Přírodní park Stráž nad Ohří

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Stráž nad Ohří
Pastviny u Srní
Pastviny u Srní
Základní informace
Vyhlášení1985
VyhlásilOkresní národní výbor Karlovy Vary
Rozloha3 700 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníDoupovské hory
Krušné hory
Souřadnice50°21′27,82″ s. š., 13°2′16,11″ v. d.
Stráž nad Ohří
Stráž nad Ohří
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stráž nad Ohří je přírodní park na levém břehu řeky Ohře v severozápadní části Doupovských a přilehlé části Krušných hor v okrese Karlovy Vary.

Historie

Oblast klidu Stráž nad Ohří byla vyhlášena na území o rozloze 3 700 hektarů v roce 1985 okresním národním výborem v Karlových Varech. V roce 1997 byl status chráněného území změněn na přírodní park.[1]

Přírodní poměry

Území přírodního parku se nachází v katastrálních územích obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří. Je vymezeno silnicemi třetí třídy, které spojují Damice, Krásný Les, Srní a Malý Hrzín. Jihovýchodní hranici tvoří tok řeky Ohře.[2]

Geologie

Většinu geologického podloží tvoří třetihorní vulkanity jako jsou alkalické bazalty a tefrity, které v oblasti vrcholu Pekelské skály a jejího severovýchodního úbočí přechází do trachybazaltů, trachyandezitů a intruzívních trachytických brekcií.[3] V nejnižší části údolí Ohře, kde řeka vyhloubila údolí až na úroveň krystalinika,[4] se vyskytují prekambrické nerozlišené různě metamorfované horniny. V západní části parku tvoří podloží jižně od Krásného lesa především pyroklastika bazaltových hornin. Na území krušnohorské části přírodního parku převládají prekambrické nebo paleozoické ruly a svory.[3]

Geomorfologie

Přírodním parkem vede hranice mezi geomorfologickými celky Doupovské a Krušné hory. Hranice mezi nimi probíhá jižně od Krásného Lesa k Osvinovu a dále na severovýchod kolem vrcholu Pekelské skály směrem ke Smilovu. Doupovská část spadá do geomorfologického okrsku Jehličenská hornatina, zatímco krušnohorská leží na území podcelku Klínovecká hornatina a v okrsku Jáchymovská hornatina.[3] Nejvyšším vrcholem území je Pekelská skála s nadmořskou výškou 774 metrů.[2]

Půdy

Z půdních typů převládá kambizem eutrofní v doupovské části a kambizem dystrická v krušnohorské části chráněného území.[3] Na čedičových výchozech se ostrůvkovitě vyskytují rankery.[5]

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ohře, do které se v parku vlévá několik drobných přítoků, z nichž největší jsou Plavenský, Hornohradský a Pekelský potok. Plavenský potok teče podél západní hranice parku.[2]

Flóra a fauna

Na území přírodního parku žije řada vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Patří mezi ně árón plamatý (Arum maculatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula), tařice skalní (Aurinia saxatilis) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus). Z živočichů se zde vyskytují užovka stromová (Zamenis longissimus), čáp černý (Ciconia nigra), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) nebo bolen dravý (Leuciscus aspius).[6]

Ochrana přírody

Přírodní park je součástí evropsky významné lokality Doupovské hory a zároveň se nachází na území stejnojmenné ptačí oblasti.[7] Maloplošnými zvláště chráněnými územími v přírodním parku jsou národní přírodní rezervace Nebesa a přírodní památky Čedičová žíla Boč a Pastviny u Srní.[2]

Památné stromy

Pamětihodnosti

V chráněném území stojí památkově chráněné zříceniny hradů Hauenštejn a Himlštejn. Dalšími památkově chráněnými objekty jsou kostel svatého Petra a Pavla v Krásném Lese, kostel svatého Michaela ve Stráži nad Ohří a drobné objekty nebo stavby lidové architektury v Boči, Malém Hrzíně, Stráži nad Ohří a Krásném lese.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SYRVATKOVÁ, Petra. Přírodní park Stráž nad Ohří a jeho perspektivy. České Budějovice, 2013 [cit. 2017-06-02]. 65 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Michael Bartoš. s. 8. Dále jen Syrvatková 2013. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d CENIA. Geologická mapa, geomorfologické členění ČR, půdní typy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-06-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124. 
  5. ↑ Syrvatková 2013, s. 33
  6. ↑ Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 496 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Přírodní park Stráž nad Ohří, s. 210. 
  7. ↑ Syrvatková 2013, s. 16–17

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.