Přísloví

Obraz „Nizozemská přísloví“ Pietera Bruegela staršího. Jejich hromadné zobrazení zde není samoúčelné, je vyjádřením rozmanitosti světa a života.
Vysvětlivky některých přísloví na obraze v němčině (kliknout na obrázek)

Přísloví je žánr lidové slovesnosti v podobě krátkého mravního naučení vyjádřeného přirovnáním či metaforou. Tato naučení představují zobecnění zkušeností mnoha generací a vyjadřují různá hodnocení, normy jednání a z nich vyplývající závěry, působící jako mravní imperativ.[1][2]

Obsahují obecně platné zásady nebo zkušenosti kolektivu a jejich nadosobní a zobecňující obsah působí jako mravní imperativ.[3] Tím se přísloví odlišuje od pořekadla, rčení nebo úsloví.[4][5]

Charakteristika a dělení

Přísloví lze charakterizovat dvěma základními rysy: formálně je to výstižnost a stručnost a z hlediska obsahu nárok na obecnou platnost. Někteří badatelé považují za další nutné podmínky ustálenou formu, jeho obecnou akceptaci či alespoň známost a užití stylizovaného jazyka.[6] Jiní badatelé zmiňují tradičnost a aktuálnost jako další definiční znaky přísloví.[7] Etnograficko-lingvistická věda zkoumající přísloví, ale také rčení a pořekadla, se nazývá paremiologie.[8][2]

Přísloví lze dělit na gnómická a metaforická. Gnómická mají povahu rozkazu či výstrahy (Ve štěstí nedoufej, v neštěstí nezoufej), zatímco metaforická skrývají svůj obsah za obrazným vyjádřením (Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde). Lze je také dělit podle jejich tematického zaměření, například na přísloví o psychických vlastnostech člověka, rodinných vztazích či o vztahu člověka a společnosti.[2]

Užití přísloví

Užívání přísloví není vázáno na určité situace, ale objevuje se v běžné řeči jako vyjádření postojů dané společnosti. Přísloví je užíváno také k obraznému obohacení řeči, v bajkách a anekdotických příbězích či pro zábavu. Nadměrné užívání může vést k jejich karikování. Obvykle nemají jednu formu, ale objevují v různých variantách, a zároveň nefungují izolovaně, ale v širším kontextu dané kultury. Přísloví se typicky skládají ze dvou členů (Jaký pán – taký krám) a často užívají rýmu, asonance či rytmu.[2][1]

Pro stejnou situaci je někdy možné najít přísloví opačných významů (např. Líná huba holé neštěstí a Mluviti stříbro, mlčeti zlato).

Historie

Nejstarší dochované sbírky přísloví se nachází na sumerských tabulkách z 3. tisíciletí př. n. l. a k největším sbírkám patří Deutsches Sprichwörter-Lexikon Karla Friedricha Wilhelma Wandera s dvě stě padesáti tisíci položkami. Smysl přísloví však nemůže být chápán mimo jejich kontext a uvedená v různých sbírkách bez něj a bez nutných poznámek se dají považovat za „mrtvá“, protože takto nejsou zaštiťována autoritou tradiční moudrosti.[7]

Přísloví jsou doložena už ve starověkých literárních památkách (asyrských, staroindických atd.) Mnohá z nich přecházela od národa k národu, mnoho jich je u všech národů křesťanských původu biblického.[9] Přestože jsou mnohá přísloví v různých jazycích formálně a svým lexikálním složením často úplně odlišná, v rámci různých kultur a jejich sociálního a historického kontextu vystihují tentýž význam. Obecně platí, že příslovné motivy přecházely od národa k národu, absorbovaly rozmanité duchovní podněty a v různých variantách zdomácňovaly. Představují tak hodnotící hledisko skryté za symbolickou formu, která se přenáší z generace na generaci v podstatě se stejným obsahem.[10] Nemívají známého autora a tvoří tak součást národní jazykové tradice.

Obdobná přísloví v různých jazycích

V různých jazycích lze nalézt shodná nebo podobná přísloví. Lze je rozdělit na:[11][12]

  • Úplné ekvivalenty, např.:
    • česky Pes, který štěká, nekouše, rusky Собака, которая лает, не укусит
    • česky Kdo seje vítr, sklízí bouři, francouzsky Qui sème le vent, récolte la tempête
  • Částečné ekvivalenty, např.:
    • česky Nehřej hada za ňadry, rusky Не грей змею на своей груди, tj. Nehřej hada na svých prsou
    • česky Když kocour není doma, myši mají pré, francouzsky Quand le chat n'est pas là, les souris dancent, tj. Když tu kocour není, myši tancují
    • česky Darovanému koni na zuby nehleď, italsky A caval donato non si guarda in bocca, tj. Darovanému koni nehleď do huby (obdobně v mnoha dalších jazycích)
  • Relativní ekvivalenty, např.
    • česky Bez práce nejsou koláče, rusky Без труда не вытащишь и рыбку из пруда, tj. Bez práce nevytáhneš ani rybu z rybníka
    • česky Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, francouzsky Mieux vaut promptement un œuf que demain un bœuf, tj. Lepší je mít rychle vejce než zítra býka
  • Analogické frazémy, např.:
    • česky Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, rusky Обещаниям не верь, tj. Slibům nevěř
    • česky Kam vítr, tam plášť, francouzsky Le vent de prospérité change bien souvent de côté, tj. Vítr prosperity často mění směr

Příbuzné žánry

  • Pořekadla, rčení, přirovnání nebo úsloví se od přísloví liší tím že odráží spíše fantasii a jazykovou hravost než zobecněné rozumové a mravní zkušenosti. Přísloví vždy také tvoří celou větu a užívá se v ustálené podobě. Hranice mezi příslovími, rčeními a pořekadly je však často nejasná.[2][13]
  • Příslovím se také podobají gnómy (stručná průpovídka většinou mravoučného zaměření[14]) a oba žánry lze od sebe těžko rozlišit. Někdy bývá gnómům vágně přisuzován „vyšší charakter“, zatímco příslovím „nižší“, nebo se o gnómech mluví v souvislosti s formou, zatímco o příslovích v souvislosti s obsahem.[6]
  • Anekdotický výrok se od přísloví formálně liší tím že je mu přisuzován konkrétní autor, ať už historický či fiktivní (v takovém případě mluvíme o aforismu), nebo autor abstraktní, jako „muž“, „stařena“ nebo „král“ (v takovém případě mluvíme o wellerismu).[6]

Příklady českých přísloví

  • Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
  • Můj dům, můj hrad.
  • Jablko nepadá daleko od stromu.
  • Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
  • Na hrubý pytel hrubá záplata.
  • Žádný učený z nebe nespadl.
  • Co jsi z úst vypustil, to ani párem koní nedostaneš zpět.
  • Malá ryba, taky ryba.
  • Ryba smrdí od hlavy.
  • Nemusí pršet, stačí když kape.
  • Mráz kopřivu nespálí.
  • Chytrému napověz, hloupého trkni.
  • Chytrost nejsou žádné čáry.
  • Neházej flintu do žita.
  • Dvakrát měř, jednou řež.
  • Bez peněz do hospody nelez.
  • Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.
  • Kam čert nemůže, nastrčí ženskou.
  • Není růže bez trní.
  • Když se dva perou, třetí se směje.
  • Darovanému koni na zuby nehleď.
  • Mezi slepými jednooký králem.
  • Co oči nevidí, srdce nebolí.
  • Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
  • Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
  • Ranní ptáče dál doskáče.
  • Lež má krátké nohy.
  • Láska hory přenáší.
  • Bez práce nejsou koláče.
  • Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
  • Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.
  • Komu se nelení, tomu se zelení.
  • Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
  • Tichá voda břehy mele.
  • Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
  • Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
  • Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš.
  • Co je šeptem, to je s čertem.
  • Kdo lže, ten krade.
  • Špinavé prádlo se nevynáší z domu.
  • Rychlé nohy, krátký rozum.
  • Komu není rady, tomu není pomoci.
  • Kdo uteče, vyhraje.
  • Moudřejší ustoupí.
  • Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
  • Práce kvapná, málo platná.
  • Bližší košile nežli kabát.
  • Zvyk je železná košile.
  • Poznáš pehmiše v slaměném kolbuce.[15]
  • Po bitvě je každý generálem.
  • Peníze dělají peníze.
  • Díra nedíra, furt se natírá.
  • Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
  • Kovářova kobyla chodí bosa.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BENEŠ, Bohuslav. Česká lidová slovesnost. Praha: Odeon, 1990. S. 238. 
  2. ↑ a b c d e TYLLNER, Lubomír. Lidová kultura O-Ž, druhá část - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Mladá fronta 2007. ISBN 80-204-1713-3.
  3. ↑ RÁDL, Emanuel. TOBOLKA, Zdeněk V. a kol. Masarykův slovník naučný. V. díl. N-Q. Praha: Československý kompas 1931, s. 1069.
  4. ↑ PROCHÁZKA, Vladimír a kol. Příruční slovník naučný. III. díl. M-Ř. Praha: Academia 1966, s. 764.
  5. ↑ PAVERA, Libor. VŠETIČKA, František. Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2002, s. 294
  6. ↑ a b c Tomáš; STARÝ, Jiří; ANTALÍK, Dalibor. Mudrosloví – jeho formy a funkce. In: VÍTEK, Tomáš; STARÝ, Jiří; ANTALÍK, Dalibor. Praha: Herrmann & synové, 2009. ISBN 978-80-87054-17-8. S. 10.
  7. ↑ a b GREEN, Thomas A. Folklore: An Encyclopedia of Beliefs, Customs, Tales, Music, and Art. [s.l.]: ABC-CLIO, 1997. Dostupné online. ISBN 0-7141-1705-6. S. 661. 
  8. ↑ ČERMÁK, František. Lexikon a sémantika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-020-3. S. 231. 
  9. ↑ Ottův slovník naučný, 20. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2000. S. 709.
  10. ↑ MOCNÁ, Dagmar. PETERKA josef a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha a Litomyšl: Paseka 2004. S. 550-551.
  11. ↑ KOPEČKOVÁ, Michaela. Česká a ruská přísloví v porovnání. Praha, 2017. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce Lenka Rozboudová. s. 39–53. Dostupné online.
  12. ↑ JANČÍKOVÁ, Karolina. La nature dans les proverbes et dictons français. Plzeň, 2016 [cit. 2021-08-04]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce Dagmar Koláříková. Dostupné online.
  13. ↑ TYLLNER, Lubomír. Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura. Praha: Paseka, 2014. ISBN 978-80-7432-442-0. S. 522, 706, 779, 834. 
  14. ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. [s.l.]: AV ČR, 2006. Dostupné online. Kapitola Gnóma. 
  15. ↑ Smil Flaška z Pardubic: Česká přísloví

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bruegel6.jpg
Autor: Pieter Bruegel , Licence: CC BY-SA 3.0

Painting of Pieter Bruegel with description of figures - a modification of "Serie der sogenannten bilderbogenartigen Gemälde, Szene:„de:Die niederländischen Sprichwörter“. Die nachfolgend genannten Sprichwörter bilden einen Teil der über 100 dargestellten Sinnsprüche des Gemäldes.

Wenn Sie die Suchfunktionen ihres Browsers benutzen wollen, geben Sie die Nummer mit einer Klammer dahinter (- z.B. I0) -) in das Textfeld ein.)

1) Den Teufel aufs Kissen binden (überwindet starrköpfig selbst den Teufel)

2) Ein Pfeilerbeißer (scheinheiliger Heuchler)

3) Sie trägt Feuer in der einen, Wasser in der anderen Hand (doppelzüngige Person)

4) Mit dem Kopf durch die Wand (stur und unbedacht Unmögliches versuchen)

5) Scher sie ab, doch schinde sie nicht (nicht um jeden Preis seinen Vorteil suchen)

6) Der eine schert Schafe, der andere Ferkel (der eine lebt im Überfluss der andere in Not)

7) Geduldig wie ein Lamm

8) Dem Mann einen blauen Mantel umhängen (ihn betrügen)

9) Er schüttet den Brunnen zu, nachdem das Kalb ertrunken ist (es wird erst etwas unternommen, wenn es zu spät ist)

10) Rosen (Perlen) vor die Säue werfen (Verschwendung an Unwürdige)

11) Wer durch die Welt will, muss sich krümmen (wer etwas werden will, muss sich anpassen)

12) Er lässt die Welt nach seinem Daumen tanzen (er lässt alles nach seiner Pfeife tanzen)

13) Jeder reißt sich um seinen Vorteil

14) Wer seinen Brei verschüttet hat, kann nicht wieder alles einsammeln (der Schaden ist nicht wieder gutzumachen)

15) Sich an der Seite des Geldbeutels festhalten (die Liebe hängt auf der Seite des Geldbeutels)

16) Eine Harke ohne Stiel (etwas Unbrauchbares)

17) Er geht von einem Brot zum anderen (er kommt mit seinem Geld nicht aus)

18) Er sucht das Beilchen (einen Vorwand suchen); er kann sein Licht leuchten lassen (er kann zeigen was er kann)

19) Er brät den Hering wegen des Rogens (eine Kleinigkeit um des großen Vorteils willen opfern)

20) Hier zieht die Sau den Zapfen raus (Nachlässigkeit rächt sich)

21) Er hängt der Katze die Schelle an (ein Unternehmen ausposaunen und dadurch gefährden)

22) Bis an die Zähne bewaffnet sein

23) Die eine rocknet, was die andere spinnt (etwas weitertratschen)

24) Das Schwein ist durch den Bauch gestochen (etwas ist unwiderruflich entschieden)

25) Zwei Hunde an einem Bein (Knochen) kommen selten überein (sich erbittert um eine Sache streiten)

26) Er bindet Gott einen flächsernen Bart um (Betrug unter der Maske der Scheinheiligkeit)

27) Sie greift nach dem Hühnerei und lässt des Gänseei fahren (unüberlegt eine schlechte Wahl treffen)

28) Er versucht das Maul weiter aufzureißen als eine Ofenklappe (er überschätzt seine Fähigkeiten)

29) Er fällt durch den Korb (einen Korb/eine Abfuhr bekommen); er hängt zwischen Himmel und Erde (er befindet sich in einer misslichen Lage)

30) Er sitzt zwischen zwei Stühlen (Er kann keine Entscheidung treffen/ er steht auf keiner Seite)

31) Da hängt die Schere heraus (Beutelschneiderei)

32) Sich um ungelegte Eier kümmern

33) Er trägt das Licht im Korb an den Tag (seine Zeit nutzlos vertun)

34) Kerzen für den Teufel anzünden (sich jedermann zu Freunden machen)

35) Beim Teufel in die Beichte gehen (seinen Feinden Geheimnisse anvertrauen)

36) Was nützt ein schöner Teller, wenn nichts drauf ist?

37) Er fängt die Fische mit den Händen (er nimmt die Fische aus dem Netz, das die anderen auslegen/er ist ein Schlaumeier)

38) Auf glühenden Kohlen sitzen

39) Verkehrte Welt

40) Er scheißt auf die Welt (er verachtet die Welt)

41) Die größten Narren bekommen die besten Karten

42) Wie die Karten fallen (wie man Glück hat)

43) Er pisst gegen den Mond (er strengt sich an, Unmögliches zu erreichen)

44) Jemanden über den Löffel balbieren (mit jemandem Spott treiben)

45) Hinter dem Netz fischen (die Gelegenheit verpassen)

46) Der große Fisch frisst den kleinen

47) Des Nachbars Wohlergehen mir Kummer macht, mich kränkt, dass die Sonne ins Wasser lacht (Missgunst)

48) Gegen den Strom schwimmen (gegen die Mehrheitsmeinung sein)

49) Den Aal am Schwanz packen (eine schwierige Sache unternehmen)

50) Er schaut durch die Finger (bei einem Vorteil schaut man nicht so genau hin, ob es mit rechten Dingen zugeht)

51) Da hängt das Messer (jemand wird herausgefordert)

52) Da stehen Holzschuhe (man wartet vergeblich)

53) Ein Loch im Dach haben

54) Einen Pfeil dem anderen nachsenden (falsche Beharrlichkeit); seine Pfeile verschossen haben (nichts mehr in Reserve haben)

55) Es wächst zum Fenster hinaus (es kann nicht geheim gehalten werden)

56) Er spielt auf dem Pranger (im Unrecht nicht noch die Aufmerksamkeit auf sich lenken)

57) Vom Ochs auf den Esel fallen (schlechte Geschäfte machen)

58) Er reibt den Hintern an der Tür (sich über etwas hinwegsetzen), sein Päckchen tragen (sein Unglück tragen)

59) Sie scheißen durch das selbe Loch (unzertrennliche Kumpanen); es hängt wie ein Scheißhaus über dem Graben (unzweideutige Angelegenheit)

60) Sein Geld zum Fenster hinauswerfen (ins Wasser werfen; sein Geld unnütz vergeuden)

61) Seine Kutte über den Zaun hängen (etwas Neues anfangen, ohne zu wissen, was einen erwartet)

62) Er sieht die Bären tanzen (er sieht vor Hunger etwas, was nicht da ist)

63) Unterm Besen getraut (ohne Kirchensegen zusammenleben); da steckt der Besen raus (die Herrschaft ist nicht zuhause)

64) Da ist das Dach mit Fladen bedeckt (es herrscht Überfluss)

65) Wenn das Gatter offen ist, laufen die Schweine ins Korn (ohne Aufsicht geht alles drunter und drüber)

66) Wer Feuer frisst, scheißt Funken (wer Gefährliches unternimmt, braucht sich über die Folgen nicht zu wundern)

67) Sein Mäntelchen nach dem Wind hängen (Opportunismus)

68) Er küsst den Ring (übertriebene Ehrfurcht)

69) Sie schaut dem Storch nach (seine Zeit vertun)

70) Die Federn in den Wind geschüttet (planlos und erfolglos Arbeiten)

71) Zwei Fliegen mit einer Klappe schlagen (übertriebener Ehrgeiz)

72) Ihm ist gleich wessen Haus brennt, wenn er sich nur am Feuer erwärmen kann (jede Gelegenheit für einen Vorteil nutzen)

73) Er schleift den Klotz hinter sich her (sich für eine verlorene/unnütze Sache abrackern)

74) Rossäpfel sind keine Feigen (man soll sich nichts weismachen lassen)

75) Wenn ein Blinder den andern führt, fallen beide in den Graben (wenn ein Unwissender den anderen führt, gibt es ein Unglück)

76) Die Reise ist noch nicht zu End, wenn man noch Kirch und Turm erkennt (Das Ziel einer Unternehmung wird erst mit Abschluss des Erfolgs erreicht)

77) Vor dem Wind segeln (unter günstigen Umständen leicht einen Erfolg haben)

78) Ich bin zum Gänsehüten nicht berufen, so lass ich Gänse Gänse sein

79) Er bescheißt den Galgen (er fürchtet sich vor keiner Strafe)

80) Wo Aas ist, fliegen Krähen