Přehřátí organismu

Přehřátí organismu, také hypertermie, je stav, při kterém nekontrolovaně stoupá teplota organismu. Nejedná se tedy o horečku, kdy je vzestup teploty řízen vnitřními regulačními mechanismy v mozku. Za hypertermický stav se považuje zvýšení hluboké tělesné teploty nad 38,4 °C. Pod lékařským dohledem může být vyvolán i záměrně, například při protinádorové léčbě jako hypertermické léčbě (např. izolované hypertermické perfúzi horní nebo dolní končetiny) a hypertermické intraperitoneální chemoterapii, kdy se využívá toho, že teploty 41 až 45 °C poškozují buňky – hubí je nebo zpomalují jejich dělení.^[1][2][3]

Vysoká zevní (okolní) teplota spojená s (či vedoucí k):^[1][2]

• dehydratací – nedostatkem vody v těle,
• blokádou pocení – otravou atropinem,
• vysokou zevní vlhkostí,
• fyzicky náročnou činností,
• infekcí,
• hypotenzí – nízkým tlakem krve v tepnách.

Zvýšená teplota, změna chování (delirium – kvalitativní porucha vědomí neboli obluzené vědomí), křeče, srdeční selhání – narušení čerpací funkce srdce a kolaps.^[2]

Stín, vlhké zábaly, podpora odpařování (ovívání, fén, větrák), příjem tekutin, příjem minerálů (soli).

Úpal (siriasis) je poškození organismu způsobené nahromaděním tepla v těle. K úpalu dochází, když organismus není schopen za pomoci termoregulace odvést z těla dostatečné množství tepla.^[4][5] Tělo se poté zahřívá a tělesná teplota může překročit 40 °C. Teplo se následně šíří všemi orgánovými soustavami a ohrožuje je. Na mozku se například může vytvořit otok (oedema), může také začít tachykardie srdce nebo může dojít ke snížení krevního tlaku. Vyšší riziko úpalu je u starších osob, osob s onemocněním srdce, osob trpících obezitou a u dětí.

Hlavními příčinami jsou:

• pobyt v horkém prostředí,
• pobyt v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu (tehdy se tělo nemůže ochlazovat odpařováním potu),
• dehydratace organismu,
• porucha štítné žlázy (nadměrná tvorba tepla),
• nesprávně zvolené oblečení.

Úpal se projevuje následujícími příznaky:

• bolest hlavy,
• zmatenost,
• ztráta vědomí,
• zvracení,
• šokový stav,
• svalové křeče,
• teplota,
• zrychlené dýchání,
• suchá kůže a žádný pot.

Prodělání těžkého úpalu může mít tyto následky:

• poškození mozku,
• ztráta smyslu pro rovnováhu a orientaci,
• smrt,
• různé nervové poruchy.

• dostatek tekutin,
• pokrývka hlavy,
• omezení fyzické námahy,
• nezůstávat na Slunci při tropických teplotách.

Ochlazujeme omýváním vodou (ne ledovou), pobytem ve větrané místnosti či ve stínu. Každopádně mimo Slunce a dusné prostředí. Podávaním studených obkladů, a hlavně dostatkem tekutin. Nejdůležitější je snížít teplotu těla na 38,5 °C. Pokud by teplota klesla rychle pod tuto hranici, pacient může upadnout do šoku. Pravidelná kontrola vitálních funkcí a tělesné teploty. Přivolání lékaře.

Zdravý člověk většinou úpal zvládne bez větších obtíží. Některé skupiny lidí, kteří jsou více ohroženi (staří lidé, děti, lidí s onemocněním srdce a další) mají komplikace, a jejich stav vyžaduje lékařskou péči. V takových případech musíme hlídat jejich životní funkce, v případě ztráty vědomí uložit do stabilizované polohy a volat ZZS na čísle 155.^[6]

Úžeh je přehřátí mozku, které se projevuje bolestí hlavy, horečkou a slabostí.

Úžeh vzniká účinkem přímého slunečního záření, kdy člověk tráví příliš mnoho času na Slunci bez dostatečné ochrany (např. pokrývka hlavy).^[4][7][5]

Vyvolává překrvení mozkových plen. Těžká forma může způsobit otok mozku (mozkový edém) a následnou smrt.

Léčí se studenou sprchou či koupelí, pobytem ve větrané místnosti či ve stínu – každopádně mimo Slunce a dusno, podáváním studených obkladů a hlavně dostatkem tekutin.^[4][7][5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přehřátí organismu na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo úpal ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo úžeh ve Wikislovníku

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.