Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova
Facultas Rerum Naturalium Faculty of Science
Děkanát PřF UK, Albertov 6
Vedení fakulty
Děkan	prof. RNDr. Jiří Zima, CSc.
Proděkan	prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D.
Proděkan	doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.
Proděkan	prof. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
Proděkanka	doc. RNDr. Milada Teplá, Ph.D.
Proděkan	prof. RNDr. Jiří Žák, Ph.D.
Proděkan	prof. RNDr. Ivan Němec, Ph.D.
Proděkan	doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
Proděkan	doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D.
Proděkan	RNDr. Aleš Soukup, Ph.D.
Předseda AS	RNDr. Radim Perlín, Ph.D.
Tajemník	Ing. Karel Mozr, MBA
Základní informace
Datum založení	1920
Status	veřejná
Kontaktní údaje
Adresa	Přírodovědecká fakulta UK Albertov 2038/6 Praha 2, Nové Město 128 43 Praha 28
DIČ	CZ00216208
Souřadnice	50°4′8″ s. š., 14°25′28,77″ v. d.
www.natur.cuni.cz

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17 fakult Univerzity Karlovy.^[1]

Vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty.^[1][2] V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.^[3] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908^{[3][pozn 1]} a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920.^[2] Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.^[4]

U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.^[3] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.^[4] V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.^[3] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)^[1][5] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.^[3]

Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.

Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).^[3] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry^[4] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.^[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.^[4]

V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.^[4] Od akademického roku 1988/89 probíhá přednáškový cyklus Biologické čtvrtky ve Viničné, který je pro studenty i pro veřejnost.

(c) Viktor A. Debnár, bohuslavbrouk.wordpress.com cc-by-3.0

Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V 34 bakalářských a 55 navazujících magisterských studijních programech studuje přibližně 4 000 posluchačů.^[6]

Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 600 akademiků. Na fakultě studuje téměř 4000 studentů bakalářského a magisterského studie a 750 postgraduálních studentů (2022).

Fakulta se skládá ze čtyř sekcí. Tou nejpočetnější je sekce biologie s 2400 studenty. Sekce chemie má 1100 studentů, sekce geografie 900 a sekce geologie 700 studentů. Pod geologii spadá navíc Ústav pro životní prostředí, kde studuje dalších 300 studentů.

K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1898 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu.

Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín.^[7] V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 1200 článků v mezinárodních časopisech.^[8] Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách.^[7] Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK.^[9][10] Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. výzkumných center.^[7]

Výzkumnými záměry biologické sekce jsou „ekologické procesy v evoluci modelových skupin organismů“ a dále „signalizace a molekulární mechanismy buněčné odpovědi“,^[11] záměrem chemické sekce jsou „nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“,^[12] výzkumný záměr geografické sekce se nazývá „geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“^[13] a geologickým výzkumným záměrem jsou „mechanismy transportu látek ve svrchních sférách země“.^[14]

1. Albertov 6: děkanát, geografie, geologie, ústav aplikací matematiky a výpočetní techniky ^[15]
2. Hlavova 8: chemie^[16]
3. Viničná 7: biologie^[17]
4. Viničná 5: biologie^[18]
5. Benátská 2: biologie, životní prostředí^[19]
6. Na Slupi 16: studijní oddělení^[20]
7. Na Slupi 16: botanická zahrada^[20]
8. Albertov 3: chemie, geologie^[21]
9. Horská 3: výuka jazyků, geografie^[22]
10. Albertov 8: děkanát^[23]
11. Legerova 5: geografie^[24]
12. Benátská 4: školka Rybička, Studentský klub Mrtvá ryba^[25]
13. Bruslařská 10: tělesná výchova^[26]

• Mapová sbírka PřF UK

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
• Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy na Facebooku
• Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy na Instagramu
• Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• Hrdličkovo muzeum člověka
• Chlupáčovo muzeum historie Země
• Mineralogické muzeum Archivováno 20. 8. 2009 na Wayback Machine.
• Geologický park Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze