Předškolní pedagogika

Předškolní pedagogika je věda zabývající se předškolním vzděláváním a předškolní výchovou. Objasňuje, analyzuje a vyhodnocuje vše, co se týká výchovy a vzdělávání jako procesů, které rozvíjejí osobnost dítěte v době před vstupem do povinného základního vzdělávání.[1] Jako samostatná vědní disciplína byla zavedena v 90. letech, i když ji systematické třídění pedagogických věd ještě neuvádělo.[2]

Předškolní vzdělávání a výchova v České republice

Předškolní vzdělávání lze v rámci pedagogické teorie chápat jako proces organizovaného a záměrného působení na dítě předškolního věku, které ho má rozvíjet, motivovat, podporovat a nasměrovat k získání tzv. kompetencí budoucího školáka.[3] Odehrává se v rámci institucionálního výchovně-vzdělávacího působení na dítě předškolního věku.

Předškolní vzdělávání a výchova se tedy odehrává v předškolním věku dítěte tj. 3–6 let. Lze se setkat i s dětmi mladšími 3 let, nejdříve je však předškolní vzdělávání organizováno pro děti od 2 let. Poslední rok před vstupem do základní školy je předškolní vzdělávání povinné.[4]

Cíle předškolního vzdělávání a výchovy

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2021) definuje tři základní cíle:

  • rozvíjejí dítěte, jeho učení a poznání,
  • osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
  • získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Cíle se však odvíjí také od teoretických úvah, které je možné rozdělit do tří charakteristických směrů:

1. Pedagogický empirismus – zkušenost získáváme při styku s prostředím a zkušenostmi. Cílem výchovy je dobře vybrat, naplánovat, uspořádat a podle potřeby opakovat správné příležitosti.

2. Pedagogický nativismus – který staví na vrozeném základu člověka. Cílem je sledovat a podporovat dítěti vrozené mechanismy a spontánní projevy.

3. Interakční teorie – cíl je orientován na dítě, ale zároveň bere v potaz jeho postavení v rámci sociální skupiny. Výchovné a vzdělávací působení směřuje k podpoře samostatného projevu a poskytuje dítěti prostor pro to , aby se podle svých individuálních možností ve skupině uplatnilo. Cílem je tedy celkový rozvoj dítěte.[3]

Obsah předškolního vzdělávání a výchovy

Struktura obsahu se dělí na oblast biologickou (dítě a jeho tělo), psychologickou (dítě a jeho psychika), interpersonální (dítě a ten druhý), sociálně kulturní (dítě a společnost) a environmentální (dítě a svět).

Organizace předškolního vzdělávání a výchovy

Za základnu vzdělávání a výchovu dítěte v předškolním věku lze považovat rodinu.

Předškolní výchova může také probíhat:

Mateřská a lesní škola jsou dvě instituce, jež oficiálně zabezpečují edukaci před vstupem do základní školy. Třídy mohou být jak věkově heterogenní, tak homogenní.[4]

Výzkum v předškolní pedagogice

Předškolní pedagogika má jako věda své oblasti výzkumu a využívá interdisciplinárních metodologických postupů, neboť jsou výzkumné náměty různorodé a sahají do jiných disciplín, zejména do psychologie. Výzkum totiž přesahuje od edukačního prostředí přes didaktické procesy až k pedagogickým vztahům.[1]

Příklady témat pro výzkum v předškolním vzdělávání:[1]

  • instituce a jejich zřizování, cíle předškolní edukace – zaměření se na rozvoj dítěte versus dosažení školní připravenosti,
  • kurikulum a vztah k vzdělávacímu systému,
  • organizace (věková homogenita versus heterogenita),
  • výzkum, vývoj a systémové využití didaktických prostředků,
  • digitalizace v MŠ,
  • problém batolat v MŠ.

Reference

  1. ↑ a b c Majerčíková, J. (2015). Předškolní edukace a dítě: Výzvy pro pedagogickou teorii a výzkum(1. vydání.). Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
  2. ↑ PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 1. vyd. [s.l.]: Portál, 1997. ISBN 80-7178-170-3. S. 496. 
  3. ↑ a b OPRAVILOVÁ, Eva. Předškolní pedagogika. Vydání 1. vyd. Praha: [s.n.] 220 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5107-8, ISBN 80-247-5107-0. OCLC 949216218 
  4. ↑ a b Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2021). MŠMT.