Přešovice

Přešovice
Centrum obce s rybníčkem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hrotovice
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′ s. š., 16°3′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	133 (2023)[1]
Rozloha	6,75 km²[2]
Katastrální území	Přešovice
Nadmořská výška	417 m n. m.
PSČ	675 57
Počet domů	78 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Přešovice 34 675 57 Rouchovany obec.presovice@quick.cz
Starosta	Antonín Hanák
Oficiální web: www.presovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Přešovice
Další údaje
Kód obce	591441
Kód části obce	135208
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přešovice (starší názvy Priswicze, Presicze, Přišovice^[4], německy Preschowitz) jsou obec v okrese Třebíč. Žije zde 133^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Tavíkovice, Újezd, Litovany a Rouchovany.

Historie

Obec však měla být dle pověstí založena v roce 1088 a pojmenována měla být podle Přecha, který obec měl založit.^[4] První písemná zmínka však pochází až z roku 1273, kdy Otakar II. kostelu v Rouchovanech Přešovice daroval. Majitelem kostela v Rouchovanech byl zbraslavský klášter, který z důvodu přílišné vzdálenosti pronajímal obec různým rodům. V roce 1447 se připomíná Anna z Přešovic, která byla manželkou Volfa ze Žerůtek a Litovan. V druhé polovině 15. století se soudili o část Přešovic potomci Ctibora z Přešovic a potomci Anny z Přešovic. V roce 1482 pak proběhl spor o část Přešovic mezi Zdichem z Přešovic a Kateřinou Volfovou z Přešovic. Zdich zřejmě Přešovice zadlužil, protože probíhaly další spory o majetky v Přešovicích.^[5] V letech 1468 – 1500 byly pod Přešovicemi vybudovány chodby a během husitských válek zanikla sousední osada Boříkovice.^[6]

Někdy na počátku 16. století spory vyhrál Jindřich z Vlašimi a až v roce 1593 jeho potomek Jiří Jankovský z Vlašimi prodal část Přešovic Jiřímu Kryštofovi Teufflovi z Kundersdorfu na Polici a Tavíkovicích, tím byla část Přešovic připojena k tavíkovickému panství. Druhá část patřila již dlouho předtím spolu s Rouchovany do krumlovského panství.^[5]

Rouchovanská část patřila dlouhou dobu, stejně jako Rouchovany a další vesnice, panům z Lipé, ale po konfiskaci majetku pak od roku 1625 vlastnili Lichtenštejnové, které připojili Rouchovany i s částí Přešovic k ivančickému panství.^[7][4]

Menší část patřila k Tavíkovicím, kdy po sporech je získal v roce 1629 Ondřej z Ostašova, až v roce 1676 koupil od pánů z Ostašova Přešovice a tavíkovické panství Michal Václav Althan, ale ten hned roku 1685 prodal panství Janovi Maxovi Kobylkovi z Kobylího. V roce 1724 získali dědictvím panství bratři Karel a František Kotulínští z Kotulína a v roce 1738 jej zakoupil Jiří Bohumír Koch. Jeho potomci panství zadlužili a v aukci jej zakoupil v roce 1790 Bedřich z Fürstenberka. Po roce 1857 zdědil panství Frydrych Fürstenberk, ten panství zadlužil a předlužené panství v roce 1867 zakoupil Artur Schnapper, posléze jej vlastnila jeho manželka Emilie a po ní jej získal po nabytí zletilosti v roce 1898 jejich syn Robert Goldschmidt.^[8]

V roce 1794^[6] se vesnice rozhodla zřídit školu, vyučovalo se v různých domech a v roce 1818 se začalo vyučovat v místním hostinci. Kníže Karel František Antonín z Lichtenštejna nechal v roce 1819 postavit novou školní budovu. Nová dvojtřídní budova byla postavena v roce 1883 a v roce 1913 byla postavena i budova s bytem pro učitele.^[5] Škola byla zrušena na počátku 70. let 20. století.^[6]

V roce 1866 byla postavena silnice do Rouchovan, kdy se při stavbě našlo mnoho ostatků lidských kostí a také byla postavena silnice ke Kašparovu mlýnu. Roku 1908 byla ve vsi postavena kaple sv. Petra a Pavla, roku 1913 hostinec a v roce 1921 byla založena místní knihovna. V roce 1922 vznikl hasičský sbor a roku 1929 byla postavena silnice do Litovan.^[6]

Na konci druhé světové války byla vesnice bombardována a při tom zahynuli 3 lidé. Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD, to pak bylo v roce 1972 sloučeno do JZD Rouchovany, roku 1964 byl postaven kulturní dům. V roce 1972 byla obec začleněna pod Rouchovany a až v roce 1990 se osamostatnila. V roce 1995 byl v obci rozveden telefon, roku 1999 byl dokončen obecní vodovod a roku 2001 byla vesnice plynofikována. V roce 2002 obec získala právo používat obecní symboly.^[6]

Do roku 1849 patřily Přešovice do moravskobudějovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, následně opět do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Přešovice pod Rouchovany a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rouchovany, následně se obec osamostatnila.^[9]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů). Volební účast byla 59.09 %, tj. 78 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 68.61 %, tj. 94 ze 137 oprávněných voličů.^[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 63.33 %, tj. 76 ze 120 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 67.52 %, tj. 79 ze 117 oprávněných voličů.^[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (17 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (5 hlasů). Volební účast byla 78.30 %, tj. 83 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (28 hlasů). Volební účast byla 77.06 %, tj. 84 ze 109 oprávněných voličů.^[22]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla z roku 1908^[5]
• Několik křížů
• Památník obětem světových válek

Osobnosti

• František Mrština (1882–1941), soudce

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Rouchovany

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přešovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Přešovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Přešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)