Přeckov

Přeckov
Kaple a náves
Kaple a náves
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°16′33″ s. š., 15°54′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel75 (2024)[1]
Rozloha4,61 km²[2]
Katastrální územíPřeckov
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ675 05
Počet domů31 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPřeckov 5
675 05 Rudíkov
info@preckov.cz
StarostaJosef Náhlík
Oficiální web: www.preckov.cz
Přeckov
Další údaje
Kód obce591424
Kód části obce134163
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeckov (dříve též Przeczkow, Przieczkow a Přečkov[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 75[1] obyvatel. Obec leží na severním okraji Třebíčské kotliny.

Přeckov se nachází tři kilometry jihozápadně od Rudíkova, prochází jím silnice mezi Horními Vilémovicemi a silnicí I/360.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Vilémovice, Rudíkov, Hroznatín a Trnava.

Název

Původní podoba jména vsi byla Přečkov. Byla odvozena od osobního jména Přeček, zdrobnělině jména Přěk, což byla domácká podoba jména Přěslav. Význam místního jména byl "Přečkův majetek". Podoba Přeckov vznikla v 19. století vlivem německé podoby jména (Pretzkau/Přetzkau).[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360 (de Przeczkow),[6][7][8] kdy je v obci zmiňován Zdeslav z Přeckova, ten téhož roku dal věno na majetku své manželce, v roce 1468 pak prodal svoji část Přeckova Ondřejovi Rodálovi z Třebíče, Ondřej Rodál pak další část Přeckova koupil v roce 1371. V roce 1376 zakoupil Přeckov Mikuláš z Náramče (později Mikuláš z Trmačova). V roce 1385 pak Mikuláš prodal Přeckov a Chroustov Chýnovi z Oslavice a své manželce. V roce 1390 se Chýn spojil svoje majetky s bratrem. V roce 1417 pak byl majitelem vesnice Blažek z Opatova, ale ten v témže roce prodal Přeckov Pavlovi z Ostrožnice. Jeho syn Přibík pak prodal vesnici Tomášovi Henikarovi z Rajšova a jeho synové pak v roce 1495 prodali Přeckov Janovi z Lomnice a na Meziříčí a tak se Přeckov stal součástí meziříčského panství.[4]

Následně byl majitelem vsi Přeckov (a dalších vesnic v okolí) jeho syn Zdeněk z Lomnice, ale ten v roce 1528 prodal svoji část panství Janovi z Pernštejna, kdy ten po několika dalších nákupech v roce 1529 byl majitelem celého původního panství. Jeho synové pak prodali v roce 1552 meziříčské panství i s Přeckovem Heldtům z Kementu. Po jeho smrti se jeho manželka vdala za Václava Berku z Dubé a Lipého a tak se majiteli panství stali Berkové z Dubé a Lipého. Na počátku 17. století byl Ladislavovi Berkovi majetek konfiskován a on byl donucen v roce 1608 prodat majetek Ladislavovi Šleynovici ze Šleynic. Po smrti Jana Jetřicha Berky z Dubé a Lipého však nastaly spory o dědictví, kdy nakonec Anna Marie Khieslová z Kotsche (původně Berková z Dubé a Lipého) získala panství a to roku 1649 prodala panství Rudolfovi Kounicovi. Jeho syn Arnošt pak prodal panství Petrovi z Ugartu, Ugartové vlastnili panství do roku 1749, kdy je získal Karel z Lichtenštejna. V roce 1899 pak zemřela Leopoldina z Lobkovic, která zdědila panství a majitelem se stal její syn Rudolf z Lobkovic.[9]

Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD.[10]

Obyvatelstvo

Ve sčítání lidu 2011 se v Přeckově zjistilo 77 obyvatel.[11] Z toho 38 lidí (49,35 %) bylo příslušníky moravského národa, 22 lidí (28,57 %) bylo příslušníky českého národa a 9 lidí (11,69 %) národnost neuvedlo.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1741721741491461401521251271308572647773
Počet domů272933283131303630302327273031

Obecní správa

Do roku 1849 patřil Přeckov do meziříčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí. Mezi lety 1850 a 1879 patřil Přeckov pod Rudíkov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[14][15]

Politika

Do roku 2014 zastával funkci starosty Karel Slavík, od roku 2014 vykonává funkci starosty Bc. Josef Náhlík.

Volby do Poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Přeckov
2006[16]2010[17]2013[18]2017[19]2021[20]
1.KDU-ČSL (39,58 %)TOP 09 (25,86 %)KDU-ČSL (33,96 %)KDU-ČSL (46,8 %)SPOLU (37,73 %)
2.ČSSD (25,0 %)KDU-ČSL (24,13 %)ANO 2011 (18,86 %)ČSSD (10,63 %)Piráti+STAN (16,98 %)
3.SNK ED (14,58 %)ČSSD (15,51 %)ČSSD (16,98 %)ANO (10,63 %)ANO (16,98 %)
účast94,12 % (48 z 51)100,00 % (58 z 58)96,43 % (53 z 56)83,93 % (47 z 56)88,33 % (53 z 60)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Přeckov
1.2.3.účast
2000[21]SNK (43,75 %)4KOALICE (31,25 %)ČSSD (18,75 %)73,91 % (34 z 46)
2004[22]SNK (52,38 %)KDU-ČSL (19,04 %)ODS (7,14 %)79,24 % (42 z 53)
2008[23]SNK ED (26,08 %)KDU-ČSL (26,08 %)ČSSD (26,08 %)85,19 % (46 z 54)
2012[24]Pro Vysočinu (32 %)ČSSD (22 %)KDU-ČSL (16 %)93,22 % (55 z 59)
2016[25]KDU-ČSL (46,51 %)ČSSD (18,6 %)STAN+SNK ED (11,62 %)81,13 % (43 z 53)
2020[26]KDU-ČSL (39,53 %)STAN+SNK ED (18,6 %)Piráti (9,3 %)76,79 % (43 z 56)
2024[27]ANO (25 %)KDU-ČSL (22,91 %)STAN+SNK ED (22,91 %)81,97 % (50 z 61)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 98,25 %, tj. 56 ze 57 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů). Volební účast byla 98,15 %, tj. 53 ze 54 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Pavel Fischer (16 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů). Volební účast byla 96,00 %, tj. 48 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů). Volební účast byla 93,48 %, tj. 43 ze 46 oprávněných voličů.[29]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů). Volební účast byla 100,00 %, tj. 60 ze 60 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů). Volební účast byla 98,28 %, tj. 57 ze 58 oprávněných voličů.[30]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přeckově.
  • Kaplička z počátku 19. století[31]
  • Boží muka u domu čp. 25 z počátku 19. století[31]
  • Kříže v obci

Galerie

  • Kaplička (zvonice) na návsi
    Kaplička (zvonice) na návsi
  • Boží muka
    Boží muka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská – Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 359–362. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 315–316. 
  6. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 540 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-02]. S. 42. Dostupné online. 
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 315. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590. 
  9. ↑ KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 49–73. 
  10. ↑ Historie [online]. Přeckov: Obec Přeckov [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 246. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 458. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b O obci [online]. Přeckov: Obec Přeckov [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Zvonice Preckov.JPG
Zvonice na návsi v obci Přeckov
Bozi Muka Preckov.JPG
Boží muka nacházející se v obci Přeckov u domu č.p. 25
Chapel in Přeckov, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaple v Přeckově, okr. Třebíč.