Přehrada Sennar
Přehrada Sennar | |
---|---|
Pohled na hráz | |
Poloha | |
Kontinent | Afrika |
Státy | Súdán (spolkový stát Sennar) |
Město | Sennar |
Souřadnice | 13°32′50″ s. š., 33°38′7″ v. d. |
Hydrologické údaje | |
Povodí řeky | Nil |
Přítok | Modrý Nil |
Odtok | Modrý Nil a dva přivaděče do oblasti Gezira |
Hráz | |
Výška hráze | 40 m |
Délka hráze | 3 025 m |
Šířka koruny hráze | 7 m |
Vodní nádrž | |
Typ | Gravitační, zděná z lomového kamene |
Objem nádrže maximální | 0,8 km³ |
Poznámka | vlivem sedimentů se objem snížil na 0,5 km³ |
Vodní elektrárna | |
Výkon současný | 15 MW |
Typ turbíny | Kaplanova |
Počet turbín | 2 × 7,5 MW |
Ostatní | |
Začátek výstavby | 1914 |
Dokončení | v květnu 1925 |
Přehrada Sennar je přehrada na Modrém Nilu v jihovýchodní části Súdánu. Přesněji se nachází u města Sennar zhruba 260 km jihojihovýchodně od Chartúmu. Vybudována byla s přestávkami během let 1914 až 1925.[1] Délka hráze činí 3 025 m.[2] Výška hráze je 40 m.[2] Celkový objem nádrže činil původně 800 mil. m³.[3][pozn 1] Vlivem ukládání sedimentů se snížil zhruba na 500 mil. m³.[3][pozn 2] V minulosti vedla po hrázi železniční trať vedoucí ze Sennaru do Kassaly, která je v současné době nefunkční.[1][4][pozn 3]
Využití
Zavlažování
Přehrada je využívána především k zavlažování. Od hráze je část vod Modrého Nilu odváděna dvěma hlavními kanály o celkové maximální kapacitě 354 m³/s.[5] Tyto až 60 m široké přivaděče se nazývají Managil a Gezira.[5] Jejich prostřednictvím je přiváděna voda do zavlažovacích kanálů v oblasti Gezira, která se nachází mezi Bílým a Modrým Nilem, jižně od Chartúmu.[1] Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších zavlažovaných oblastí na světě.[6] Plocha zavlažovaných polí, na kterých se pěstuje hlavně čirok, pšenice, bavlna, podzemnice olejná a zelenina (především cibule a rajčata), činila v 90. letech přes 880 tisíc ha půdy.[6]
Vodní elektrárna
Od roku 1962 je přehrada využívána také k výrobě elektrické energie.[7] Elektrárna jejíž celkový výkon činí 15 MW je umístěna při levém břehu.[7] Vybavena je dvěma Kaplanovými turbínami.[7]
Galerie
Satelitní snímek polí v oblasti Gezira
Satelitní snímek přehrady
- (c) Modather Portbail, CC BY 3.0
Příjezdová komunikace poblíž hráze
Odkazy
Poznámky
- ↑ Bývá též uváděna hodnota 930 mil. m³ (Document of the World Bank – Sudan: Options for the Sustainable Development of the Gezira Scheme)
- ↑ Bývá též uváděna hodnota přibližně 600 mil. m³ (Document of the World Bank – Sudan: Options for the Sustainable Development of the Gezira Scheme)
- ↑ Trať s rozchodem 1067 mm (tzv. kapský rozchod)
Reference
- ↑ a b c Wonders of World Engineering – Conquest of the Desert [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Engineer – The Sennar Dam and the Irrigation Scheme Gezira [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-04. (anglicky)
- ↑ a b Eyasu Yazew Hagos – Development and Management of Irrigated Lands in Tigray, Ethiopia (str. 43) [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United Nations Joint Logistics Centre – Report on Logistics Mission to Kosti (str. 3) [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Operation of Roseires and Sennar Dams Using Artificial Neural Network – By Mawada Elgameel Mohamed Abdellatif – University of Khartoum Faculty of Engineering &Architecture Department of Civil Engineering [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Document of the World Bank – Sudan: Options for the Sustainable Development of the Gezira Scheme [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-28. (anglicky)
- ↑ a b c Hydro-electric Power Technical and Economical Features – By Mawahib Elrahman Osman Elamin – Electrical Engineering Department Faculty of Engineering and Architecture University of Khartoum [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Sannar_Reservoir
Sudan Gezira Plain 1997.jpg, contrast enhanced