Případ lovců kůží

Případ lovců kůží je známý kriminální případ, který v roce 2002 otřásl Polskem.

Jeho vyšetřování rozpoutala reportáž v deníku Gazeta Wyborcza z 23. ledna 2002, která přinesla informace o tom, že zaměstnanci lodžské pohotovosti prodávají místním pohřebním službám informace o zemřelých pacientech a že někteří si dokonce obstarávají zemřelé tím, že pacienty zabíjejí. Reportáž se jmenovala Lovci kůží (orig. Łowcy skór)[1], což dalo případu název (slovo "kůže" bylo obchodujícími používáno jako označení pro nebožtíka).

V následném vyšetřování se prokázalo, že všechny tyto informace jsou pravdivé. Nejzávažnější výsledky kauzy: dvěma lékařům bylo prokázáno úmyslné opomíjení (či špatné provádění) resuscitace pacientů, dvěma záchranářům pak vraždění pacientů za pomoci léku pavulon. Je vysoce pravděpodobné, že jde pouze o zlomek skutečného rozsahu vraždění, neboť metody zabíjení, které převážně používali, jsou s větším časovým odstupem prakticky neprokazatelné.

Rozsudky[2]:

  • Andrzej Nowocień (pseudonym "doktor Ebrantil", zdravotník) – odsouzen na doživotí za 4 vraždy a jednu spoluúčast
  • Karol Banaś (zdravotník) – 25 let vězení za mimořádně krutou vraždu Ludmiły Ś. a pomoc Andrzejovi N. v jeho vraždách
  • Janusz Kuliński (lékař), 6 let vězení + 10 let zákazu praxe
  • Paweł Wasilewski (lékař), 5 let vězení + 10 let zákazu praxe

Odsouzení se odvolali, 9. června 2008 byly rozsudky odvolacím soudem potvrzeny.[3][4]

Ohlasy případu

Na motivy případu vznikly polský film Lovci kůží (Łowcy skór)[5][6] a polsko-švédský film Necrobusiness.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Afera "łowców skór" na polské Wikipedii.

Odkazy