Přemysl Michálek
| Ing. Přemysl Michálek, CSc. | |
|---|---|
 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1992 – 1992 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ODS |
| Narození | 3. července 1936 Ostrava |
| Úmrtí | 15. listopadu 2022 (ve věku 86 let) Šumperk |
| Choť | Ing. Marie Michálková |
| Děti | 2 |
| Sídlo | Šumperk |
| Alma mater | Vysoká škola stavitelství v Brně |
| Profese | politik a stavební inženýr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přemysl Michálek (3. července 1936[1] – 15. listopadu 2022[2]) byl český stavební inženýr a politik za Občanskou demokratickou stranu, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Život
Narodil se v Ostravě 3. července 1936 manželům Miladě a Přemyslu Michálkovým. Do dětství jemu a jeho o dva roky mladšímu bratrovi Pavlovi zasáhly tragické události 2. světové války. V roce 1941 zatklo gestapo jeho otce, který byl pak následujícího roku popraven, za což po válce dostal prezidentské ocenění a jeho jméno je dnes uvedeno na pamětní desce ostravské pošty. Další rána přišla, když v roce 1944 zničila bomba jejich dům ve Slezské Ostravě. Po válce se rodina přestěhovala do Opavy. Jeho maminka se po druhé provdala a narodil se jí třetí syn Jaromír. V Opavě absolvoval Přemysl Michálek gymnázium. Na studiu vynikal v mnoha sportech, zejména v atletice, kde měl na kontě i několik dorosteneckých rekordů. V roce 1954 byl přijat na Vysokou školu stavitelství, dnešní VUT, v Brně obor konstruktivně dopravní. Zde také potkal svou budoucí manželku Marii, se kterou se 6. listopadu 1958 oženil. Následujícího roku se jim narodila dcera Simona a další rok dcera Marie. Po ukončení studia nastoupil v roce 1960 na umístěnku v šumperské pobočce státního podniku Silnice, projektoval celou řadu silnic a mostů. Nikdy nevstoupil do KSČ.
Po roce 1989 se začal aktivně věnovat politice. Byl u zrodu Občanského fóra a následně se stal členem ODS. Ve volbách roku 1992 kandidoval za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do Sněmovny lidu (volební obvod Severomoravský kraj). Mandát nabyl až dodatečně v září 1992 jako náhradník. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][3][4]
Po ukončení poslaneckého mandátu nastoupil v roce 1993 na Ministerstvo dopravy ČR, v dalších letech pracoval na Ředitelství silnic a dálnic a také jako poradce ve Státním fondu dopravní infrastruktury. V senátních volbách roku 1996 kandidoval do horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 65 – Šumperk, coby kandidát ODS. V 1. kole získal přes 25 % hlasů a byl nejúspěšnějším kandidátem. V 2. kole ho ovšem porazil sociální demokrat Václav Reitinger.[5]
Politice zůstal věrný, aktivně pracoval v ODS a byl delegátem několika celostátních sněmů ODS.
Jako přední odborník v oboru výstavby silnic externě pracoval až do své smrti i přes zdravotní omezení, která mu postupně zhoršovala mobilitu. Ing. Michálek byl aktivní i v komunální politice. Pracoval 20 let v Dopravní komisi Rady města Šumperka, angažoval se i v oblasti ochrany zvířat a stál u zrodu Šumperského hafana.
Spolu s manželkou vychoval dvě dcery, měl tři vnuky a jednu vnučku a toho času čtyři pravnoučata.[6][7] Zemřel 15. listopadu 2022 ve věku 86 let.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Přemysl Michálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Opustili nás. Šumpersko.NET [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Členové poslaneckého klubu ODS [online]. Občanská demokratická strana Ostrava [cit. 2012-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
- ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. ČSÚ [cit. 2012-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Starosta gratuloval i děkoval. www.sumperk.cz [online]. Šumperk, 2021-07-02. Dostupné online.
- ↑ Smutná zpráva: Odešla výrazná osobnost regionální politiky a špičkový dopravní expert. Šumperský REJ [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce