Přejmenovávání geografických objektů na ruském Dálném východě v roce 1972

V roce 1972 došlo k masivnímu přejmenování geografických objektů na ruském Dálném východě z jmen původem čínských nebo tunguzských na jména vycházející z ruštiny. Bezprostředním důvodem byla kulminace čínsko-sovětského rozchodu v podobě čínsko-sovětských konfliktů v létech předcházejících.

Do té doby byla řada jmen „neruských“, protože ruští geografové, kteří koncem 19. a začátkem 20. století zakreslovali ruský Dálný východ do map (Vladimir Klavdijevič Arseňjev, Michail Ivanovič Veňukov, Nikolaj Michajlovič Prževalskij) respektovali jména řek, hor i lidských sídel, jak jim je sdělili místní obyvatelé. V té době ještě ani nepřevažovalo ruské osídlení oblasti, naopak někde žili především Číňané (historická oblast Vnější Mandžusko patřila dříve Číně), jinde žily malé tunguzské kmeny (Nanajci, Udegejci, Oročové, …). A i nově zakládané ruské osady nezřídka odvozovaly svá jména od domorodých označení řek nebo hor.

Přejmenovaná města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Переименование географических объектов на Дальнем Востоке в 1972 году na ruské Wikipedii.

  1. PÍŠOVÁ, Ina. Transsibiřská odysea : po stopách legionáře Jana Kouby. Vydání první. vyd. V Praze: [s.n.] 155 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87530-58-0, ISBN 80-87530-58-6. OCLC 1078644745