Přízeň

Přízeň je pozitivní lidská vlastnost, kterou lidé projevují vůči jiným osobám. Obvykle se jedná o projev lásky, úcty, sympatií, kamarádství, přátelství, příbuzenského vztahu apod.

Přízeň může ale i projevem pouhé vděčnosti či prostou potřebou opětovat nebo předávat dobro.

Jejím opakem je nepřízeň.

Přízeň znamená také příbuzenstvo (na Ostravsku, ve Slezsku). Jsme z přízně — jsme příbuzní.[1]

Přízeň osudu

V přeneseném významu slova pak může být za jistou formu "přízně" považována i příznivá náhoda, shoda okolností či shoda náhod, která má nějaké pozitivní účinky. Tu pak označujeme slovním spojením přízeň osudu (jejím opakem pak nepřízeň osudu).

Reference

  1. HOREČKA, František. Bezručův nářeční slovník. S. 83–84. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1948. Roč. 32, čís. 4–5, s. 83–84. Dostupné online. 

Externí odkazy