Předpověď počasí

Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí.
Bimetalový teploměr
Miskový anemometr

Předpověď počasí je prognóza počasí, založená na využití poznatků o fyzikálních zákonitostech. Počasí je definováno mnoha faktory (hlavně atmosférickým tlakem, vlhkostí, teplotou a větry). K předpovědi počasí je třeba tyto faktory sledovat a k tomu slouží mnoho technických zařízení a přístrojů. Nicméně povaha atmosféry a neúplné chápání přírodních procesů znamenají, že předpovědi nejsou zcela přesné a neomylné.

Historie

První přístrojová měření se prováděla ve francouzském městě Clermont Ferrand v roce 1649. První meteorologická síť stanic pak vznikla v Toskánsku v roce 1652. V letech 1719-1720 v Zákupech u České Lípy se provádělo měření meteorologických vlivů.[1] Klementinum je provádí od roku 1752. Během 19. století vzrostl význam meteorologie v souvislosti s potřebou zajistit dobré podmínky pro přesuny armád a loďstev, což znamenalo vyvinout postupy pro zmapování pohybu hlavně mořských bouří. Moderní předpovědi počasí využívají rozsáhlých matematických modelů a pokoušejí se stanovit poměrně s vysokou spolehlivostí, jak se bude počasí v následujících dnech vyvíjet. Skutečností ovšem je, že u dlouhodobých předpovědí tato přesnost klesá. Konkrétní stav počasí v daném místě je díky chaotičnosti systému pro vzdálenější budoucnost nepředpověditelný. Ljapunovův exponent je pak tak veliký, že pro časy delší než týden je účinná předpověď neuskutečnitelná.[2] I přes exponenciální nárůst výpočtového výkonu používaných počítačů přesnost předpovědí roste jen pomalu. Úspěšnost předpovědí stavu počasí za týden neroste o více než 10 % za 10 let pokroku[3] a u předpovědi na den vzrostla pouze o 10 % za 40 let a dosahuje až 95 %.[4] Přesto může umělá inteligence předpovědi dále vylepšit.[5] Pokud nejde o lokální předpověď, tak dokáže lepší předpovědi.[6]

Měření základních meteorologických prvků

Základní meteorologické prvky

Typy meteorologických předpovědí a produktů

Reference

  1. https://is.muni.cz/publication/485518/en?lang=en - Meteorologická měření a pozorování v Zákupech v letech 1718-1720
  2. http://systems-sciences.uni-graz.at/etextbook/sw2/lyapunov.html Archivováno 9. 4. 2015 na Wayback Machine. - Lyapunov exponent
  3. http://www.atmos.umd.edu/~ekalnay/pubs/Chaos-Predictability-EnKF-WMOtalk.pdf - “Fighting chaos” in weather and climate prediction
  4. http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P9_0_Predpovedi/P9_1_Pocasi/P9_1_1_Cesko/P9_1_1_8_Uspesnost/P9_1_1_8_2_Rocni&last=false Archivováno 20. 10. 2015 na Wayback Machine. - Úspěšnost předpovědí počasí pro Českou republiku od roku 1973
  5. https://www.quantamagazine.org/machine-learnings-amazing-ability-to-predict-chaos-20180418/ - Machine Learning’s ‘Amazing’ Ability to Predict Chaos
  6. DeepMind tool makes 10-day weather forecast in 60 seconds. techxplore.com [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Anemometer.jpg
Autor: Stefan Kühn, Licence: CC BY 3.0
Anemometer
GOES 8 Spac0255.jpg
Graphic of GOES-I, the first of the GOES-NEXT spacecraft became GOES 8 after a successful launch on April 13, 1994.
20050501 1315 2558-Bimetall-Zeigerthermometer.jpg
Autor: 1-1111, Licence: CC BY-SA 3.0
Thermometer, dial pointer driven by a wound bi-metal