Přímořský kraj

Přímořský kraj Приморский край
(c) Maksim Safiullin, CC BY 3.0
znak vlajka
Geografie
Přímořský kraj na mapě Ruska
Hlavní město	Vladivostok
Souřadnice	45°20′ s. š., 134°40′ v. d.
Rozloha	164 700[1] km²
Časové pásmo	UTC+11[2]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 877 844 (2021)
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové 92,5 %, Ukrajinci 2,8 %, Korejci 1,0 %, Tataři a další[3]
Náboženství	28 % pravoslaví, 7 % ostatní křesťanství, 1 % tradiční a rodnověří
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	kraj
Podřízené celky	22 rajónů, 12 městských okruhů
Vznik	20. října 1938
gubernátor	Oleg Kožemjako
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba
Označení vozidel	25 a 125
Oficiální web	www.primorsky.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přímořský kraj (rusky Примо́рский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Japonského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

Přímořský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje. Hlavní městem je Vladivostok, který je největším městem ruského dálného východu. V kraji žilo k roku 2010 1 956 497 obyvatel.

Kraj sousedí na severu s Chabarovským krajem, na západě s Čínou a na jihu se Severní Koreou. Ke kraji patří i některé ostrovy.

Přímořským krajem prochází pohoří Sichote Aliň, které pokračuje do Chabarovského kraje. Nejvýznamnější řekou je Ussuri, která zde pramení a na svém středním toku tvoří na západě hranici s Čínou. Ussuri protéká rozsáhlým údolím, ve kterém se vyskytují četné ostrovy oddělené říčními rameny, pouze na menší části toku má údolí strmé břehy. Do Ussuri odtéká většina řek Přímořského kraje.

Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.

Tabulka níže uvádí největší sídla v Přímořském kraji (bez aglomerace) podle sčítání v r. 2010^[4] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Převažuje průmysl loďařský, chemický (zejména zpracování ropy), rybný, letecký (vojenská letadla), hutnictví olova. Vladivostok je nejdůležitějším finančním centrem ruského východu.

Krajem prochází Transsibiřská magistrála a také železniční trať do Severní Koreje. Námořní přístavy v Přímořském kraji mají mimořádný celostátní význam, jde především o moderní kontejnerové přístavy ve Vladivostoku a v Nachodce (Vostočnyj) a dále o ropný terminál tamtéž. Ve Vladivostoku je mezinárodní letiště, které má spojení s městy v Číně, Severní Koreji, Jižní Koreji, Japonsku a dále s vnitrostátními letišti.

Původními obyvateli přímořského kraje byli Udegejci, Nanajci, Nivchové, Oročové, Ulčové, Orokové a Mandžunové.

Obyvatel v přímořském kraji ubývá. V roce 2010 jich bylo 1 956 497, takže méně než roku 2002, kdy jich bylo 2 071 210. V roce 1989 jich bylo 2 258 391.

Vzhledem ke geografické poloze se zde kromě Rusů vyskytují Korejci, povolžští Němci, Burjati, Nanajci, Japonci, Číňané a Oročové, žije zde i mnoho národností z ostatních zemí bývalého SSSR. Původními obyvateli jsou Udegejci, hlavně jejich podskupina zvaná Tazové.

Údaje jsou z roku 2010. Je i uvedeno, kolik procent daná národnost tvoří^[5].

• Rusové 92,5%
• Ukrajinci 2,8%
• Korejci 1%
• Tataři 0,6%
• Uzbekové 0,5%
• Bělorusové 0,3%
• Arméni 0,3%
• Azerové 0,2%
• Číňané (Chanové) 0,2%
• Mordvinci 0,1%
• Ostatní 1,5%

Podle průzkumu z roku 2012 se v přímořském kraji hlásilo 26,6 % obyvatel k ruské ortodoxní církvi, 6 % k nezařazenému křesťanství, 1 % k ostatním pravoslavným církvím a 1 % k rodnověří nebo k tradičním sibiřským náboženstvím. Ateistů je 35 %, lidí co věří ve vyšší moc a nehlásí se k žádnému náboženství (tzv. bez vyznání) je 24 % a ostatních je 6,4 %.^[6]

• Boguslavka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přímořský kraj na Wikimedia Commons