Přechod Merkuru

Přechod Merkuru 8. listopadu 2006 spolu se slunečními skvrnami číslo 921, 922 a 923
Výřez ze slunečního disku při přechodu Merkuru 8. listopadu 2006
Záznam přechodu Merkuru přes Sluneční kotouč ze dne 11. listopadu 2019, pozorovaný družicí Solar Dynamics Observatory za použití různých vlnových délek světla ve vzdálené ultrafialové oblasti.

Přechod Merkuru (též tranzit Merkuru) přes sluneční disk je astronomická událost, během níž planeta Merkur projde přímo mezi Sluncem a Zemí, a zakryje tak malou část slunečního kotouče. Merkur může být během přechodu pozorován ze Země jako malá černá tečka pohybující se napříč slunečním kotoučem.

Přechody Merkuru jsou ze Země mnohem častěji viditelné než přechody Venuše, neboť nastávají 13- či 14krát za století, částečně i proto, že Merkur je blíže Slunci a obíhá rychleji. Tyto úkazy mohou nastat v květnu nebo listopadu, přičemž listopadové přechody se opakují v 7, 13- či 33letých intervalech, zatímco květnové pouze ve 13- či 33letých intervalech. Poslední přechod Merkuru, který se odehrál 9. května 2016, začal na území České republiky přibližně v 13:12 SELČ (11:12 UTC) a trval do západu Slunce. Konec jevu (20:42 SELČ, 18:42 UTC) nebyl na území České republiky viditelný, protože Slunce s Merkurem již byly za obzorem.

Merkur se během květnového přechodu nachází poblíž svého afélia a jeho úhlový průměr je 12", během listopadového přechodu je poblíž svého perihélia a jeho úhlový průměr je 10". Během přechodu může být pozorován optický jev zvaný efekt černé kapky, i když bývá méně patrný, než při přechodu Venuše.

Vzácné úkazy doprovázející přechod Merkuru

Někdy Merkur přejde pouze po okraji slunečního kotouče. V takovém případě je možné, že v některých částech Země je viditelný pouze částečný přechod (tj. bez druhého a třetího kontaktu). Poslední přechod tohoto typu proběhl 15. listopadu 1999 a předtím 28. října 743. Další nastane 11. května 2391. Také může nastat případ, kdy v některých částech světa je viditelný částečný přechod, zatímco při pohledu z jiných částí Země Merkur zcela Slunce mine. Takový přechod proběhl naposledy 11. května 1937 a předtím 21. října 1342. Znovu se tak stane 13. května 2608.

Extrémně vzácnou událostí je současný přechod Merkuru a Venuše, což se naposledy stalo roku 373 173 př. n. l. a opět se tak stane v letech 60 163 a potom 224 508. 13. září 13 425 budou přechody obou planet následovat pouze 16 hodin po sobě.

Velmi vzácným jevem je také přechod Merkuru současně se zatměním Slunce. Tento úkaz nastal naposledy 27. srpna 11 436 př. n. l.[1] a znovu nastane 5 července 6757, kdy bude viditelný z jižní části Tichého oceánu.[2]

Přechody Merkuru v minulosti a budoucnosti

František Josef Studnička: Schema přechodu Merkuru 5. listopadu 1868.

Ačkoliv mnoho vědců se domnívá, že skvrna na Slunci, která byla pozorována roku 807, mohl být právě přecházející Merkur[3], první potvrzené pozorování pochází ze 7. listopadu 1631 od francouzského astronoma Pierra Gassendiho. Existenci přechodů však již předtím předpověděl Johannes Kepler. Gassendi se o měsíc později také neúspěšně pokoušel pozorovat přechod Venuše, ovšem kvůli Keplerovu nepřesnému výpočtu nevěděl, že ve větší části Evropy nebude viditelný. První přechod Venuše pozorovali až roku 1639 angličtí astronomové Jeremiah Horrocks a William Crabtree.

Přechody Merkuru v minulosti
Datum
vrcholu přechodu
Čas (UTC)Poznámka
ZačátekVrcholKonec
7. listopadu 1631 
3. listopadu 1651Přechod pozoroval Jeremy ShakerlySuratuIndii, o čemž podal v lednu 1652 zprávu Henrymu Osbournovi[4]
3. května 1661Přechod nastal v den korunovace anglického krále Karla II. Úkaz v Londýně pozoroval Christiaan Huygens
7. listopadu 1677Přechod pozoroval Edmund Halley na ostrově Svaté Heleny, Richard Towneley v Lancashire a Jean Charles Gallet v Avignonu, o čemž 23. května 1678 podal zprávu John Flamsteed ve svém dopise Johannesovi Heveliovi[5]
5. listopadu 1743Joseph-Nicolas Delisle koordinoval mezinárodní vědecká pozorování po celém světě
6. května 1753 
9. listopadu 176923:09Charles Green a James Cook sledovali přechod z Nového Zélandu[6] Došli k závěru, že Merkur nemá žádnou nebo jen malou atmosféru
9. listopadu 180206:1608:5811:41 
12. listopadu 181500:2002:3304:46 
5. listopadu 182201:0402:2503:45 
5. května 183209:0412:2515:47 
7. listopadu 183517:3520:0822:41 
8. května 184516:2419:3722:49 
9. listopadu 184811:0713:4816:28 
12. listopadu 186105:2107:1909:18 
5. listopadu 186805:2807:1409:00 
6. května 187815:1619:0022:44 
7. listopadu 188122:1900:5703:36 
9. května 189123:5702:2204:47 
10. listopadu 189415:5818:3521:11 
4. listopadu 190710:2412:0713:50 
7. listopadu 191409:5712:0314:09 
8. května 192421:4401:4105:38 
10. listopadu 192703:0205:4608:29 
11. května 193708:5308:5909:06Viditelný pouze částečný přechod v Jižní Africe, na jihu Arabského poloostrova, v jižní Asii a Západní Austrálii
11. listopadu 194020:4923:2101:53 
14. listopadu 195315:3716:5418:11 
6. května 195723:5901:1402:30 
7. listopadu 196014:3416:5319:12[1]
9. května 197004:1908:1612:13[2]
10. listopadu 197307:4710:3213:17[3]
13. listopadu 198601:4304:0706:31[4]
6. listopadu 199303:0603:5704:47[5]
15. listopadu 199921:1521:4122:07[6] Z Austrálie, Antarktidy a Jižního ostrova Nového Zélandu viditelný částečný přechod
7. května 200305:1307:5210:32[7]
8. listopadu 200619:1221:4100:10[8]
9. května 201611:1214:5718:42Česká astronomická společnost: Přechod Merkuru 2016
11. listopadu 201912:3515:2018:04Přechod Merkuru 2019 na stránkách ČAS
Přechody Merkuru v budoucnosti
Datum
vrcholu přechodu
Čas (UTC)Poznámka
ZačátekVrcholKonec
13. listopadu 203206:4108:5411:07 
7. listopadu 203907:1708:4610:15 
7. května 204911:0314:2417:44 
9. listopadu 205223:5302:2905:06 
10. května 206218:1621:3600:57 
11. listopadu 206517:2420:0622:48 
14. listopadu 207811:4213:4115:39 
7. listopadu 208511:4213:3415:26 
8. května 209517:2021:0500:50 
10. listopadu 209804:3507:1609:57 
12. května 210801:4004:1606:52 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transit of Mercury na anglické Wikipedii.

  1. http://transit.savage-garden.org/ecltra.html
  2. Archivovaná kopie. transit.savage-garden.org [online]. [cit. 2009-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-28. 
  3. Archivovaná kopie. www.floridastars.org [online]. [cit. 2009-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-18. 
  4. Chapman, A. (1985), Transactions of the Historical Society of Lancashire and Cheshire Volume 135 p 1-14
  5. Eric G. Forbes et al (1995), Correspondence of John Flamsteed Volume 1, Institute of Physics Publishing, p. 624-627
  6. Wayne Orchiston 1994, James Cook and the 1769 Transit OF Mercury, Carter Observatory ISSN 1173-7263 http://www.transitofvenus.co.nz/docs/CarterObservatoryInfo3.doc Archivováno 14. 10. 2008 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mercury Transit 2019 - 4K.webm
Záznam přechodu Merkuru přes Sluneční kotouč ze dne 11. listopadu 2019, pozorovaný družicí Solar Dynamics Observatory za použítí různých vlnových délek světla ve vzdálené utrafialové oblasti.
Transit of Mercury 1868-11-05.jpg
Přechod Merkuru přes sluneční disk 1868.
Mercury transit 1.jpg
(c) I, Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0
The Historical Transit of Mercury on November 8,2006. Please note that sunspot #923, which is just below the equator at the left-hand side, is much bigger than Mercury is. You can also see two more sunspots at the right-hand side at the equator. You can see Mercury as a small black dot in the lower middle of the solar disk. The picture was taken with a white filter.
Transit of Mercury Closeup - Nov 8, 2006.jpg
(c) EricandHolli from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0
Author: Eric S. Kounce of the West Texas Astronomers (www.wtastro.org), photographed 11-8-06