Přírodovědné muzeum ve Vídni

Přírodovědecké muzeum
Panoramatický snímek muzea
Panoramatický snímek muzea
Údaje o muzeu
StátRakouskoRakousko Rakousko
Založeno1889
Kód památky13766
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodovědecké muzeum ve Vídni (německy Naturhistorisches Museum in Wien, zkratka NHMW) patří mezi největší a nejvýznamnější světová muzea a jde o největší muzeum v Rakousku.

Muzeum bylo vybudováno (podle projektu Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera) jako stánek pro uložení, uchování a prezentaci obrovských sbírek dosud shromážděných v C.-k. dvorním kabinetu přírodnin. Otevřeno bylo 10. srpna roku 1889.

Historie

Muzeum s parkem k Uměleckohistorickému muzeu na Ringstraße, vzadu budova Parlamentu (kolem roku 1900

Asi v roce 1750 koupil císař František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, v té době největší sbírku přírodnin od Florenťana Johanna von Baillou (1679–1758). Jádro sbírky tvořilo cca 30 000 předmětů, mezi tím schránky vzácných plžů, lastury, koráli stejně jako cenné drahé kameny a minerály. Již tehdy byla sbírka uspořádána podle vědeckých kritérií.

Časem nabyla sbírka takového rozsahu, že prostory vyčleněné v Hofburgu přestaly dostačovat.

Když bylo v roce 1857 zbořeno době neodpovídající opevnění města, již se záměrem na jeho místě vybudovat okružní třídu (Wiener Ringstraße), byl zde naplánován i muzejní areál – budovy dvou velkých muzeí, Uměleckohistorického a Přírodovědeckého, oddělených parkem. Obě budovy byly postaveny podle projektu Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera. Stavební práce byly zahájeny v roce 1871 a 10. srpna roku 1889 císař František Josef I. obě muzea slavnostně otevřel.

V období holokaustu byly sbírky muzea zmnoženy předměty pocházejícími z arizovaného židovského majetku. Dodnes jsou ve sbírkách exponáty, jež byly původně v držení židovským majitelů; navrácení dědicům a pozůstalým v restitučních řízeních probíhá od konce 90. let minulého století.

V roce 1996 byl uzavřen tzv. Rassensaal, diskutabilní antropologická expozice.

Od června roku 2003 je ředitelem Univ. Prof. Dr. Bernd Lötsch. V prosinci 2009 byl generálním ředitelem jmenován Univ. Prof. Dr. Christian Köberl, který do úřadu nastoupil 1. července 2010.

V dozorčí radě jsou: Univ. Prof. Ddr. Roland Albert, Mag. Christa Bock, Mag. Christian Cap, Manfred Christ, Gerhard Ellert, Monika Gabriel, Ing. Walter Hamp, MR DI Michael Hladik a Mag. Dr. Angela Julcher.

Budova

Výstavní prostor s fosiliemi

Střed budovy tvoří 60 m vysoká kupole, jež nese sochu řeckého boha Hélia, na schodišti pak jsou umístěny sochy proslulých vědců. Fasáda a štuková výzdoba interiéru mají znázornit vývoj světa, stejně jako více než 100 olejomaleb slavných malířů s motivy ze světa vědy.

Oddělení

  • Mineralogicko-petrografické oddělení
  • Geologicko-paleontologické oddělení
  • Botanické oddělení
  • 1. Zoologické oddělení (obratlovci)
  • 2. Zoologické oddělení (hmyz)
  • 3. Zoologické oddělení (bezobratlí)
  • Oddělení archeologické biologie a antropologie
  • Prehistorické oddělení
  • Oddělení krasové a výzkumu jeskyň
  • Oddělení ekologie
  • Archiv historie vědy

Mineralogicko-petrografické oddělení

Zlato, nuggety

Vedoucí: Robert Seemann Cca 150 000 evidovaných předmětů, zhruba 15 % z nich vystaveno.

Pozoruhodná je sbírka meteoritů, zahrnující zlomky četných historicky i vědecky významných meteoritů. Ve sbírce je např. největší ze cca 300 stonařovských meteoritů (6 kg), které 22.5.1808 spadly u obce Stonařov (německy Stannern) blízko Jihlavy. Tato sbírka je nejen jedna z největších svého druhu na světě, ale i nejstarší - byla "založena" v roce 1778. Kurátorem sbírky je Dr. Franz Brandstätter.

V sále č. IV mineralogického oddělení se nachází další pozoruhodnost muzea, lze zde najít kytici z drahých kamenů, kterou měla nechat zhotovit v polovině 18. století císařovna Marie Terezie pro svého milovaného manžela Františka Štěpána. Kytice sestává z 2 100 diamantů a 761 dalších drahokamů a polodrahokamů, jež vytvářejí 61 květů a 12 rozličných živočichů. Listy jsou z původně zeleného hedvábí, které již ovšem silně vybledlo.

Geologicko-paleontologické oddělení

Vedoucí: Mathias Harzhauser

Paleozoikum

V sále č. VII je prezentováno převážně období prvohor. K vrcholu prezentace náleží např. rekonstrukce lesa z období karbonu s věrnými replikami a modely zvířat, nebo diorama skaliska z období siluru.

Sál ještěrů

Sál ještěrů
Rekonstrukce kostry dravého dinosaura druhu Allosaurus fragilis

V sále ještěrů se nacházejí tři kostry velkých dinosaurů (přestože dinosauři mezi ještěry ve skutečnosti nepatřili): teropod rodu Allosaurus, sauropod rodu Diplodocus a ornitopod rodu Iguanodon, vedle nich pak řada dalších menších exponátů.

Kenozoikum

Sál č. IX je věnován především kenozoiku, spojeného především s vyhynutím dinosaurů a jiných plazů, jejichž kostry jsou zde vystaveny vedle dalších fosilií, a to i z okolí Vídně.

Chodby ve zvýšeném přízemí

V muzeu jsou k vidění četné rekonstrukce koster zvířat, jež žily v poslední době ledové, např. mamut, šavlozubý tygr nebo medvěd jeskynní a řada dalších, jež jsou vystaveny na chodbách zvýšeného přízemí muzea.

Botanické oddělení

Vedoucí: Ernst Vitek

sbírky:
  • herbarium fanerofytů: ca 4 000 000 ks
  • herbarium tajnosnubných rostlin: ca 1 500 000 ks
  • sbírka dřev: ca 6 500 ks
  • alkoholové preparáty: ca 2 000 sklenic
  • sbírka plodů a semen
  • rozsivky
  • rukopisy a originální etikety

1. zoologické oddělení (obratlovci)

Vedoucí: Ernst Mikschi

Oddělení je jedním z největších a nejvýznamnějších sbírek obratlovců na světě.

sbírky: kolem 800 000

2. zoologické oddělení (hmyz)

Sbírka motýlů

Vedoucí: Martin Lödl

3. zoologické oddělení (bezobratlí)

Vedoucí: Helmut Sattmann

Anthropologické oddělení

Vedoucí: Maria Teschler-Nicola

sbírky:

Prehistorické oddělení

Vedoucí: Anton Kern

Sbírky jsou tvořeny předměty z následujících období:

Vzhledem k tomu, že muzeum soustřeďovalo sbírky z celé rakousko-uherské monarchie, jsou ve zdejších depozitářích uloženy nálezové fondy i z prostoru českých zemí. Mezi nimi nejvýznamnější je nálezový soubor z halštatského období z výzkumu Jindřicha Wankla v jeskyni Býčí skála u Adamova nebo část keltského Duchcovského pokladu.

Oddělení krasové a výzkumu jeskyň

Vedoucí: Rudolf Pavuza

Oddělení ekologie

Vedoucí: Claudia Roson

Archiv historie vědy

Vedoucí: Christa Riedl-Dorn

Archiv je rozdělen na pět oddělení s více než milionem předmětů:

  1. archiv dokumentace, sbírka a dokumentace historie muzea
  2. dopisy a pozůstalosti
  3. obrazy (malby, akvarely, grafika, kresby)
  4. sbírka historických fotografií a skleněných negativů
  5. trojrozměrné prameny (tiskařské štočky, psací stroje, fotoaparáty, busty etc.)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naturhistorisches Museum Wien na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sauriersaal des NHM Wien.JPG
Autor: Domser, Licence: CC-BY-SA-3.0
Der Sauriersaal in der Geologisch-Paläontologischen Abteilung des Naturhistorischen Museums Wien.
Wien - Naturhistorisches Museum (1).JPG
Autor: Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Südansicht des Naturhistorischen Museums am Burgring im 1. Wiener Gemeindebezirk Inneres Stadt.
Das Bauwerk im Stil der italienischen Renaissance ist mit dem Kunsthistorischen Museum symmetrisch zueinander angeordnet und äußerlich spiegelgleich. Es wurde von 1872 bis 1881 von Gottfried Semper und Carl von Hasenauer (nachdem Semper 1876 Wien verlassen hatte, von ihm allein) im Rohbau fertiggestellt und am 10. August 1889 eröffnet. Das viergeschossige Gebäude (Tief-, Hochparterre, I. und II. Stock) mit zwei Innenhöfen ist 170 m lang, im Mittelteil 70 m breit und außen mit rund 250 Bildwerken geschmückt.
Exponate-im-NHM-Wien.JPG
Autor: User Binter on de.wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.0 de

Popis

Schauraum im Naturhistorischen Museum in Wien, selbst fotografiert
Nuggets im naturhistorischen Museum Wien.jpg
Autor: User:MatthiasKabel, Licence: CC BY 2.5
Nuggets im Naturhistorischen Museum Wien
Schmetterlingsammlung.jpg

Popis

Schmetterlingsammlung im Naturhistorischen Museum Wien, selbst fotografiert
Venus von Willendorf 02.jpg
Autor: User:MatthiasKabel, Licence: CC BY 2.5
Venus von Willendorf