Přeskaky

Přeskaky
Přeskaky
Přeskaky
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecChbany
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel18 (2021)[1]
Katastrální územíPřeskaky (5,38 km²)
Nadmořská výška306 m n. m.
PSČ431 57
Počet domů10 (2021)[2]
Přeskaky
Další údaje
Kód části obce50733
Kód k. ú.650731
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeskaky (německy Presau) jsou malá vesnice, část obce Chbanyokrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 kilometru západně od Chban. Vesnice až do počátku patnáctého století patřila k majetku valdsaského kláštera. Později se o ni dělili žatečtí měšťané a různé šlechtické rody. Hlavním hospodářským odvětvím v Přeskacích vždy bylo zemědělství. Po druhé světové válce přišla vesnice o dvě třetiny obyvatel a jejich počet dále klesal, až se téměř vylidnila. Přeskaky jsou také název katastrálního území o rozloze 5,38 km².[3]

Název

Původní název vesnice Přeskače byl odvozen ze starého tvaru slovesa soukat, a znamenal tak pravděpodobně ves přeskačů (tkalců). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Prezkacz (1287), in Przieskacz (1412), Przicskacz (1415), in villa Przeskacziech (1462), Przeskacže (1544), Bržezy a Pržesau nebo Pržeskau (1787), Přeskaky a Přeskače nebo Przesau (1846) a Přeskaky nebo Přesau (1854).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287, kdy ji údajně koupil valdsaský klášter od nejvyššího komorníka Ojíře z Lomnice. Vesnice poté pravděpodobně patřila klášteru až do husitských válek. Přídomek faráře Jindřicha z Přeskak zmíněného mezi faráři žateckého obvodu v roce 1412 dokládá, že Přeskaky tehdy mohly být farní vsí s vlastním kostelem.[5]

Dům čp. 7
Jeden z velkých statků na východním okraji vesnice

Okolo roku 1415 část vsi vlastnil, podobně jako v blízkých Roztylech, žatecký měšťan Mikuláš Koblenczer. Po úmrtí jeho syna Přeskaky připadly jako odúmrť králi Václavovi IV., ale Mikuláš proti tomu protestoval, a získal majetek zpět. Po jeho smrti Přeskaky připadly městu Žatci. Novým majitelem části Přeskak a nedalekého Nového Sedla se v roce 1570 stal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, ale už jeho syn Jan Waldemar Přeskaky prodal Janu Valdsteinovi ze Sedčic, který je připojil ke svému statku Žabokliky.[5]

Vesnice zůstávala rozdělená i na počátku třicetileté války. Část s hospodářským dvorem, ovčínem a kostelem patřila k Číňovu. Tento statek odkázal svobodný pán Leonard Colonna z Fels na Andělské hoře své manželce Alžbětě z Lobkovic. Po její smrti Číňov v roce 1622 koupil Heřman Černín z Chudenic. Druhá část Přeskak patřila k panství Mory, které vlastnili Fictumové. Za účast na stavovském povstání byla Bohuslavu Felixovi z Fictumu zkonfiskována a zabavený majetek koupil roku 1623 Jaroslav Bořita z Martinic. Podle berní ruly z roku 1654 celá vesnice patřila ke statku Mory a žilo v ní sedm sedláků a jeden chalupník, kteří dohromady chovali devatenáct krav, 28 jalovic, 106 ovcí, 71 prasat a čtyři kozy.[5]

V polovině osmnáctého století ve vesnici pracoval obecní kovář, pastýř, nádeník a mlynář, který měl v nájmu panský mlýn se dvěma koly.[6] Na počátku devatenáctého století tvořily vesnici dvě řady domů po obou stranách silnice. Na jižní straně bývala dřevěná kaple se zvonicí a na východě stával železný kříž mezi dvěma akáty. Ve třech rybnících se chovali kapři.[7]

Po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců z Československa klesl počet obyvatel na jednu třetinu. Uvolněný majetek převzala a rozdělovala místní správní komise. Brzy poté bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se kvůli špatným hospodářským výsledkům v roce 1951 sloučilo s jednotným zemědělských družstvem ve Chbanech, ale od roku 1960 čtyři velké přeskacké zemědělské dvory využíval státní statek Poláky. V jeho správě jejich areály zchátraly. V sedmdesátých letech dvacátého století byla vesnice napojena na vodovod.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 125 obyvatel (z toho 66 mužů), z nichž bylo 47 Čechoslováků a 78 Němců. Kromě dvanácti evangelíků a dvou příslušníků nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 132 obyvatel: 25 Čechoslováků a 107 Němců. Až na jedenáct evangelíků se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11][12]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé79109951001141251325443372314101318
Domy14141718201920189710101010
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Chbany.

Obecní správa

Přeskaky byly součástí morského statku až do zrušení poddanství v roce 1848. O dva roky později se staly samostatnou obcí, kterou zůstaly přibližně do poloviny dvacátého století. Roku 1950 byly uváděny jako osada obce Chbany. Až do roku 1960 patřily do okresu Žatec, ale od roku 1961 byly Chbany se všemi částmi převedeny do okresu Chomutov.[13]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Přeskače, s. 469. 
  5. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Přeskaky, s. 24. Dále jen Binterová (2001). 
  6. a b Binterová (2001), s. 25.
  7. Binterová (2001), s. 23.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  12. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 461. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Chbany. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 68 s. ISBN 80-239-4163-1. Kapitola Přeskaky, s. 23–25. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přeskaky, s. 76–77. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Přeskaky - 1.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Přeskaky
Přeskaky - 2.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Přeskaky
Přeskaky - zemědělský dvůr.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Přeskaky - zemědělský dvůr