Přerovská hůra (hradiště)

Přerovská hůra
Přerov nad Labem s Přerovskou hůrou v pozadí
Přerov nad Labem s Přerovskou hůrou v pozadí
Poloha
AdresaPřerovská hůra, Přerov nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Přerovská hůra
Přerovská hůra
Další informace
Rejstříkové číslo památky103422 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přerovská hůra (též Přerov nad Labem) je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchuPřerova nad Labemokrese Nymburk ve Středočeském kraji. Vrchol kopce byl osídlen řadou pravěkých kultur, ale existence opevněného hradiště bývá spojována s pozdní dobou halštatskou a dobou hradištní. Lokalita je od roku 2009 chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Plošina na Přerovské hůře byla osídlena v době bronzové, době halštatské a době hradištní.[2] Není jasné, kdy bylo postaveno opevnění, ani zda existovaly oba doložené systémy opevnění současně. Předpokládá se, že v dobách lužické, knovízské a slezské kultury na hůře bývalo pouze neopevněné sídliště, zatímco opevnění fungovalo v pozdní době halštatské a v raném středověku.[3]

Josef Ladislav Píč na hradišti údajně pozoroval valy s fragmenty zdiva, ale v osmdesátých letech devatenáctého století už byly pozůstatky valů a příkopů rozorány. Poškozování orbou probíhalo i na začátku 21. století, kdy jsou stopy opevnění patrné pouze v podobě terénních vln, na leteckých snímcích, popř. na výstupech geofyzikálních měření.[3]

Stavební podoba

Západní část hradiště na plánu z přerovské kroniky z doby okolo roku 1900

Hradiště zaujímá vrcholovou plošinu Přerovské hůry (237 metrů), jejíž svahy převyšují okolní terén až o padesát metrů. Plošina je s výjimkou východní strany chráněna strmými svahy. Na východě proto vznikl v nejužším místě archeologicky doložený fortifikační systém tvořený dvojicí valů a příkopem mezi nimi. Podle popisu Josefa Ladislav Píče zde příkop s valem spojoval obě protější stráně a dosahoval délky sto metrů.[3]

Vnitřní příčné opevnění vymezovalo asi tři hektary velký prostor v západní části plošiny. Také zde se dochovalo jen v podobě zvlněného terénu. Podle geofyzikálního měření se vnitřní opevnění skládalo z dvojice mělkých, souběžně vedených příkopů a valu, v jehož tělese se nachází stopy přepálených materiálů. Celková plocha hradiště podle Píčových měření přesahuje devatenáct hektarů.[3]

Odkazy

Reference

  1. Hradiště Přerovská húra, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  2. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 122–123. (česky, německy) 
  3. a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přerov nad Labem, s. 264. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Plan hury z kroniky PnL.jpg
Plánek hradiště na Přerovské hůře.
Prerovnl pod hurou.jpg
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY 2.5
Přerov nad Labem pod Přerovskou hůrou.