Přísečnická hornatina

Přísečnická hornatina
Vodní nádrž Přísečnice a okolní krajina z Jelení hory
Vodní nádrž Přísečnice a okolní krajina z Jelení hory

Nejvyšší bod993 m n. m. (Jelení hora)
Rozloha225,45 km²

Nadřazená jednotkaLoučenská hornatina
Sousední
jednotky
Jáchymovská hornatina
Rudolická hornatina
Bolebořská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Přísečnická
hornatina
PovodíOhře, Bílina, Zschopau
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přísečnická hornatina je geomorfologický okrsek na střední části Krušných horokrese Chomutov.

Poloha a sídla

Přísečnická hornatina se nachází ve střední části Krušných hor. Její severní hranice je administrativně stanovena hranicí s Německem. Nejsevernější bod se nachází u zaniklé vesnice Pohraniční, odkud hranice vede směrem k samotě Nový Dům, a za ním ji přibližně tvoří tok Bíliny, která nedaleko odtud pramení. Od Mezihoří se hranice stáčí na jih k Blatnu a dále k vodní nádrži Kamenička, bývalému Třetímu Mlýnu v Bezručově údolí a Domině. Od ní směrem k jihozápadu hranici vymezuje pás sídel Lideň, Vysoká Jedle, Louchov, Domašín, Horní Halže. Za Horní Halží pokračuje k severozápadu okolo KovářskéČeským Hamrům. Dalšími významnějšími sídly jsou zejména Vejprty a podstatně menší Měděnec, Výsluní a Hora Svatého Šebestiána.[1]

Geologie

Z hornin převažují starohorníprvohorní svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka.[2] Až patnáct metrů vysoké výchozy ortoruly lze pozorovat v přírodní památce Sfingy.[3] Místy se nachází vložky granitového porfyru, amfibolitu a skarnu a ojedinělé proniky třetihorních vulkanických hornin.[2]

Geomorfologie

Louky u zaniklé vesnice Jilmová

Hornatina se nachází v západní části podcelku Loučenská hornatina a převyšuje sousední Bolebořskou vrchovinu asi o 200 metrů. Ve vrcholové části se přímo pod Jelení horou nachází rozsáhlá denudační sníženina s vodní nádrží Přísečnicí. V geomorfologickém členění má okrsek označení IIIA-2B-1.[2] Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou na západě, Rudolickou hornatinou na východě a Bolebořskou vrchovinou na jihovýchodě.[4]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přísečnické hornatiny je Jelení hora (993 m n. m.) východně od vodní nádrže Přísečnice.[2] Další významné vrcholy jsou

  • Velký Špičák (965 m),
  • Komáří vrch (906 m),
  • Mědník (910 m),
  • Novoveský vrch (885 m),
  • Přísečnická hora (854 m),
  • Menhartický vrch (849 m),
  • Poustevna (826 m),
  • Klenovec (757 m),
  • Volyňský vrch (727 m).

Hydrosféra

Prunéřovský potok
Kýšovický vodopád

Oblast je odvodňována zejména do povodí Ohře krátkými prudkými potoky, které protékají hluboce zaříznutá údolí. Místy se na nich vyskytují vodopády. Největší z vodních toků jsou Chomutovka a Prunéřovský potok. Vodu ze severní části odvádějí Černá voda a Přísečnice a hraniční toky jako Polava a Černá do německé řeky Zchopau. Voda z nejvýchodnější části odtéká do řeky Bíliny. Na přítocích Chomutovky byly vybudovány vodní nádrže Křimov a Kamenička, ale největší vodní plochou je vodní nádrž Přísečnice.[1]

Ochrana přírody

V oblasti Přísečnické hornatiny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[2]

Reference

  1. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přísečnická hornatina, s. 366–377. 
  3. Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Sfingy, s. 99. 
  4. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Prameniště Chomutovky - louky u Jilmové.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Louky v okolí zaniklé vesnice Jilmová
Přísečnice 2012-06-24.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z Jelení hory na vodní nádrž Přísečnici
Prunéřovský potok.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Prunéřovský potok mezi Úbočím a Celnou
Kýšovický vodopád.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Nejvyšší úroveň Kýšovického vodopádu