Předseda vlády Švédska
| Předseda vlády Švédska | |
|---|---|
| Sveriges statsminister | |
.svg) Státní znak Švédska | |
 | |
| Úřadující Ulf Kristersson od 18. října 2022 | |
| Sídlo | Rosenbad |
| Nominuje | předseda Riksdagu |
| První ve funkci | Louis Gerhard De Geer |
| Vytvoření | 20. března 1876 |
| Webová stránka | Government.se |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předseda vlády Švédska (švédsky: Sveriges statsminister) je hlavou vlády Švédského království. Předseda vlády a jeho kabinet drží výkonnou moc. Premiér je nejvlivnější politickou postavou v zemi, do úřadu nominovaný předsedou Riksdagu a zvolen, když se proti němu nepostaví většina členů jednokomorového parlamentu.[1] Ze jmenování premiéra je tedy vyšachován král, což je v monarchiích poměrně neobvyklé a ani v republikách není hlava státu v této věci obvykle obcházena. Proto je ve Švédsku premiér nositel výkonné moci de jure i de facto (v jiných systémech je to obvykle jen de facto, de iure to bývá prezident nebo panovník). Funkce oficiálně vznikla roku 1876 (ačkoli již v minulosti si některé osoby na králi vymohli postavení, které premiérskou pozici připomínalo). Do roku 1917 mohl panovník jmenovat předsedu vlády podle vlastního uvážení. Od té doby musel brát v potaz vůli Riksdagu, ale stále formálně předsedu vlády jmenoval.[2]
Od ústavní reformy z roku 1974 má kabinet ústavní pravomoci, které nejsou odvozeny od Koruny. Zároveň nová ústava zbavila monarchii dokonce i pravomoci nominovat a jmenovat premiéra. Je to jeden z důvodů, proč je pozice premiéra vnímána silnější než pozice jeho protějšků v Dánsku a Norsku. Dalším je ne zcela běžná pravomoc premiéra rozpustit parlament, který mu vyslovil nedůvěru. Tím je role parlamentu oslabena, ale zesílena je naopak tím, že je to jeho předseda, kdo vede jednání o sestavení kabinetu. Kancelář premiéra (i sídlo vlády) se nachází v budově Rosenbad v centru Stockholmu, naproti budově Riksdagu (za řekou). Premiér má dvě oficiální rezidence: Palác Sager (od 1995) a bývalé panské sídlo Harpsund v obci Flen, v kraji Södermanland (od 1953). To se často používá také pro vládní konference a neformální summity mezi vládou, zástupci průmyslu a jinými organizacemi ve Švédsku.
Jmenování
Za účelem jmenování nového premiéra vede předseda Riksdagu konzultace s vůdci stran, aby navrhl kandidáta, který má být předložen ke schválení Riksdagu. Předsedou navržený kandidát je pak zvolen, ovšem za pomoci principu negativního parlamentarismu. Hlasuje se tedy nikoli o jeho zvolení, ale proti němu. V praxi to znamená, že kandidát na premiéra je potvrzen, pokud pro „ne“ hlasuje méně než 175 poslanců, bez ohledu na počet hlasů „ano“ nebo „zdržel se hlasování“. Premiér tak vlastně není parlamentem volen, ale tolerován. Po schválení Riksdagem musí nově jmenovaný premiér informovat Riksdag, které ministry vybral. S výjimkou předsedy vlády tedy nepotřebují ministři kabinetu souhlas Riksdagu, ale mohou jím být později donuceni k rezignaci vyslovením nedůvěry. Formální nastolení vlády se koná v Královském paláci. Jedná se o zasedání vlády, kterému předsedá král. Během této schůze je králi podána zpráva o průběhu volebního procesu. Král poté oznámí veřejnosti, že došlo ke změně vlády. Kdykoli premiér odstoupí, zemře nebo je Riksdagem donucen odejít z úřadu, požádá předseda Riksdagu premiéra (nebo jeho zástupce), aby vládu ponechal jako úřednickou, dokud se úřadu neujme vláda nová. Pokud je předseda vlády donucen hlasováním o nedůvěře rezignovat, padá celý kabinet a začíná proces volby nového premiéra. Předseda vlády může po vyslovení nedůvěry Riksdag rozpustit, s výjimkou prvních tří měsíců po volbách.
Seznam premiérů
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime Minister of Sweden na anglické Wikipedii.
- ↑ Forming a government. Riksdagen.se [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEWIN, Leif. Majoritarian and Consensus Democracy: the Swedish Experience. Scandinavian Political Studies. 1998-08, roč. 21, čís. 3, s. 195–206. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 0080-6757. DOI 10.1111/j.1467-9477.1998.tb00012.x. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu premiér Švédska na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Great coat of arms of Sweden (without mantle)
Autor: European Parliament, Licence: CC BY 2.0
On Tuesday morning, Swedish Prime Minister Ulf Kristersson discussed the priorities of the Swedish Council Presidency with MEPs in Strasbourg.
During his address, Mr Kristersson said that his country’s first priority at the helm of the Council would be Europe’s security by continuing to support war-torn Ukraine and highlighting the EU’s geopolitical significance in an increasingly uncertain world. However, he also stressed that “when we build security, we must also look at other aspects that are close to our citizens”, pointing out that the EU needs to cooperate more effectively against organised crime and work towards a common and coherent migration policy.
He went on to talk about the EU’s crucial role in the green transition, its links to Europe’s long-term competitiveness and that many companies want to take advantage of the shift from a fossil-dependent to a fossil-free economy. The job of politicians should be to provide the right framework, he said.
“If European companies are to produce the energy, and make the batteries, the electric cars and the fossil-free steel of the future, they need good conditions to compete”, he underlined.
Lastly, Prime Minister Kristersson highlighted that another Swedish priority will be to uphold the EU’s common, fundamental values.
“It is not corruption and cronyism that Ukraine, Moldova and other candidate countries are aspiring towards. (...) Liberal democracy - the combination of popular sovereignty and individual rights - is what separates the EU from other international institutions”, said the Swedish Prime Minister.
Commission Vice-President Maroš Šefčovič highlighted that the EU must maintain its unity and determination to support Ukraine and that those in Russia responsible for the aggression and crimes in Ukraine must be held accountable.
The green transition will also be a key area, he highlighted; in 2022, the EU got twice as much energy from renewables than expected, and it should seek to double the amount again in 2023. Europe should boost its competitiveness, reinvigorate EU investments under Repower EU and support its clean tech industry - especially at a time when countries like the USA and China are using subsidies that harm European competitiveness. He also welcomed the Swedish Presidency’s focus on migration, reiterating the need for a robust asylum and migration system.
Speakers on behalf of political groups EP political groups’ leaders agreed on most of the priority areas the Presidency should focus on, like innovation, job opportunities, migration, climate change and the Single Market, while putting forward different proposals on how to achieve results in these areas. Some groups stressed the need to counteract the recent US industry subsidies by boosting EU competitiveness also through trade agreements. Others focused more on building a strong social Europe to protect vulnerable families and ensure the integrity of the single market as well as protecting the EU’s borders and rescuing migrants at sea.
www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230113IPR6662... ____
This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2022– Source: EP". (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) No model release form if applicable. For bigger HR files please contact: webcom-flickr(AT)europarl.europa.eu