Přírodní park Velký Kosíř
Přírodní park Velký Kosíř | |
---|---|
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 2000 |
Vyhlásil | Okresní úřad v Olomouci a Prostějově |
Rozloha | 19,6 km² |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Prostějov |
Umístění | Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina |
Souřadnice | 49°32′53,88″ s. š., 17°3′42,12″ v. d. |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní park Velký Kosíř se nachází na pomezí okresů Olomouc a Prostějov, v jihovýchodním výběžku Bouzovské vrchoviny.
Charakteristika
Charakter přírodních podmínek je dán dvěma odlišnými krajinnými oblastmi – část nížiny Hornomoravského úvalu (Haná), která je teplá a sušší s množstvím polí a jiné zemědělské půdy spolu s říčkami a nížinnými lesíky a částí ohraničenou ze severu Zábřežskou vrchovinou a z jihu Drahanskou vrchovinou, které jsou chladnější a vlhčí – se řadou příkrých údolí a vodních toků zaříznutých do kopců. Specifickou oblastí je Velký Kosíř na severu regionu s velkým lesním komplexem a přírodním parkem. Málo probádané a zajímavé je Konicko (široké údolí sevřené mezi kopci) a Protivanovsko (náhorní plošina s prameny většiny toků – jako klín zaříznutá mezi okresy Blansko a Vyškov.).
Přírodní park Velký Kosíř je chráněná lokalita v nejjižnějším výběžku Zábřežské vrchoviny. Stejnojmenný vrchol Velký Kosíř se svými 442 metry je nejvyšším vrcholem Hané. Tento zalesněný plochý kopec s nejbližším okolím je přírodním parkem s naučnou stezkou o rozloze 19,6 km² a vyhlášen byl roku 2000 Okresními úřady v Olomouci a Prostějově. Jeho posláním je zachovat typický krajinný ráz s jeho přírodními, estetickými a biologickými hodnotami. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památka Kosířské lomy[1] (dříve národní přírodní památky Růžičkův lom a Státní lom a přírodní památka Vápenice), přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.
Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření. Kosíř je znám i archeologickými nálezy. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby kamenné, byla zde nalezena Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.
Během pozorování v letech 1992–2003 bylo na území přírodního parku zaznamenáno 106 druhů ptáků.[2]
Turistika
Na vrcholu Velkého Kosíře se nalézá rozhledna z roku 2013 vysoká 28 metrů.
Naučné stezky
K pěším túrám i cyklistickým výletům – na horských kolech – je velmi vhodná a turistickými značkami značená Naučná stezka Velký Kosíř. Ta vede z Čelechovic po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do obce Čechy pod Kosířem a po hlinité pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět. Naučná stezka Velký Kosíř II pak vede z obce Slatinice na Velký Kosíř, odtud dolů do obce Slatinky a z nich přes Malý Kosíř zpět do Slatinic.
Fotogalerie
Rozhledna na vrcholu Velkého Kosíře
Přírodní památka Studený kout
NPP Kosířské lomy – Růžičkův lom
NPP Kosířské lomy – Vápenice
NPP Kosířské lomy – Státní lom
Přírodní rezervace Andělova zmola
Přírodní rezervace Malý Kosíř
NPP Kosířské lomy – Vápenice
Odkazy
Reference
- ↑ Národní přírodní památka Kosířské lomy [online]. AOPK ČR [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ STŘÍTESKÝ, Jan; KRIST, Miloš, 2004: Ptactvo přírodního parku Velký Kosíř: změny početnosti v letech 1992 až 2003. Sylvia 40: s. 49–62.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Velký Kosíř na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní památka Státní lom, Čelechovice na Hané, okres Prostějov
Autor: Dr. Killer, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Andělova zmola poblíž obce Čechy pod Kosířem (okres Prostějov)
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní památka Státní lom, Čelechovice na Hané, okres Prostějov
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína, okres Prostějov
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Malý Kosíř, Slatinice, okres Olomouc
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vápenice, Slatinky, okres Prostějov
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Národní přírodní památka Růžičkův lom, Čelechovice na Hané, okres Prostějov
Autor: Jan Kameníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozhledna na vrcholu Velkého Kosíře.
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní památka Vápenice, Slatinky, okres Prostějov
Autor: Dr. Killer, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Studený kout na vrchu Velký Kosíř (poblíž obce Slatinky, okres Prostějov)