Přežvýkaví

Jak číst taxoboxPřežvýkaví
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Podřádpřežvýkaví (Ruminantia)
Scopoli, 1777
Čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přežvýkaví (Ruminantia), někdy také přežvýkavci, je podřád sudokopytníků. Patří do něj mnoho dobře známých velkých pasoucích se savců, jako například kráva, koza, ovce, jelen a antilopa. Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve ji rozžvýkají a spolknou a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ji znovu sežvýkají a tím z ní maximalizují zisk.

Zajímavé je, že ne všichni přežvýkavci patří mezi přežvýkavé. Výjimkou jsou velbloudi a lamy. Mimoto je mnoho velkých savců, kteří sice nejsou přežvýkaví, nicméně adaptovali se podobně na přežvykování důsledkem přežívání na velkém množství málo hodnotné stravy (například koně nebo klokani).

Jejich nejbližší vývojovou skupinou je Whippomorha, kterou tvoří hroši a kytovci.

Předžaludek

Od ostatních býložravců přežvýkavé odlišuje zvláštně přizpůsobená trávicí soustava, zejména složený žaludek se 4 komorami, který jim umožňuje trávit těžko stravitelnou rostlinnou potravu.

Předžaludek má 3 komory:

  • Bachor (rumen) – proto ruminantia – přežvýkaví
  • Čepec (reticulum)
  • Kniha (omasum)

Následovány slezem (abomasum), což už je vlastní žaludek, který se nijak výrazně neliší od žaludku třeba psa nebo člověka.

Nejobjemnější částí předžaludku je bachor. V bachoru dochází k hromadění potravy, jejímu mechanickému narušení, rozštěpení pomocí symbiotické bachorové mikroflóry (bakterie, prvoci, houby), fyzikálnímu rozdělení dle velikosti částic. Největší částice jsou opakovaně mechanicky rozrušovány při procesu přežvykování. Při následném posunu tráveniny do dalších oddílů zažívacího traktu tráví přežvýkavec bachorovou mikroflóru, respektive látky, které bakterie a prvoci vytvořili z přijaté potravy.

Fylogenetický strom

Příbuzenské vztahy uvnitř přežvýkavých lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[1][2]

kančilovití

Pecora

vidlorohovití

žirafovití

jelenovití

kabarovití

turovití

tuři

bahnivci

kozy a ovce (Caprinae)

přímorožci

buvolci

impaly

chocholatky

pravé antilopy (Antilopinae)

Reference

  1. DECKER, Jared E., J. Chris Pires, Gavin C. Conant, Stephanie D. McKay, Michael P. Heaton, Kefei Chen, Alan Cooper, Johanna Vilkki, Christopher M. Seabury, Alexandre R. Caetano, Gary S. Johnson, Rick A. Brenneman, Olivier Hanotte, Lori S. Eggert, Pamela Wiener, Jong-Joo Kim, Kwan Suk Kim, Tad S. Sonstegard, Curt P. Van Tassell, Holly L. Neibergs, John C. McEwan, Rudiger Brauning, Luiz L. Coutinho, Masroor E. Babar, Gregory A. Wilson, Matthew C. McClure, Megan M. Rolf, JaeWoo Kim, Robert D. Schnabel, Jeremy F. Taylor. Resolving the evolution of extant and extinct ruminants with high-throughput phylogenomics. S. 18 644 – 18 649. PNAS [online]. 3. listopad 2009 [cit. 2009-11-04]. Svazek 106, čís. 44, s. 18 644 – 18 649. Dostupné online. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.0904691106. (anglicky) 
  2. HASSANIN, Alexandre; DOUZERY, Emmanuel J. P. Molecular and Morphological Phylogenies of Ruminantia and the Alternative Position of the Moschidae. Syst. Biol.. 2003, svazek 52, čís. 2, s. 206–228. Dostupné online [PDF, cit. 2009-11-04]. ISSN 1063-5157. DOI 10.1080/10635150390192726. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Damhert1.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0