Přemysl I. Velkopolský

Přemysl I. Velkopolský
NarozeníDesetiletí od 1220
Trzebnica
Úmrtí4. června 1257
Poznaň
PohřbenBazilika svatého Petra a Pavla v Poznani
PotomciPřemysl II. Velkopolský, Konstancie Velkopolská, Eufrosina Velkopolská, Anna Velkopolská a Eufemie Velkopolská
OtecVladislav Odonic
MatkaHedvika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přemyslova pečeť z roku 1252.

Přemysl I. (5. červen 1220/4. červen 1221? – 4. června 1257) byl velkopolský kníže v letech 1241–1257.

Život

Přemysl byl nejstarším synem vévody Vladislava Odonice a jeho manželky Hedviky, nejspíš dcery vévody Mstivoje Gdaňského nebo Přemyslovny (tento dohad by potvrzovalo i jméno jejího syna, které se v piastovské dynastii objevilo poprvé).[1] Ve Velkopolsku vládl společně s bratrem Boleslavem (Pobožným) od roku 1241, po smrti Jindřicha II. Pobožného, knížete vratislavského, krakovského a velkopolského, v bitvě u Lehnice. Roku 1247 si však bratři zemi rozdělili. Vztahy mezi nimi se zkalily natolik, že v letech 1250–1253 Přemysl I. mladšího bratra věznil. Celkem bylo Velkopolsko děleno mezi bratry třikrát, naposledy roku 1253. Přemysl I. získal západní část (poznaňský úděl) a Boleslav východní část (kališsko-hnězdenský úděl).

V roce 1253 si vybral za sídelní město Poznaň a začal se stavbou místního hradu.

Přemysl rovněž provdal své sestry za slezská knížata – Salomeu roku 1249 za Konráda I. Hlohovského a Eufemii roku 1251 za Vladislava Opolského. Země se za jeho vlády nacházela v příznivých poměrech, neboť sousedé – Slezsko, Malopolsko a Kujavsko - byli oslabeni.

Přemysl I. Velkopolský zemřel již 4. června 1257, tj. před narozením syna a dědice vévodství. Kromě syna měl Přemysl I. s manželkou Alžbětou Vratislavskou ještě čtyři dcery. Zatímco Konstancie byla zasnoubená s příslušníkem braniborského rodu Askánců Konrádem IV., Eufrosina, Anna a Eufemie vstoupily do kláštera. Poručníkem nezletilého Přemysla se stal jeho strýc Boleslav.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Przemysł I of Greater Poland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gdaňský původ podporuje: Oswald Balzer, Genealogia Piastów, Kraków 1895, s. 221; Włodzimierz Dworzaczek, Genealogia, Warsaw 1959, tab.2 , s. 17; Kazimierz Jasiński, Uzupełnienia do genealogii Piastów, "Studia Źródłoznawcze No 5" (1960), s. 100. Přemyslovský původ podporuje: Norbert Mika, Imię Przemysł w wielkopolskiej linii Piastów. Niektóre aspekty stosunków książąt wielkopolskich z Czechami do połowy XIII wieku, [in:] Przemysł II. Odnowienie Królestwa Polskiego ed. Jadwiga Krzyżaniakowej, Poznań 1997, s. 247-255.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Głowa Przemysła I Poznań RB1.JPG
Autor: Radomil, Licence: CC BY-SA 3.0
Detail from Church of Holliest Heart of Jesus and Mother of God of Consolation in Poznań, Hypotetical head of duke Przemysł I