Přeslička bahenní

Přeslička bahenní
Přeslička bahenní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	kapraďorosty (Monilophyta)
Třída	přesličky (Equisetopsida)
Řád	přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď	přesličkovité (Equisetaceae)
Rod	přeslička (Equisetum)
Binomické jméno
Equisetum palustre L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přeslička bahenní (Equisetum palustre) je rostlina ze třídy přesličky, jejímž jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s. l.).

Popis

Přeslička bahenní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–50 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Na rozdíl od přesličky rolní nemá přeslička bahenní sezónní dimorfismus, fertilní (plodná) lodyha s výtrusnicovým klasem se nijak výrazně neliší od lodyh sterilních. Lodyhy se zpravidla ve střední části přeslenitě větví, vzácněji se nevětví vůbec. První článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (viz externí odkaz) na rozdíl od přesličky rolní, kde je to naopak. Střední dutina zabírá asi 1/4 průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.

Stanoviště

Roste nejčastěji na vlhkých loukách, např. v pcháčových loukách sv. Calthion, někdy také v rašelinných a slatinných loukách. Najdeme ji i na loukách dosti degradovaných nebo na antropogenních stanovištích.

Výtrusnicový klas (strobilus)

Areál

Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.

Výskyt v Česku

Velmi hojný druh, častější je spíše v nižších polohách, nad 1000 m n. m. většinou už chybí.

Použití

Obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který nemizí ani po sušení, thiaminázu (enzym, který rozkládá vitamín B1) a akonitovou kyselinu. Otravy jsou známy zejména u dobytka, projevují se průjmy, hubnutím, v akutních případech ochrnutím svalstva a jsou popsány i případy smrtelné.^[2]

Reference

Literatura

• HROUDA, Lubomír. Equisetaceae DC. In SLAVÍK, Bohumil, ed.; HEJNÝ, Slavomil, ed. a ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, ed. Květena České socialistické republiky. 1. Praha: Academia, 1988, s. 205–223.
• KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. 2, aktualiz. a zcela přeprac. vyd. Praha: Academia, 2021. 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
• KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5.
• PAUKERTOVÁ, Ivana. Jak poznat léčivou přesličku od jedovaté? In: Paukertova.cz [online]. 18. 07. 2009 [cit. 6. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jak-poznat-lecivou-preslicku-od-jedovate&cisloclanku=2009070005

Externí odkazy

• řez stonkem přesličky bahenní
• první článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku
• Galerie přeslička bahenní na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu přeslička bahenní na Wikimedia Commons
• Taxon Equisetum palustre ve Wikidruzích