Přísečnice (zámek)
| Přísečnice | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie s tvrzí na výřezu z kresby M. Ornyse z roku 1591 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 1518–1524 |
| Přestavba | 1650, 1749–1754, 1898 |
| Zánik | 6. června 1973 |
| Další majitelé | Šlikové, Buquoyové aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Vodní nádrž Přísečnice, Kryštofovy Hamry,  Česko |
| Souřadnice | 50°27′57,31″ s. š., 13°7′54,77″ v. d. |
  Přísečnice | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přísečnice byla hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě, které bylo zbořeno a zaplaveno při stavbě vodní nádrže Přísečnice. V historických pramenech bývalo přísečnické panské sídlo uváděno jako tvrz, ale Tomáš Durdík ho s přihlédnutím k rozsahu a způsobu opevnění klasifikoval jako hrad.[1]
Historie
První písemná zmínka o přísečnickém hradu pochází z poloviny čtrnáctého století,[2] ale odborná literatura běžně uvádí jeho výstavbu až v šestnáctém století.[3][4] Když v roce 1499 zemřel Mikuláš III. Hasištejnský z Lobkovic, přešla jeho část městečka na syny Václava, Mikuláše IV., Zikmunda a Viléma. Poslední z nich v roce 1518 získal do svého držení celé městečko. Pravděpodobně on nechal, nejspíše v letech 1518–1524, postavit tvrz, ale roku 1533 byl nucen kvůli dluhům přísečnické panství prodat. Za 14 000 zlatých ho koupili bratři Jeroným a Vavřinec Šlikové z Holejče. Za nich došlo k rozvoji stříbrných i železných dolů, ale ve městě sídlil pouze šlikovský hejtman Kryštof Rössler z Jáchymova. V roce 1540 celé panství získal Lorenc Šlik, ale o pět let později mu ho zkonfiskoval král Ferdinand I. a převedl ho pod správu královské komory. Během třicetileté války Přísečnicí mnohokrát prošla švédská vojska a docházelo zde k častým střetům. Při jednom z nich byla v roce 1641 tvrz vypálena ustupujícím vojskem generála Johana Banéra. Královská komora ji nechala opravit až v roce 1650.[3]
V následujícím období, kdy se střídala období správy královskou komorou a zástavními držiteli, nebyla tvrz řádně udržována. Zchátralou stavbu nechal hejtman Kryštof Antonín Kayser zbourat a v letech 1749–1754 na jejím místě postavit za 10 687 zlatých barokní zámek. V roce 1811 zámek s velkou částí města vyhořel, ale už o dva roky později byl opraven. V roce 1826 přísečnické panství koupil za 250 000 zlatých saský kníže Otto Viktor ze Schönburg-Waldenburgu. Další majitelkou se roku 1832 stala majitelka červenohrádeckého panství, Gabriela Marie Buquoyová, rozená hraběnka z Rottenhanu. Buquoyové zdejší velkostatek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován. Potom byl na zámku internát lesnické školy a později ještě krátce patřil Krajskému skladu léčiv v Ústí nad Labem. Dne 6. června 1973 byl zámek odstřelen a sutiny použity při stavbě hráze přehrady.[3]
Stavební podoba
Pozdně gotickou tvrz podle vyobrazení tvořily dvě věže a palác se sedlovou střechou se třemi štíty obehnané vodním příkopem. Podle vyobrazení z roku 1648 měla tvrz tři okrouhlé věže v nárožích. Na místě čtvrté věže stála patrová budova a ve středu severní strany vysoká hranolová věž. Barokní zámek, který tvrz nahradil, byl postaven jako jednotraktová budova, ale dostavbou vznikla čtyři křídla okolo středového nádvoří. Na jižní straně mírně předstupoval před linii hlavní budovy se zaoblenými nárožími rizalit s trojúhelníkovým štítem. Ostatní tři křídla byla v roce 1898 stržena a nahrazena novými. Průjezd do dvora vedl skrz západní křídlo.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Přísečnice, s. 462.
- ↑ CRKAL, Jiří; VOLF, Martin. Počátky a vývoj osídlení horního města Přísečnice. Archaeologia historica. 2016, roč. 41, čís. 2, s. 380. Dostupné online [cit. 2020-11-17]. ISSN 0231-5823. DOI 10.5817/AH2016-2-19.
- ↑ a b c d CRKAL, Jiří. Tvrz a zámek v Přísečnici. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 9–37.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Přísečnice – zámek, s. 394–395.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Přísečnice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Mědirytina bitvy u Přísečnice, výřez dobývání tvrze
Nerealizovaný projekt přestavby přísečnického zámku od J. H. Deinebiera z roku 1726
Výřez z kresby M . Ornyse z roku 1591 s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a tvrzí napravo od kostela