Přísaha prezidenta Spojených států amerických

Přísaha Joea Bidena do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna G. Robertse, 20. ledna 2021
Přísaha Baracka Obamy do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna G. Robertse, 20. ledna 2009

Přísaha prezidenta Spojených států amerických je slavnostní přísaha, jejímž složení se nově zvolený nebo nastoupivší prezident oficiálně ujímá funkce. Její znění je stanoveno v Ústavě Spojených států a jejím složením prezident formálně přebírá pravomoci a povinnosti spojené s úřadem. Přísaha je tradičně skládána během inaugurační ceremonie, která se koná po prezidentských volbách, nebo bezprostředně po událostech vyžadujících náhlé převzetí funkce, například po úmrtí či rezignaci prezidenta. Historicky se způsob skládání přísahy vyvíjel, přičemž se ustálily určité tradice, jako například používání Bible nebo přítomnost předsedy Nejvyššího soudu jako osoby přísahu přijímající. Přísaha je pravidelně skládána dne 20. ledna na základě XX. dodatku Ústavy, podle kterého poprvé složil tento den přísahu Franklin Delano Roosevelt v roce 1937. Do té doby byl pravidelný prezidentský slib skládán 4. března. Důvodem k uzákonění XX. dodatku bylo především zkrácení přechodné doby od listopadového zvolení nového prezidenta a časem jeho nástupu do úřadu. Od této úpravy pak také viceprezident skládá přísahu krátce před prezidentskou přísahou.

Postup při skládání přísahy

Text prezidentské přísahy

I do solemnly swear that I will faithfully execute the Office of President of the United States, and will to the best of my Ability, preserve, protect and defend the Constitution of the United States.
— Constitution of USA, Article II, Section One
Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit ústavu Spojených států.
— Ústava USA, článek II., oddíl 1.[1]

Přesto, že to ústava nevyžaduje, zpravidla je za oficiální text přísahy doplňována fráze So help me god (K tomu mi dopomáhej bůh).[2]

Forma skládání přísahy

Ústava neupravuje, kdo konkrétně by měl prezidentskou přísahu přijímat. První prezident George Washington složil přísahu při své první inauguraci 30. dubna 1789 do rukou starosty New Yorku Roberta Livingstona.[3] Od druhého prezidenta Johna Adamse ji všichni prezidenti skládali do rukou předsedy Nejvyššího soudu, s výjimkou případů po úmrtí prezidenta v úřadu. V roce 1923, poté, co byl Calvin Coolidge informován o smrti Warrena Hardinga, složil prezidentskou přísahu do rukou svého otce, který byl notářem.[4] Lyndon B. Johnson 22. listopadu 1963 po atentátu na Johna F. Kennedyho složil přísahu do rukou federální soudkyně Sarah T. Hughesové; jedná se o jediný případ, kdy přísahu přijímala žena.[5]

Přestože ústavní text je stále stejný, forma skládání přísahy se v průběhu historie měnila. Zavedlo se vložení jména přísahajícího do textu a rovněž se měnila formulace textu a postup při jeho přednášení. Například v roce 1933 při skládání přísahy Franklina Roosevelta předseda Nejvyššího soudu Charles Evans Hughes pronesl celou přísahu ve tvaru „Vy, Franklin Delano Roosevelt slavnostně přísaháte...“, načež Roosevelt ji celou zopakoval ve tvaru „Já, Franklin Delano Roosevelt slavnostně přísahám...“ .[6] Při inauguraci Harryho Trumana v roce 1949 se praxe změnila tak, že předseda Nejvyššího soudu předříkával přísahu po několika slovech, které prezident opakoval, dokud přísaha nebyla dokončena. Nadále se uplatňovala změna formulace věty, soudce tedy řekl „Vy, Harry S. Truman slavnostně přísaháte...“ a Truman odpověděl „Já, Harry S. Truman slavnostně přísahám...“.[7] Tato praxe pokračovala do přísahy Geralda Forda roku 1974, kde byla použita formulace používaná dodnes. Soudce přijímající přísahu předříkává text přísahy v první osobě, a osoba přísahu skládající po něm doslovně opakuje; tedy: „Já, Gerald R. Ford slavnostně přísahám...“. [8]

Přísaha Donalda Trumpa do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna G. Robertse, 20. ledna 2017 (videosoubor)

Používané knihy

Podle zvyku zvedne nastupující prezident při skládání přísahy svou pravou ruku a levou položí na Bibli. V roce 1789 George Washington složil přísahu a poté Bibli políbil.[9] Následující prezidenti až po Harryho S. Trumana včetně, až na výjimky následovali jeho příklad. Dwight D. Eisenhower v roce 1953 místo políbení Bible pronesl na závěr modlitbu.[10] Harry Truman, Dwight Eisenhower, Richard Nixon, George H. W. Bush, Barack Obama a Donald Trump složili přísahu na dvě Bible.[11] Barack Obama v lednu 2009 použil stejnou bibli, jako Abraham Lincoln v březnu 1861.[12]

Thomas Jefferson a Calvin Coolidge Bibli při svých přísahách nepoužili, rovněž ji odmítl Theodore Roosevelt v roce 1901.[11] Jedinými prezidenty, kteří přísahali na jinou knihu než Bibli, byl John Quincy Adams, který roku 1825 složil přísahu na slavnostní výtisk ústavy a zákoníku,[13] a Lyndon B. Johnson, který roku 1963 složil přísahu na římskokatolický misál v domnění, že se jedná o Bibli.[14]

Seznam prezidentských přísah

Pokud připadá den přísahy na neděli, přísaha probíhá soukromě a druhý den, tedy v pondělí probíhá veřejně.

Jméno prezidentaDatumTyp přísahyMístoOsoba přijímající přísahu
JménoFunkce
George Washington30. duben 1789veřejnáFederal Hall, New YorkRobert Livingstonstarosta New Yorku
George Washington4. březen 1793veřejnáCongress Hall, FiladelfieWilliam Cushingsoudce Nejvyššího soudu USA
John Adams4. březen 1797veřejnáCongress Hall, FiladelfieOliver Ellsworthpředseda Nejvyššího soudu USA
Thomas Jefferson4. březen 1801veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
Thomas Jefferson4. březen 1805veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
James Madison4. březen 1809veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
James Madison4. březen 1813veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
James Monroe4. březen 1817veřejnáOld Brick Capitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
James Monroe5. březen 1821veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
John Quincy Adams4. březen 1825veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
Andrew Jackson4. březen 1829veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
Andrew Jackson4. březen 1833veřejnáKapitol, Washington D.C.John Marshallpředseda Nejvyššího soudu USA
Martin Van Buren4. březen 1837veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
William Henry Harrison4. březen 1841veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
John Tyler6. duben 1841soukromáMetropolitan Hotel, Washington D.C.William Cranchpředseda odvolacího soudu pro hl. město
James K. Polk4. březen 1845veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
Zachary Taylor5. březen 1849veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
Millard Fillmore10. červen 1850veřejnáKapitol, Washington D.C.William Cranchpředseda odvolacího soudu pro hl. město
Franklin Pierce4. březen 1853veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
James Buchanan4. březen 1857veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taneypředseda Nejvyššího soudu USA
Abraham Lincoln4. březen 1861veřejnáKapitol, Washington D.C.Roger B. Taney[15]předseda Nejvyššího soudu USA
Abraham Lincoln4. březen 1865veřejnáKapitol, Washington D.C.Salmon P. Chasepředseda Nejvyššího soudu USA
Andrew Johnson15. duben 1865soukromáKirkwood House, Washington, D.C.Salmon P. Chasepředseda Nejvyššího soudu USA
Ulysses S. Grant4. březen 1869veřejnáKapitol, Washington D.C.Salmon P. Chasepředseda Nejvyššího soudu USA
Ulysses S. Grant4. březen 1873veřejnáKapitol, Washington D.C.Salmon P. Chasepředseda Nejvyššího soudu USA
Rutherford B. Hayes3. březen 1877soukromáBílý dům, Washington D.C.Morrison Waitepředseda Nejvyššího soudu USA
Rutherford B. Hayes5. březen 1877veřejnáKapitol, Washington D.C.Morrison Waitepředseda Nejvyššího soudu USA
James A. Garfield4. březen 1881veřejnáKapitol, Washington D.C.Morrison Waitepředseda Nejvyššího soudu USA
Chester A. Arthur20. září 1881soukromádomov Chestera Arthura, New YorkJohn R. Bradysoudce Nejvyšší soud státu New York
Chester A. Arthur22. září 1881veřejnáKapitol, Washington D.C.Morrison Waitepředseda Nejvyššího soudu USA
Grover Cleveland4. březen 1885veřejnáKapitol, Washington D.C.Morrison Waitepředseda Nejvyššího soudu USA
Benjamin Harrison4. březen 1889veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
Grover Cleveland4. březen 1893veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
William McKinley4. březen 1897veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
William McKinley4. březen 1901veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
Theodore Roosevelt14. září 1901soukromáAnsley Wilcox House, BuffaloJohn R. Hazelfederální soudce pro obvod New York
Theodore Roosevelt4. březen 1905veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
William Howard Taft4. březen 1909veřejnáKapitol, Washington D.C.Melville Fullerpředseda Nejvyššího soudu USA
Woodrow Wilson4. březen 1913veřejnáKapitol, Washington D.C.Edward Douglass Whitepředseda Nejvyššího soudu USA
Woodrow Wilson4. březen 1917soukromáKapitol, Washington D.C.Edward Douglass Whitepředseda Nejvyššího soudu USA
Woodrow Wilson5. březen 1917veřejnáKapitol, Washington D.C.Edward Douglass Whitepředseda Nejvyššího soudu USA
Warren G. Harding4. březen 1921veřejnáKapitol, Washington D.C.Edward Douglass Whitepředseda Nejvyššího soudu USA
Calvin Coolidge3. srpen 1923soukromádomov Calvina Coolidge, VermontJohn C. Coolidgenotář
Calvin Coolidge21. srpen 1923soukromáWillard Hotel, Washington D.C.Adolph A. Hoehling, Jr.federální soudce
Calvin Coolidge4. březen 1925veřejnáKapitol, Washington D.C.William Howard Taftpředseda Nejvyššího soudu USA
Herbert Hoover4. březen 1929veřejnáKapitol, Washington D.C.William Howard Taftpředseda Nejvyššího soudu USA
Franklin D. Roosevelt4. březen 1933veřejnáKapitol, Washington D.C.Charles Evans Hughespředseda Nejvyššího soudu USA
Franklin D. Roosevelt20. leden 1937veřejnáKapitol, Washington D.C.Charles Evans Hughespředseda Nejvyššího soudu USA
Franklin D. Roosevelt20. leden 1941veřejnáKapitol, Washington D.C.Charles Evans Hughespředseda Nejvyššího soudu USA
Franklin D. Roosevelt20. leden 1945soukromáBílý dům, Washington D.C.Harlan Fiske Stonepředseda Nejvyššího soudu USA
Harry S. Truman12. duben 1945soukromáBílý dům, Washington D.C.Harlan Fiske Stonepředseda Nejvyššího soudu USA
Harry S. Truman20. leden 1949veřejnáKapitol, Washington D.C.Frederick M. Vinsonpředseda Nejvyššího soudu USA
Dwight D. Eisenhower20. leden 1953veřejnáKapitol, Washington D.C.Frederick M. Vinsonpředseda Nejvyššího soudu USA
Dwight D. Eisenhower20. leden 1957soukromáBílý dům, Washington D.C.Earl Warrenpředseda Nejvyššího soudu USA
Dwight D. Eisenhower21. leden 1957veřejnáKapitol, Washington D.C.Earl Warrenpředseda Nejvyššího soudu USA
John F. Kennedy20. leden 1961veřejnáKapitol, Washington D.C.Earl Warrenpředseda Nejvyššího soudu USA
Lyndon B. Johnson22. listopad 1963soukromáletiště Dallas Love FieldSarah T. Hughesfederální soudkyně
Lyndon B. Johnson20. leden 1965veřejnáKapitol, Washington D.C.Earl Warrenpředseda Nejvyššího soudu USA
Richard Nixon20. leden 1969veřejnáKapitol, Washington D.C.Earl Warrenpředseda Nejvyššího soudu USA
Richard Nixon20. leden 1973veřejnáKapitol, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
Gerald Ford9. srpen 1974veřejnáBílý dům, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
Jimmy Carter20. leden 1977veřejnáKapitol, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
Ronald Reagan20. leden 1981veřejnáKapitol, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
Ronald Reagan20. leden 1985soukromáBílý dům, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
Ronald Reagan21. leden 1985veřejnáKapitol, Washington D.C.Warren E. Burgerpředseda Nejvyššího soudu USA
George H. W. Bush20. leden 1989veřejnáKapitol, Washington D.C.William Rehnquistpředseda Nejvyššího soudu USA
Bill Clinton20. leden 1993veřejnáKapitol, Washington D.C.William Rehnquistpředseda Nejvyššího soudu USA
Bill Clinton20. leden 1997veřejnáKapitol, Washington D.C.William Rehnquistpředseda Nejvyššího soudu USA
George W. Bush20. leden 2001veřejnáKapitol, Washington D.C.William Rehnquistpředseda Nejvyššího soudu USA
George W. Bush20. leden 2005veřejnáKapitol, Washington D.C.William Rehnquistpředseda Nejvyššího soudu USA
Barack Obama20. leden 2009veřejnáKapitol, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Barack Obama21. leden 2009soukromáBílý dům, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Barack Obama20. leden 2013soukromáBílý dům, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Barack Obama21. leden 2013veřejnáKapitol, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Donald Trump20. leden 2017veřejnáKapitol, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Joe Biden20. leden 2021veřejnáKapitol, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA
Donald Trump20. leden 2025veřejnáKapitol, Washington D.C.John G. Robertspředseda Nejvyššího soudu USA

Zajímavosti

  • 1877Rutherford B. Hayes byl prvním prezidentem, který složil prezidentský slib v Bílém domě (v Červeném salónku), a to tajně již 3. března, protože 4. březen byla neděle. V pondělí 5. března pak přísahu opakoval veřejně v Kapitolu.
  • 22. listopadu 1963 složil po smrti Kennedyho přísahu viceprezident Lyndon B. Johnson během letu z Dallasu do D. C. na palubě Air Force One. Slib přijala federální soudkyně Sarah T. Hughes. Stala se tak jedinou ženou, co tak učinila.
  • 2009Barack Obama při inauguraci přísahal na stejnou bibli jako Abraham Lincoln, který zrušil otrokářství. Pro nedoslovnou formulaci slibu opakoval přísahu 21. ledna v Bílém domě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oath of office of the president of the United States na anglické Wikipedii.

  1. Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  2. 9+1 otázek, které jste možná nikdy nechtěli o volbách prezidenta USA vědět, ale přesto se Vám na ně dostane odpovědi.. Neviditelný pes [online]. 2015-10-17 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  3. Presidential Election of 1789 | George Washington's Mount Vernon. www.mountvernon.org [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KITTLER, Glenn D. Hail to the Chief!: The Inauguration Days of Our Presidents. [s.l.]: Chilton Books 264 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: XZ4MAQAAMAAJ. 
  5. Sarah T. Hughes | Humanities Texas. www.humanitiestexas.org [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  6. [@reaganwayne]. Franklin D. Roosevelt - Oath of office March 4th, 1933 [online]. YouTube, 2007-06-19 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  7. [@reaganwayne]. Harry S. Truman - Oath of office January 20th, 1949 [online]. YouTube, 2007-06-19 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  8. [@GRFordLibraryMuseum]. Swearing in Ceremony of Gerald R. Ford as 38th President of the United States, August 9, 1974 [online]. 2012-07-16 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. 
  9. George Washington Inaugural Bible [online]. [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MCCULLOUGH, David G. Truman. New York: Simon & Schuster 1117 s. (Simon & Schuster paperbacks). ISBN 978-0-671-86920-5. 
  11. a b Bibles Used in Inaugural Ceremonies [online]. Senát USA [cit. 2025-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-25. 
  12. JANKŮ, Tereza. Obama bude při inauguraci přísahat na stejnou bibli jako Lincoln. iDnes.cz [online]. MAFRA, a. s, 2008-12-23 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  13. LIN, Joanna. 'I DO SOLEMNLY SWEAR . . . '. Los Angeles Times [online]. 2009-01-18 [cit. 2025-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Catholic Church Missal Not Bible Used By Johnson For Oath At Dallas, Andrew J. Glass, Washington Post , February 26 1967. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (English) 
  15. The Lincoln Bible [online]. 1853 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

President Biden taking oath of office (cropped).png
Joseph Robinette Biden Jr., 46th President of the United States, takes the oath of office as President on the West Front of the U.S. Capitol Building on January 20, 2021, at 11:49 a.m.
Barack Obama - ITN.jpg
Barack Hussein Obama takes the oath of office from U.S. Chief Justice John G. Roberts Jr. in Washington, D.C., Jan. 20, 2009, becoming the 44th President of the United States. More than 5,000 men and women in uniform are providing military ceremonial support to the presidential inauguration, a tradition dating back to George Washington's 1789 inauguration.

VIRIN: 090120-F-3961R-1428

President Trump Oath of Office.ogv
President Trump takes the Oath of Office on Capitol Hill on Inauguration Day, January 20, 2017