Příkazy jazyka SQL

Příkazy jazyka SQL obecně umožňují úplnou kontrolu nad systémem řízení báze dat. Podle svého účelu se dělí do následujících skupin:

Příkazy pro manipulaci s daty

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Data Manipulation Language.

Jsou to příkazy pro získání dat z databáze a pro jejich úpravy. Označují se zkráceně DMLData Manipulation Language („jazyk pro manipulaci s daty“).

  • SELECT – vybírá data z databáze, umožňuje výběr podmnožiny a řazení dat.
  • INSERT – vkládá do databáze nová data.
  • UPDATE – mění data v databázi (editace).
  • MERGE – kombinace INSERT a UPDATE – data buď vloží (pokud neexistuje odpovídající klíč), pokud existuje, pak je upraví ve stylu UPDATE.
  • DELETE – odstraňuje data (záznamy) z databáze.
  • EXPLAIN – speciální příkaz, který zobrazuje postup zpracování SQL příkazu. Pomáhá uživateli optimalizovat příkazy tak, aby byly rychlejší.
  • SHOW - méně častý příkaz, umožňující zobrazit databáze, tabulky nebo jejich definice

Příkazy pro definici dat

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Data Definition Language.

Těmito příkazy se vytvářejí struktury databáze – tabulky, indexy, pohledy a další objekty. Vytvořené struktury lze také upravovat, doplňovat a mazat. Tato skupina příkazů se nazývá zkráceně DDLData Definition Language („jazyk pro definici dat“).

  • CREATE – vytváření nových objektů.
  • ALTER – změny existujících objektů.
  • DROP – odstraňování objektů.

Příkazy pro řízení dat

Na tuto kapitolu jsou přesměrována hesla Data Control Language a Transaction Control Commands.

Do této skupiny patří příkazy pro nastavování přístupových práv a řízení transakcí. Označují se jako DCLData Control Language („jazyk pro ovládání dat“), někdy také TCCTransaction Control Commands („jazyk pro ovládání transakcí“).

  • GRANT – příkaz pro přidělení oprávnění uživateli k určitým objektům.
  • REVOKE – příkaz pro odnětí práv uživateli.
  • START TRANSACTION – zahájení transakce.
  • COMMIT – potvrzení transakce.
  • ROLLBACK – zrušení transakce, návrat do původního stavu.

Ostatní příkazy

Do této skupiny patří příkazy pro správu databáze. Pomocí nich lze přidávat uživatele, nastavovat systémové parametry (kódování znaků, způsob řazení, formáty data a času apod.). Tato skupina není standardizována a konkrétní syntaxe příkazů je závislá na databázovém systému. V některých dialektech jazyka SQL jsou přidány i příkazy pro kontrolu běhu, takže lze tyto dialekty zařadit i mezi programovací jazyky.

Příklad pro MySQL
SET NAMES utf8; -- nastaví jako kódování UTF-8
SET foreign_key_checks=0; -- vypne kontrolu cizích klíčů
SET time_zone="SYSTEM"; -- nastaví časovou zónu
SET sql_mode="NO_AUTO_VALUE_ON_ZERO"; -- vypne automatické doplňování hodnoty primárního klíče s příznakem AUTO_INCREMENT

Dotazování dat

Syntaxe jednoduchého SQL dotazu do tabulky a logické zpracování dat

Pokud se chceme dotázat SQL skriptem do nějaké tabulky pro určitá data, tak kromě zmíněného DML příkazu SELECT využíváme tzv klauzule. Mezi tyto klauzule patří

  • WHERE - zadání podmínek a filtrů dat
  • GROUP BY - seskupování záznamů
  • HAVING - zadání podmínek nad agregační funkcí
  • ORDER BY - seřazení dat

Příkaz SELECT a tyto klauzule musejí být zadány v určitém pořadí. Je ale velký rozdíl mezi tím, jak se skript správně píše a mezí tím, jak je poté ve skutečnosti zpracováván.

Syntaxe SQL dotazu

  1. SELECT [sloupec_1] AS Alias_1, [sloupec_2] AS Alias_2, SUM([sloupec_3]) AS [Soucet_sloupec_3]
  2. FROM [tabulka]
  3. WHERE [sloupec_1] like ('%text%')
  4. GROUP BY [sloupec_1], [sloupec_2]
  5. HAVING SUM([sloupec_3]) > [hodnota]
  6. ORDER BY [sloupec_1]

Logické zpracování dotazu[1]

  1. FROM
  2. WHERE
  3. GROUP BY
  4. HAVING
  5. SELECT
  6. ORDER BY

Výše uvedené si lze jednoduše otestovat tak, že bychom do WHERE klauzule napsali podmínku Alias_1 like ('%text%'). SQL engine by nám nebyl schopen vrátit výsledek a skript by skončil chybou. Důvodem je to, že v momentě kdy se zpracovává WHERE klauzule, tak ještě alias nezná (SELECT se zpracovává až za WHERE).

Komentáře

Do kódu SQL lze ve všech hlavních databázích zapisovat i komentáře. Prakticky všechny z nich podporují jednořádkové komentáře, některé i víceřádkové. Jednořádkové bývají uvozeny znaky jako --, ## (či jenom #), s tím, že parser jazyka ignoruje vše až do konce řádku. Víceřádkové komentáře se mohou psát mezi /* a */, kdy případný kód za koncovým */ se zpracovává.

-- jednořádkový komentář. SELECT "tento příkaz se nevykoná";

/* více-
-řádkový
komentář */ SELECT "tento příkaz se vykoná.";

Např. MySQL využívá tento typ komentářů k vkládání kódu specifického pro tento typ databáze, s tím, že specifický kód je umístěn mezi /*! a */.

/*!40101 SET NAMES utf8 */;
CREATE /*!32302 TEMPORARY */ TABLE t (a INT);
SELECT /*! STRAIGHT_JOIN */ col1 FROM table1,table2 WHERE table1.col1=5;

Je-li takovýto kód spuštěn v jiném databázovém prostředí, je vnitřek komentáře ignorován (můžeme hovořit o kompatibilitě s ostatními implementacemi SQL).

Reference

  1. ZEDNÍČEK, Ing. BI Portál [online]. 2016-08-20 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (česky)