Předlice

Předlice
kostel svatého Josefa v Předlicích
kostel svatého Josefa v Předlicích
Lokalita
Charakterčást města
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 544 (2021)[1]
Katastrální územíPředlice (4,2 km²)
PSČ400 01
Počet domů316 (2011)[2]
Předlice
Další údaje
Kód části obce175005
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předlice (německy Predlitz) je část statutárního a krajského města Ústí nad LabemČeské republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na západě města a jeho katastrální území se rozkládá na 4,2 km².[3]

Čtvrť lze rozdělit do tří částí. Nejvýchodněji leží takzvané Nové Předlice, které jsou označovány jako sociálně vyloučená lokalita.[4][5][6] Nachází se zde průmyslové objekty, řadové a bytové domy, které jsou často ve špatném stavu.[7] Centrem je Školní náměstí a vedle stojící kostel svatého Josefa. Východněji se nachází Staré Předlice, které si zachovaly charakter příměstské vesnice. Středem je náměstí Prokopa Velikého. Severněji je takzvaná Kolonie, což jsou převážně rodinné domy. Ta přímo sousedí s novou průmyslovou zónou Předlice-Sever. Jako Předlice někdy bývá označováno celé průmyslově využívané území západně od Spolchemie a Klíše[8][9], avšak katastrálně patří pouze část k Předlicím.[10]

Název

V první písemné zmínce se objevuje označení "in Prziedlicz", později se přešlo na zakončení pro množné číslo -ice. Toto slovo odkazuje na předlici, neboli přadlenu. Zároveň v polštině znamená předměstí, případně latinský název "Preslice pagus" značí kolík, župu či hradovou obec. Do roku 1925 se využíval německá název "Prödlitz", následně bylo okresním úřadem nařízeno používání názvu "Predlitz".[11][12]

Historie

Počátky a středověk

Dle archeologických nálezů byla oblast Předlic osídlená nepřetržitě již od dob mladší doby kamenné. Přesný rok založení obce není znám. První písemná zmínka pochází z roku 1389.[13] V roce 1169 věnoval český král Vladislav II. řádu Johanitů území na úpatí Střížovického vrchu a vzhledem k tomu, že tento řád zde vlastnil rozsáhlá území, domnívají se historikové, že právě oni založili Předlice. Podle nich o tom také svědčí vznik farnosti Kolč v oblasti Předlic, Hrbovic a Českého Újezdu. Centrem této farnosti byl kostel, na jehož základech byl později postaven kostel sv. Vavřince, jež byl zbourán ke konci 60. let 20. století. Vlastnictví Johanitů dosvědčuje také řada smluv o pronájmu či prodeji vesnice, například nájemní smlouva z roku 1403 markraběte Viléma z Míšně, jež byla nakonec neúspěšná kvůli odporu místních či kupní smlouva s Annou z Koldic, což byla vdova po vlastníku panství v Krupce. Ta už byla úspěšná, avšak vlastnictví trvalo pouze do konce života Anny, poté se Předlice navrací Johanitům.

Husitské války a novověk

Období Husitských válek přímo zasáhlo Předlice a to při nedaleké bitvě Na Běhání. V ní proti sobě bojovali vojska křižáků a husitů, kdy kališníci vyhráli. Prchající křižáci se chtěli ukrýt v Předlicích, avšak husité celou ves obklíčili a vypálili. V 30. letech 15. století získává husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic hrad Kyšperk s panstvím, do kterého tehdy spadaly Předlice. O tom, jak se pod toto panství Předlice dostaly, nejsou záznamy. Po smrti Jakoubka z Vřesovic je panství rozděleno a ves připadá nejstaršímu synovi Jaroslavovi. V letech 1507 až 1523 Předlice vlastní opět řád Johanitů, který ho následně prodává Mikuláši Jaroslavu Kelblovi z Gejsinku, který zároveň odkoupil nedaleké vesnice Libov a Radešín. V této době se objevuje dělení Předlic na Horní (Staré) a Dolní (Nové). Po smrti Mikuláše Jaroslava ves přešla na jeho synovce Vladislava a Adama, kteří jakožto němečtí protestanti šířili svou víru i na zdejším území. Následkem toho byl vyhnán katolický farář kostela sv. Vavřince a nahrazen povolaným protestantským knězem. Po smrti nejprve Vladislava a následně Adama Předlice vlastnili v různých podílech členové rodiny Kelblů následně i vzdálená větev rodu. V letech 1616 až 1618 byl přestavěn a ve stejném stylu saské renesance vybaven místní kostel sv. Vavřince.

Důsledkem prohrané bitvy na Bílé Hoře roku 1620 byli nuceni Kelblové jakožto protestanti svůj majetek prodat a emigrovat. Předlice byly rozprodány samostatně Horní a Dolní novým pánům. Opět se pak spojili až v 90. letech 17. století. Roku 1704 Předlice získává jako dědictví své ženy Vratislav z Mitrovic. V 50. letech 18. století Předlice zužovala Sedmiletá válka, kdy se nedaleké Ústí prohlásilo za pevnost a vojska obou armád požadovala zásoby právě od Předlic. Rod Vratislava z Mitrovic nechal roku 1766 postavit trojkřídlí barokní zámeček. V roce 1791 byly Předlice vlivem velkého zadlužení prodány Fridrichu Moritzovi Nostitzovi (počeštěně Bedřichu Morici Nosticovi), který je připojil ke svému trmickému panství a vybudoval silnici spojující obě sídla.

Období průmyslové revoluce

V roce 1803 bylo nalezeno hnědé uhlí na území Předlic a následně další ložisko uhlí vhodné k těžbě roku 1821. Rozvoj obce však zůstával malý a výrazné změny přinesl až rok 1848, kdy byla zrušena robota a obec získala samosprávu. Též narůstala těžba uhlí a hrabě Nostic zřídil v Předlickém zámečku ředitelství všech svých dolů. Nastal prudký nárůst počtu obyvatel a postupně se měnil charakter celé dosud převážně zemědělské obce. K rozvoji obce pomohl i průmysl v blízkém Ústí nad Labem, v němž pracovala řada nových občanů Předlic. Do jinak německého prostředí se i díky pracovním příležitostem přistěhovala řada Čechů z vnitrozemí, kteří později utvořili silnou českou menšinu v Předlicích.

Přelom 19. a 20. století

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pohled na Nové Předlice z trati, v pozadí Střížovický vrch

Díky převážně dělnickému obyvatelstvu měla zde od 90. let 19. století silný vliv sociálnědemokratická strana, v pozdějších dobách těž komunisti. Roku 1897 byla otevřena nová škola, v roce 1899 sem byla zavedena tramvajová trať z Ústí a roku 1901 otevřena pošta. Celkově získávaly především Nové Předlice městský ráz díky nové zástavbě. Další nárůst na začátku 20. století byl způsoben stavbou řady průmyslových podniků na pomezí Předlic s Ústím v nové průmyslové čtvrti.

V roce 1902 fungoval v katastrálním území Předlic důl Anton provozovaný Antonem Schubertem. O pět let později v něm pracovalo 45 zaměstnanců. Dalším dolem u Předlic býval Delius (roku 1930 mimo provoz).[14]

Po vyhlášení první republiky zde byla otevřena česká škola, po které místní česká menšina toužila již v dřívějších dobách a které nebylo tehdy přáno. Silný vliv zůstával sociálnědemokratickým stranám a sjednoceným německým a českým komunistům. Ti se snažili řešit bytovou nouzi a vysokou nezaměstnanost v 20. letech různými sociálními programy. Ty však byly nákladné a zvyšoval se dluh obce. Zároveň byl roku 1924 postaven městský vodovod, roku 1926 takzvaný Lidový dům, který byl centrem místního dělnictva a v roce 1929 začala stavba pouliční dráhy do Chabařovic. Koncem 20. let se také objevují přejmenováním ulice Marxova a Leninova. Začátkem 30. let opět začal stoupat počet nezaměstnaných a městské zastupitelstvo bylo nuceno situaci řešit. Vyplácelo tak sociální dávky, zadávalo různé práce a postavilo dva městské domy. Již dříve obtížná finanční situace se začala značně zhoršovat a vrcholila nepotvrzením funkce starosty zvolenému Josefu Mytinovi ministerstvem vnitra. Okresním úřadem tak byl jmenován jiný starosta. Ve volbách roku 1934 byl komunista Josef Mytina opět zvolen starostou, na což zemský úřad v Praze reagoval rozpuštěním místního zastupitelstva a správu Předlic svěřil komisaři jmenovaném vládou. Tento stav se udržel až do připojení Předlic k Ústí nad Labem roku 1939.[15]

Poválečný vývoj

Po druhé světové válce bylo, stejně jako jinde, vysídleno původní německé obyvatelstvo a přišli noví obyvatelé. Kromě kostela sv. Vavřince, který byl zbourán ke konci 60. let, potkal stejný osud i barokní zámeček roku 1979.[11][12] V období normalizace neprobíhal v Předlicích téměř žádný rozvoj, dle tehdejších plánů se měla většina obyvatel kvůli nevyhovujícímu životnímu prostředí v oblasti přestěhovat do jiných částí města a čtvrť měla být využita pouze pro průmysl.[16] V 70. letech se také přistěhovali první Romové z likvidovaných východoslovenských osad.[17] V 80. letech se většina původních obyvatel stěhuje na nová sídliště s lepšími podmínkami pro bydlení a do Předlic přicházejí další Romové. V 90. letech byla většina domů a bytů zprivatizována a situace se zhoršuje vinou neúměrně vysokých nájmů, lichvy, spekulací a postupného vybydlování domů.[5][7] Objevují se snahy zlepšit situaci ve čtvrti, například místostarosta centrálního obvodu, pod který Předlice spadají, v roce 2015 navrhl přeměnit čtvrť na rekreační zónu k nedalekému jezeru Milada.[18] Kromě místních spolků zde působí i nezisková organizace Člověk v tísni.[19]

Přírodní poměry

Předlice spadají pod geomorfologický celek Mostecké pánve. S tím souvisí výskyt hnědého uhlí na území čtvrti a v okolí. Severně se nachází výběžek Českého Středohoří v podobě čedičového Střížovického vrchu. Jihozápadně se nachází jezero Milada, což je původně hnědouhelný povrchový důl zatopený začátkem 21. století. Protékají zde Podhořský potok, který se na začátku Starých Předlic vlévá do Ždírnického potoka, který má v této části čtvrti umělé koryto, dále pokračuje do Nových Předlic a nedaleko v Trmicích se vlévá do Bíliny.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 5 396 obyvatel (z toho 2 695 mužů), z nichž bylo 1 563 Čechoslováků, 3 657 Němců, pět Židů, jedenáct příslušníků jiné národnosti a 160 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 258 lidí patřilo k evangelickým církvím, šestnáct k církvi československé, dvanáct k církvi izraelské, sedmnáct k jiným nezjišťovaným církvím a 940 jich bylo bez vyznání.[20] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 5 404 obyvatel: 1 886 Čechoslováků, 3 406 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a 110 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 397 evangelíků, 54 členů církve československé, jedenáct židů, devatenáct příslušníků jiných církví a 1 198 lidí bez vyznání.[21]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Předlicích v letech 1869–2011[13][22]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel64368392732604625539654043094397527612148114515731776
Počet domů637278144206236328420344314253286316

Náboženské vyznání

V Předlicích se nachází římskokatolická farnost s farním kostelem sv. Josefa, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[23][24]

Hospodářství

Jeden z objektů v nové průmyslové zóně Severní Předlice – Aperam Stainless Services & Solutions Tubes CZ

V Předlicích se nachází několik průmyslových zón. Nejvýchodněji se nachází průmyslová zóna, která katastrálně spadá i pod samotné Ústí nad Labem a vedlejší čtvrť Klíši. Ta zanikla na přelomu 19. a 20. století[11], po revoluci se zde kromě výroby objevily i velkoobchody a sklady. V Předlické části se v roce 2018 nacházely objekty těchto společností:

  • Dopravní podnik města Ústí nad Labem – depo
  • Elte – výroba a distribuce techniky pro různé rozvody[25]
  • Finosa – velkoobchod s alkoholem, tabákem, cukrovinkami [26]
  • Geco – distribuce tabáku a loterijních lístků[27]
  • Chemopharma – již nefungující, dříve výroba zdravotnických potřeb[28]
  • Izolace Beran – výroba, dodávka a montáž zateplovacích systémů[29]
  • Technovit – výroba acetylenových lahví[30]
  • Pro-doma stavebniny[31]
  • Stavmat stavebniny[32]
KONE Industrial v Předlicích

Novou průmyslovou zónou jsou Severní Předlice. Ta byla vytvořena za účelem snížení nezaměstnanosti ve městě v bezprostředním sousedství dálnice D8. Nachází se zde nejen výrobní haly, ale i velkoobchody a spediční společnosti.[33] V roce 2018 zde působily firmy:

  • Aperam Stainless Services & Solutions Tubes CZ – kovovýroba pro automobilový průmysl[34]
  • Activa spol. – kancelářské potřeby[35]
  • Bohemian cargo – spediční služby[36]
  • Ecofol – velkoobchod obalových materiálů a hygienických prostředků[37]
  • Česká pošta – depo pro Ústí nad Labem[38]
  • KONE Industrial – výroba výtahů a zdvihacích zařízení[39]
  • Schenker spol. s.r.o. - česká pobočka DB Schenker, spediční služby[40]

Potenciální průmyslovou zónou je oblast Jižních Předlic.[41]

Doprava

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Mimoúrovňové křížení Dálnice D8 s ulicí Jana Roháče vedoucí do Trmic a železniční tratí 131 do Bíliny

Čtvrtí prochází silnice 253 II. třídy která vede na jihu do vedlejších Trmic, na západě do Chabařovic a dále až do Dubí. Na konci Starých Předlic je tato komunikace překlenuta mostem dálnice D8, která zde má sjezd k nové průmyslové zóně. Ulice Tovární spojuje Předlice s centrem města a Jateční se sousední čtvrtí Klíší.

Hromadná doprava je zajišťována dopravním podnikem města Ústí nad Labem a to trolejbus linky 61 a autobusy linek 2, 3, 7, 9, 17, 18, 23 a 27. V noci to jsou linky 41 a 42. Dopravní podnik zde má svou vozovnu.[42] V minulostí zde vedla městská elektrická dráha z Ústí do Chabařovic a Trmic.[43] Čtvrtí projíždí také meziměstské autobusy linek 450, 451, 454, 456, 457, 458 a 801 integrovaného systému Dopravy Ústeckého kraje. [44]

Prochází zde dvě trati. Jsou jimi železniční trať 130 z Ústí nad Labem do Chomutova a trať 131 z Ústí nad Labem do Bíliny, obě dvoukolejné a elektrifikované. Předlice ani na jedné svou vlastní zastávku nemají, nejbližšími jsou Ústí nad Labem-západ a nádraží v Trmicích. Do průmyslové zóny na východě vede železniční vlečka.

Pamětihodnosti

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  4. Přehled sociálně vyloučených lokalit ve městě Ústí nad Labem [online]. Svaz měst a obcí ČR [cit. 2018-08-24]. [smocr.cz/data/fileBank/6a22a00c-b65a-4a5e-8006-dd16110fd898.pdf online ke stažení]. 
  5. a b ŠUJAN, Krisitán. Předlice kdysi bývaly ústecké Beverly Hills. Dnes chátrají. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-07-19 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  6. Ústí nad Labem - O lokalitě [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  7. a b ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana; LOMOZOVÁ, Petra. Analýza bytové problematiky v Předlicích. Praha: Úřad vlády ČR – Odbor pro sociální začleňování (Agentura pro sociální začleňování), 2013. 116 s. Dostupné online ke stažení pořízeném dne 2016-05-16. ISBN 978-80-7440-080-3. S. 10–12.  Archivováno 16. 5. 2016 na Wayback Machine.
  8. VORLÍČEK, Janni. Městská jatka? Průšvih za miliony. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2015-03-17 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  9. Stavby podle lokality [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  10. iKatastr [online]. [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  11. a b c Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-901-761-5-1. S. 312–315. 
  12. a b Předlice [online]. Obce Severního Polabí [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  13. a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419. 
  14. Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112, 114. 
  15. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 60. 
  16. PROVAZNÍK, Vladimír. Ústí, město nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1983. 384 s. S. 140. 
  17. SALAVOVÁ, Mirka. Ústí nad Labem chce vymazat z mapy ulici hrůzy, plánuje tu novou čtvrť. iDnes [online]. Mafra, 2017-03-15 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  18. ČTK. Z Předlic může být rekreační zóna. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2015-03-02 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  19. Ústí nad Labem [online]. Člověk v tísni [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  20. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  21. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 389. 
  22. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 320. 
  23. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35–36. 
  24. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  25. Úvod [online]. Elte s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  26. O firmě [online]. Finosa s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  27. O koncernu Geco [online]. Geco a.s. [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  28. Chemopharma, státní podnik v likvidaci [online]. penize.cz [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  29. O společnosti [online]. Izolace Beran s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  30. Provoz preparace Ústí nad Labem [online]. Linde Vítkovice a.s. [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-19. 
  31. Stavebniny Ústí nad Labem - Předlice [online]. Pro-doma, SE [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  32. Ústí nad Labem - Předlice, Jateční 458/67 [online]. Stavmat stavebniny [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  33. Průmyslová zóna Severní Předlice [online]. Invest-uk - Ústecký kraj [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  34. Historie firmy [online]. Aperam Stainless Services & Solutions Tubes CZ [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  35. Pobočka Ústí nad Labem [online]. Activa spol. s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  36. Slovo jednatele [online]. Bohemian cargo s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  37. O nás [online]. Ecofol s.r.o. [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  38. Detail pobočky [online]. Česká pošta [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  39. Kone industrial - koncern s.r.o. [online]. Evropská databanka [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  40. Volná místa - Ústí nad Labem [online]. Deutsche Bahn [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-25. 
  41. Potenciální zóna Jižní Předlice [online]. Statutární město Ústí nad Labem [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  42. Dopravní schémata [online]. Dopravní podnik města Ústí nad Labem [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  43. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-901-761-5-1. Kapitola Městské elektrické dráhy. 
  44. Detail linkového vedení Ústí nad Labem [online]. Doprava Ústeckého kraje [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-29. 
  45. Kostel sv. Josefa [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  46. Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  47. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Praha: Academia, 1982. 638 s. Kapitola Ústí nad Labem – Předlice, s. 150. 

Literatura

  • Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. 
  • BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. 
  • ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2. 

Externí odkazy

Růžice kompasuHrboviceStřížoviceKlíšeRůžice kompasu
ChabařoviceSeverÚstí nad Labem-centrum
Západ   Předlice   Východ
Jih
Trmice

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
PREDLICE 29 07 2013 A.jpg
Autor: Safranek-interia.eu, Licence: CC0
Ústecké Předlice, chudinská, cikánská čtvrť.
UL-Predlice-Kirche.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Ústí nad Labem, Majakovského, z trati.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ústí nad Labem-Předlice a centrum, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj. Silnice II/253, Majakovského, a Ždírnický potok, pohled z železniční trati 130.
Předlice, mosty přes trať.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Ústí nad Labem-Předlice, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj. Most navazující na ulici Jana Roháče a most dálnice D8, pohled z železniční trati 130.
PREDLICE 29 07 2013 B.jpg
Autor: Safranek-interia.eu, Licence: CC0
Ústecké Předlice, chudinská, cikánská čtvrť.