Přívozec (zámek)
Přívozec | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 2. polovina 18. století |
Stavebník | Dohalští z Dohalic |
Poloha | |
Adresa | Přívozec, Česko |
Souřadnice | 49°29′57,67″ s. š., 13°0′15,86″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přívozec je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Domažlice. Postaven byl nejspíše na místě starší tvrze ve druhé polovině osmnáctého století.
Historie
První písemná zmínka o vesnici z roku 1366 je nepřímá a nachází se v predikátu Sezemy z Přívozce. Předpokládá se, že již v té době ve vsi stála tvrz výslovně uvedená až v roce 1417. Do padesátých let patnáctého století se na ní vystřídala řada majitelů, ale nakonec připadla jako odúmrť králi Ladislavovi, který ji zpustošenou daroval Janu Caltovi z Kamenné Hory. Někdy poté panství získali vladykové z Opálky, kteří tvrz nechali obnovit. Podruhé byla tvrz pravděpodobně opuštěna po roce 1528, kdy přívozecké panství získal Jan mladší Kanický z Čachrova, který sídlil v Kanicích. Později se stal vlastníkem tvrze Jiří Kanický, jehož synové se roku 1585 rozdělili o majetek, a Přívozec připadl Jindřichovi Kanickému, kterému patřil až do roku 1604. V letech 1604–1608 patřila vesnice se dvorem Jiřímu Kočovskému z Kočova, který ji prodal Smilu Vřesovci z Vřesovic. Příslušníkům jeho rodu zůstala až do roku 1748, kdy se Anna Alžběta z Vřesovic provdala za Jana Kryštofa z Dohalic.[1] Podle Augusta Sedláčka byla poslední majitelkou Eliška Kyšperská z Vřesovic, která se v roce 1753 provdala za Jana Bořka Dohalského z Dohalic.[2] Noví majitelé nechali ve druhé polovině osmnáctého století nejspíše na místě původní tvrze postavit barokní zámek.[1] Na zámku se narodili koncem 19. století bratři František, Antonín a Zdeněk Bořek-Dohnalští.[3] Ve druhé polovině dvacátého století zámek využívalo chotiměřské jednotné zemědělské družstvo jako byty pro své zaměstnance.[1]
Zámek je dlouhodobě opuštěný a zchátralý.[4]
Stavební podoba
Jednopatrová zámecká budova má obdélníkový půdorys s dvojitou střechou, ze které vybíhá vížka s cibulovou střechou.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Přívozec – zámek, s. 281–282.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Tvrze v okolí Lštění, s. 123.
- ↑ OPPELT, Robert. Tři bratři proti totalitě. Mladá fronta Dnes. 2020-02-06, s. 5. ISSN 1210-1168.
- ↑ Zámek Přívozec. www.mizejicipamatky.cz [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic