Přech Hodějovský z Hodějova

Přech Hodějovský z Hodějova
Erb Hodějovských z Hodějova
Přísedící Českého zemského soudu
Panovník	Rudolf II.
Hejtman Kouřimského kraje za panský stav
Ve funkci: 1608 – 1609
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Karel Mracký z Dubé
Nástupce	Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Ve funkci: 1606 – 1607
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Zikmund II. Smiřický ze Smiřic
Nástupce	Karel Mracký z Dubé
Hejtman Vltavského kraje za rytířský stav
Ve funkci: 1596 – 1597
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	seznam se nedochoval
Nástupce	Oldřich Myška ze Žlunic na Kamýku
Ve funkci: 1593 – 1594
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	seznam se nedochoval
Nástupce	seznam se nedochoval
Narození	1566
Úmrtí	4. dubna 1610
Titul	rytíř, 1604 Svobodný pán
Choť	Dorota Hrzánová z Harasova († 1613)
Rodiče	Bernard starší (III.) z Hodějova († 1595) a Johanka z Čestic († 1573)
Děti	Johana, provd. z Roupova Markéta, provd. Budovcová Bernard mladší († 1646) Jan Jiří Přech mladší († 1617) Adam († 1640)
Příbuzní	děd: Smil Hodějovský z Hodějova († 1567) sestra: Eliška Hodějovská z Hodějova, provd. Bechyňová sestra: Anežka Hodějovská z Hodějova, provd. Kavková z Říčan švagr: Heřman Kavka z Říčan bratr: Jan Hodějovský z Hodějova († 1595) synovec: Smil Hodějovský z Hodějova zeť: Adam (III.) mladší Budovec z Budova (1587 – po 1621/1628) zeť: Vilém z Roupova († 1629)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické, později bratrské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přech II. Hodějovský z Hodějova (1566 – 4. dubna 1610)^[1] byl český šlechtic z rodu Hodějovských z Hodějova. Několikrát zastával úřad krajského hejtmana. Na počátku 17. století patřil mezi patnáct nejbohatších šlechticů v zemi a v roce 1604 byl povýšen do panského stavu.

Život a majetek

Přech Hodějovský z Hodějova se narodil jako syn Bernarda staršího (III.) z Hodějova († 1595) a jeho manželky Johanky z Čestic († 1573). Jeho bratr Jan († 1595) zemřel krátce po úmrtí otce.

Byl císařským radou a opakovaně zastával úřad krajského hejtmana (ve Vltavském kraji v letech 1593–1594 a 1596–1597 a v Kouřimském kraji 1606–1607 a 1608–1609).^[2] V roce 1604 byl přijat do panského stavu.^[3][4][5] Kapr v erbu byl původně snad stříbrný, po povýšení vždy už jen zlatý.^[4][6] Působil jako přísedící většího zemského soudu.^[7] Konvertoval na bratrskoou víru a v letech 1608–1609 se politicky angažoval a usilovně prosazoval náboženskou svobodu, která nakonec byla potvrzena vydáním Rudolfova majestátu.^[8]

Byl milovníkem literatury podobně jako jeho otec, který měl sbírku starých biblí v češtině, a další příbuzní.^[3] Jako mecenáš podporoval vydávání knih.^[9]

Po otci zdědil Čestice, Milevsko a Maršovice.^[3] Spolu s manželkou byli dobrými hospodáři a majetkovou držbu značně rozšířili. Bohatství se domohl také lichvářskými obchody.^[9] Dorota od roku 1596 držela tvrz a dvůr Nedvězí, které koupila od Jana staršího Chobotského z Ostředka a na Nespeřích a Jana mladšího Chobotského z Ostředka a na Chotýšanech.^[10] Téhož roku koupila od Mikuláše Paběnického z Voračic Prčice (s výjimkou nového cihlového domu), později je ale prodala Humprechtovi Czerninovi z Chudenic.^[11] V roce 1597 koupila manželka Benice od Velemyských z Velemyšlevsi.^[12] Panství Konopiště koupila Dorota 18. října 1603 za 110 tisíc kop grošů míšeňských v komisionálním prodeji, o který zažádal zadlužený předchozí majitel Arkleb z Kunovic český zemský soud.^[8][13] Zámek Konopiště pak byl renesančně upravován. V roce 1607 koupila od Jaroslava Velemyského z Velemyšlevsi Týnec nad Sázavou.^[14]

V roce 1603 se stal se svými 916 osedlými 15. nejbohatším šlechticem v zemi.^[15] S manželkou vlastnili značnou část dnešního okresu Benešov.^[8]

Rodina

Oženil se s Dorotou Hrzánovou z Harasova († 22. listopadu 1613),^[3] pohřbena byla v kostele v Benešově.^[8] Narodily se mu následující děti (nejsou uvedeny chronologicky),^{[pozn. 1]} pět synů ho přežilo:^[3]

• 1. Johana
  • ∞ Vilém z Roupova a na Mladoňovicích († 1629), moravský nejvyšší sudí (1613–1616), nejvyšší komorník (1617–1618), stavovský direktor na Moravě
• 2. Markéta († před 1652 Praha^[17])
  • ∞ (16. 2. 1610)^[18] Adam (III.) mladší Budovec z Budova na Chocnějovicích (1587 – po 1621^[19] nebo po 1628 Haag^[17]), syn Václava Budovce z Budova popraveného na Staroměstském náměstí
• 3. Bernard (VI.) mladší († 1646) – zdědil Milevsko,^[3] po zemřelém bratru Přechovi zdědil Konopiště.^[8][13] Během stavovského povstání byl vojenským komisařem a „mustrmistrem“, opatřoval finanční prostředky pro stavovské vojsko. Koncem září 1620 při tažení do jižních Čech se u něho na Konopišti zastavil sám král Fridrich Falcký.^[13] Po porážce stavovského povstání byl potrestán, v roce 1622 mu byly zabaveny dvě třetiny majetku, k němuž patřilo Konopiště, velká část Benešova, nemovitosti na Strakonicku a v Praze.^[8] V pobělohorském období odešel do emigrace, sloužil u Švédů, vrátil se však do vlasti a zemřel na Moravě.^[3]
• 4. Jan Jiří († před 1622^[1]) – zdědil Čestice a Lčovice
• 5. Přech (III.) mladší († 1617) – zdědil Konopiště
• 6. Bohuslav – zdědil Benice s Nedvězím, po roce 1620 mu byl majetek zkonfiskován a on opustil Čechy
  • ∞ Rejna z Talmberka
• 7. Adam († 1640^[20]) – zdědil Týnec nad Sázavou, po roce 1620 odešel z vlasti a působil v dánských službách. V roce 1627 velel sedlákům, kteří se vzbouřili v Kouřimsku. Po porážce uprchl do ciziny a sloužil ve vojsku výmarského vévody Bernarda.^[14] Doložen je i ve švédských službách.^[20]

Kromě Přecha, který zemřel v necelých 21 letech a třicetileté války se nedožil,^[8] všichni synové přišli o majetek, protože se aktivně podíleli na českém stavovském protihabsburském povstání. Bohuslavovi se narodila jediná dcera Dorota Kunička, která se provdala za Adama z Říčan a zemřela jako poslední příslušnice rodu Hodějovských.^[3]

Odkazy

Poznámky

Reference