Přírodní park Orlice
Přírodní park Orlice | |
---|---|
Tichá Orlice v Bezpráví | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1996 |
Nadm. výška | 230–500 m n. m. |
Rozloha | 114,62 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové |
Umístění | Pardubický kraj, Královéhradecký kraj |
Souřadnice | 49°59′57,84″ s. š., 16°19′13,08″ v. d. |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní park Orlice je přírodní park, který byl zřízen roku 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice.
Geografie
Celková délka toků řek, podél kterých byl přírodní park zřízen, je cca 200 kilometrů. Na Tiché Orlici park začíná u obce Mladkov, na Divoké Orlici pod Zemskou bránou na hranicích chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Končí na území Hradce Králové v místě, kde je tok Orlice přemostěn městským silničním okruhem. Vzdálenost hranic parku od břehů řek kolísá mezi místy, kde téměř kopíruje břehy (zejména v městských zástavbách) a vzdáleností okolo 1,5 km. Výjimkou je údolí Ostroveckého potoka u obce Oucmanice, do kterého hranice parku zabíhá až do vzdálenosti cca 2,5 km od toku Tiché Orlice.
Přírodní poměry
Přírodní park má za úkol chránit zachovalé říční a nivní ekosystémy a celkový ráz krajiny v okolí toku. Tichá, Divoká a spojená Orlice je jednou z mála českých řek, která nebyla ve svém dolním toku v dlouhých úsecích zregulována, má přirozený a nadále se vyvíjející charakter, náplavy a obnažené břehy. Na středním toku mají obě Orlice typický podhorský charakter s nivou širokou i jen několik desítek metrů, na dolním toku pak nížinný charakter s četnými meandry a starými říčními rameny. Nejvíce nepříznivých vlivů přineslo vytyčenému území velkoplošné kolektivní hospodaření v 70. a 80. letech 20. století, kdy došlo k rozorání významných částí niv a luk, vysoušení mokřadů a ramen a ničení roztroušené zeleně. K erozi nechráněné půdy přispěly i četnější povodně způsobené odlesněním hřebenů Orlických hor. V současné době je zaznamenáván obrat k lepšímu hlavně díky obnově a ochraně luk s bezorebným hospodařením.
Geologie a geomorfologie
Přes značnou rozlehlost je geologické podloží neměnné a skládá se převážně ze svrchnokřídových sedimentů české křídové pánve. Přilehlé prudké svahy jsou tvořeny převážně opukou. Území parku klesá z nadmořské výšky 500 metrů z Orlických hor přes Podorlickou a Svitavskou pahorkatinu do Orlické tabule[1] v nadmořské výšce 230 metrů.
Flóra
Na horním a středním toku je úzká niva obklopena prudkými svahy zalesněnými smíšeným lesem s převahou buku. Opukové podloží přispívá k pestrosti podrostu. Roste zde prvosenka vyšší, kýčelnice cibulkonosná, náprstník velkokvětý, vranec jedlový, hlístník hnízdák, lýkovec jedovatý a áron plamatý. Na prameništích se vyskytuje bledule jarní. Původní květenu ohrožuje v poslední době výskyt invazních druhů.
Fauna
Různé části parku jsou obývány různými charakteristickými druhy ptactva. V říčních nánosových březích a nátržích dolního toku se vyskytují kulík říční, pisík obecný a ledňáček říční. Ve vyšších polohách pak hnízdí v pobřežních skalách a pod mosty skorec vodní a konipas horský. Obyvatelem parku je vydra říční. Tok Tiché Orlice má status Evropsky významné lokality z důvodu poměrně hojného výskytu mihule potoční[2].
Ochrana významnějších lokalit je řešena formou maloplošných chráněných území:
- Přírodní památka Orlice
- Přírodní rezervace Hemže-Mýtkov
- Přírodní rezervace Peliny
- Přírodní památka Hradní kopec Litice
- Přechodně chráněná plocha mrtvé rameno Orlice u Stříbrného rybníka
- Přírodní památka Bělečský písník
- Přírodní památka Na bahně
- Přírodní památka Vodní tůň
- Přírodní rezervace Kostelecký zámecký park
- Přírodní rezervace Modlivý důl
- Přírodní rezervace Bošínská obora
- Přírodní rezervace Sutice
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu přírodní park Orlice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Tichá Orlice (pohled z mostu u osady Bezpráví, obec Orlické Podhůří.)