Přebuzská hornatina

Přebuzská hornatina
Dračí skála
Dračí skála

Nejvyšší bod1009 m n. m. (Zaječí vrch)
Rozloha202,75 km²

Nadřazená jednotkaKlínovecká hornatina
Sousední
jednotky
Jindřichovická vrchovina
Jáchymovská hornatina
Ostrovská pánev

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Přebuzská hornatina
Přebuzská hornatina
Horninygranit, granodiorit, fylit
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přebuzská hornatina je geomorfologický okrsek v západní části Krušných hor. Je součástí geomorfologického podcelku Klínovecká hornatina a zasahuje do okresů Sokolov a Karlovy Vary.[1] Rozloha okrsku je 202,75 km².[2]

Poloha a sídla

Na severu je hranice uměle vymezena státní hranicí s Německem. Východní hranici tvoří údolí Blatenského potoka a Bystřice. Jižní hranice vede mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi, za kterými se stáčí k severozápadu. Zde hranici přibližně vymezují sídla Nový Fojtov, Nejdek, Šindelová, Rotava a Kraslice. Od Kraslic hranice vede nejprve údolím Svatavy a poté údolím Stříbrného potoka k vrchu Kamenáč a ke státní hranici.[1]

Geologie

Z hornin v Přebuzské hornatině převládají granitgranodiorit ze svrchních prvohor. Méně často se vyskytuje kambrický fylit.[2]

Geomorfologie

Rolavská vrchoviště
Malé jeřábí jezero

Charakteristickým znakem krajiny jsou rozsáhlé plošiny s četnými rašeliništi a skalními útvary mrazového i tropického zvětrávání a odnosu žul. Mezi Nejdkem a Hroznětínem okrsek vybíhá širokým hřbetem k východu.[3]

geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-1.[2] V rámci Krušných hor sousedí na jihu a na západě s okrskem Jindřichovická vrchovina a na východě s okrskem Jáchymovská hornatina. Krátký úsek hranice mezi Hroznětínem a Děpoltovicemi odděluje Přebuzskou hornatinu od Sokolovské pánve (okrsek Ostrovská pánev).[3]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přebuzské hornatiny je Zaječí vrch (1009 m n. m.) severně od Nových Hamrů. Další významné vrcholy jsou Jeřábí vrch (965 m n. m.), Čertova hora (987 m n. m.), Dračí skála (953 m n. m.),[2] Tisovský vrch (977[4] m n. m.) nebo Špičák (991 m n. m.).

Ochrana přírody

Velkou část především západní a střední části okrsku zaujímají přírodní parky Přebuz a Jelení vrch. Kromě nich se zde nachází několik maloplošných zvláště chráněných území:[2]

Reference

  1. a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Přebuzská hornatina, s. 364. 
  3. a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 
  4. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Malé Jeřábí jezero (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Malé Jeřábí jezero u zaniklé obce Jelení, na státní hranici s Německem, Krušné hory, okres Karlovy Vary
Dračí skála 2014.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Dračí skála
NPR Rolavská vrchoviště (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 3.0
Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, v místě pod bývalou Červenou hájenkou, okres Sokolov