Případy detektivní kanceláře Ostrozrak
| Případy detektivní kanceláře Ostrozrak | |
|---|---|
| Žánry | detektivní komedie |
| Formát | seriál |
| Předloha | Vražda pro štěstí, Vražda se zárukou a Vražda v zastoupení |
| Námět | Josef Škvorecký Jan Zábrana |
| Dramaturgie | Helena Slavíková Eduard Verner |
| Scénář | Ivana Nováková |
| Režie | Karel Smyczek |
| Hrají | Ondřej Vetchý Barbora Srncová Bohumil Klepl Josef Somr |
| Země původu |  Česko |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 6 |
| Obvyklá délka | 57 minut |
| Produkce a štáb | |
| Producent | Milan Cieslar |
| Kamera | Petr Polák |
| Hudba | Zbyněk Matějů |
| Střih | Zdeněk Patočka |
| Zvuk | Vladimír Skall |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 10. dubna 2000 – 22. května 2000 |
| Případy detektivní kanceláře Ostrozrak na ČSFD, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Případy detektivní kanceláře Ostrozrak jsou detektivní televizní seriál režiséra Karla Smyczka z roku 2000.
Tři kriminální příběhy zpracované do šesti částí se odehrávají na sklonku 30. let 20. století a na počátku let 40. v období protektorátu. Komediální formou předkládá snažení mladého soukromého detektiva Pivoňky (Ondřej Vetchý), kterému úspěšně sekunduje jeho snoubenka Boženka (Barbora Srncová).
Obsazení
| Ondřej Vetchý | Dr. Pivoňka |
| Barbora Srncová | Boženka Skovajsová |
| Bohumil Klepl | Ivo Zdeborský |
| Josef Somr | inspektor Vodička |
| Miroslav Táborský | Tom Lomal |
| Veronika Žilková | Carmen |
| Jiří Langmajer | Mudroch |
| Lukáš Vaculík | Honza Robota |
| Vladimír Javorský | básník di Castello |
| František Němec | spisovatel Kalenda |
| Boris Rösner | Meluzín |
| Barbora Kodetová | Julie |
| Světlana Nálepková | Tizianka |
| Miroslav Donutil | Kleingöring |
| Viktor Preiss | Ervín Kruliš |
| Vilma Cibulková | herečka Forstová |
| Petr Nárožný | Arnošt Stařeček |
| Ondřej Havelka | Pubenec |
| Petr Brukner | Salakvarda |
| Eva Holubová | Salakvardová |
| Ljuba Krbová | Meluzínová |
| Martin Vačkář | dr. Poláček |
| Václav Postránecký | redaktor Budecius |
| Arnošt Goldflam | Holousek |
| Jiří Datel Novotný | režisér Prödöhl |
| Oldřich Navrátil | uzenář Bůžek |
| Naďa Konvalinková | Kropáčková |
| Michal Dlouhý | kameraman Zelenka |
| Jaroslav Sypal | Hauske |
| Alice Dvořáková | Anna Hrozná |
| Elia Quidano | Juanita |
| Jan Unger | Baverka |
| Jiří Strach | Tlamsa |
| Ilona Svobodová | Svěráková |
| Svatopluk Matyáš | producent |
| Stanislav Zindulka | vrátný filmových ateliérů |
| Jaromír Dulava | pohřební zřízenec |
| Lída Molínová | šatnářka |
Seznam dílů
- 1. a 2. část: Vražda pro štěstí
- 3. a 4. část: Vražda se zárukou
- 5. a 6. část: Vražda v zastoupení
Další tvůrci
- Architekt: Luděk Souček
- Kostýmní výtvarník: Petr Kolínský
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“