Přetlaková kabina

Přetlakování kabiny je proces, při kterém se do kabiny letadla nebo kosmické lodi čerpá upravený vzduch, aby se pro lidi ve vysokých nadmořských výškách vytvořilo bezpečné a pohodlné prostředí. U letadel je tento vzduch obvykle odváděn od kompresoru (dvou)proudových motorů a u kosmických lodí je přepravován ve vysokotlakých, často kryogenních nádržích. Vzduch je před distribucí do kabiny ochlazován, zvlhčován a míchán s recirkulovaným vzduchem pomocí jedné nebo více klimatizační soustavy letadla.^[1]

První experimentální tlakové systémy se začaly používat ve 20. a 30. letech 20. století. Ve 40. letech 20. století vstoupil do služby Boeing 307 Stratoliner - první komerční letadlo s přetlakovou kabinou.^[2] Tato praxe se rozšířila o dekádu později, zejména s příchodem britského proudového letadla de Havilland Comet v roce 1949. Nicméně dvě fatální havárie v roce 1954 dočasně Comet po celém světě uzemnily.^[3] Tyto nehody byly zkoumány a bylo zjištěno, že je způsobila kombinace progresivní únavy kovu a namáhání pláště letadla způsobené tlakem. Vylepšené zkoušky zahrnovaly několik testů celého trupu v plném rozsahu ve vodní nádrži^[3] a získané klíčové technické principy byly aplikovány na konstrukci následujících proudových dopravních letadel.

Let Aloha Airlines 243 v roce 1988 s letounem Boeing 737-200, který během letu utrpěl fatální havárii kabiny, byl způsoben především pokračujícím provozem letadla, přestože nashromáždilo více než dvojnásobný počet letových cyklů, než na který byl jeho drak navržen.^[4]

• Kabina letadla
• Kokpit