámek Příchovice
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1719 (1718–1719)
Současný majitelJiří Patočka
Poloha
AdresaPříchovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°33′38,52″ s. š., 13°20′20,21″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky28223/4-431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Příchovicích se nachází v jižní části obce v okrese Plzeň-jih. Zámek je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[1]

Historie

V roce 1716 Příchovice s dalšími obcemi zakoupil Jindřich Antonín Henigar ze Seeberka, který si zvolil Příchovice za své sídlo. Starou tvrz ze 14. století nechal v letech 1718 až 1719 přestavět na barokní zámek podle návrhu plzeňského stavitele Jakuba Augustona mladšího v duchu maison de plaisance. V roce 1784 zámek zakoupil Hugo hrabě ze Schönbornu.[2][3] Od roku 1912 byl zámek v rukou nájemců. Po obsazení českého pohraničí zde byly ubytovány rodiny z okupovaného území. V době druhé světové války zde byla zřízena nemocnice (tuberkulózní oddělení). Po válce v roce 1949 zámek vykoupila Armáda ČR, která jej vlastnila do roku 1993.[4] V tomto období byl zrušen status kulturní památky na obytnou budovu zahradníka a vrátného.[5] Na získaných pozemcích byly armádou postaveny novodobé objekty pro potřebu armády. V období let 1972 až 1984 prošel zámek generální opravou. Po roce 1993 byl zámek restituován. Na zámku jsou mimo jiné pořádány letní koncerty, výstavy a na podzim Pivoňkové slavnosti.[4] V parku je jedna z největších sbírek dřevitých pivoněk v Česku.[6]

Popis

Exteriér

Zámek je volně stojící barokní zděná omítaná patrová budova s dvoupatrovým středním rizalitem, postavená na obdélníkovém půdorysu. Hlavní průčelí je jedenáctiosé, zahradní průčelí je třináctiosé včetně polygonálního pětiosého rizalitu. Stavba je zastřešena mansardovou střechou krytou bobrovkami.[1] V hlavním průčelí je v rizalitu vstupní portál s hlavním klenákem, nad nímž se nachází balkon podpíraný dvojicí atlantů, kteří nesou iónské hlavice. Na balkon vede francouzské okno. Nad balkonem je erb rodu hrabat Schönbornů. Fasády jsou členěny patrovými římsami, v přízemí a v patře doplněny lizénovými rámy s obdélníkovými okny. Okna v přízemí mají podokenní římsy a ostění s ušima, v patře pravoúhlé šambrány s uchy a suprafenestrami. Druhé patro rizalitu má téměř čtvercová okna v šambránách s uchy. Zahradní vstup je lemován pilastry, nad vstupem na segmentovém půdorysu je balkon s balustrádou mezi postranními pilířky.[7]

Zámek je zčásti ohrazen omítanou zdí krytou cihlami s příjezdovou bránou na straně od návsi. Brána s železnými vraty je vymezena dvěma bosovanými pilíři s kamennou helmicí.[7]

Interiér

Za hlavním vstupem se nachází hala s valenou klenbou s lunetami a za ní je sala terrena. V přízemí ostatní stropy jsou sklenuté valeně. Schodiště vedoucí do patra má klenbu valenou a křížovou. V patře nad salou terrenou je oválný sál, stropy v patře jsou plochostropé s fabiony.[2][3][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-20]. Identifikátor záznamu 139514 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Jižní Plzeňsko. 1.. Domažlice: Nakl. Českého Lesa, 1999. 223 Seiten s. ISBN 8086125092, ISBN 9788086125091. OCLC 76629497 S. 102 až 104. 
  3. ↑ a b Kol., Umělecké památky Čech P/Š, svazek třetí. Praha 1980. [cit. 2019-09-20], s. 186
  4. ↑ a b PŘÍCHOVICE, Obec. Obec Příchovice. www.prichovice.cz [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany. iispp.npu.cz [online]. KS SPPOP Plzeň [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zámek PŘÍCHOVICE. www.zamek-nebilovy.cz [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-21. 
  7. ↑ a b c Evidenční list: zámek Příchovice. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zamek Prichovice 05.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: