Převrácená třída

Převrácená výuka je metoda integrovaného učení, při níž dochází k obrácení úloh učitele a žáka v hodině, neboť je obsah učiva vytvořen studenty doma a aplikován ve škole. V anglické literatuře je tato metoda známá jako flip teaching, flipped classroom nebo inverted teaching

Umělecké ztvárnění pojmu převrácená třída

Popis metody

Výuku v podobě převrácené třídy můžeme přiřadit na hranici konstruktivismu a konektivismu.[1] Žák přebírá odpovědnost za své učení a jeho efektivitu. Mění se role učitele (ten není hlavním zdrojem informací, ale stává se spíše průvodcem napříč vzdělávacím procesem).[1] Žáci se učí doma (správně na základě videí a videotutoriálů), úkoly dělají ve škole a látka z videotutoriálů se ve škole dále prohlubuje a řeší.[2] Příkladem toho, jak tato videa mohou vypadat, je Khan Academy. Pro žáky je přijatelnější a mnohem přirozenější, pokud vzdělávací videa, která látku představují, jsou připravena jejich učitelem, kterého znají – ne někým cizím, neznámým.[3] V ideálním případě je součástí převrácené třídy i prostředí, vytvořené například v LMS, kde mohou žáci interagovat a komunikovat. Je možné používat i vzdělávací sociální sítě typu Edmodo.

Principy

Tento přístup funguje pouze v případě, kdy je zajištěna perfektní technologická infrastruktura (tzv. 1:1, každý žák či student vlastní své zařízení (notebook, tablet, smartphone atp.). K tomu, aby převrácená třída měla smysl, je také nezbytné dodržovat několik základních principů:

  1. Flexibilní prostředí: Každý učitel si vytváří vlastní postup implementace této metodiky. Vše přizpůsobuje kontextu.
  2. Tzv. změna principu: Dochází ke změně obvykle popisované jako odklon od metod orientovaných na učitele k orientaci na žáka.
  3. Vhodný obsah: Učitel průběžně hodnotí účinnost použitých výukových materiálů a zabývá se tím, které z nich poskytne žákům k samostatnému studiu.
  4. Profesionální učitel: Nelze nahradit učitele videem. Jeho úloha je v převrácené třídě ve skutečnosti stále nezastupitelná a je o dost náročnější než v tradiční. V tomto případě učitel sleduje každého žáka a věnuje mu individuální pozornost a poskytuje mu průběžnou zpětnou vazbu.[4]

Úspěšnost

Pokud jsou výše uvedené principy respektovány a implementaci předchází důsledná příprava, pak převrácená třída zvyšuje efektivitu výuky (je ale důležité počítat s tím, že žáci i učitelé si potřebují na tento model výuky zvyknout). To dokládají i výzkumy – například v matematice se díky této metodě podařilo škole v Minnesotě zvýšit úspěšnost při plošných státních testech o 20 %. Škola v Coloradu tuto metodu začala využívat pro řešení absence žáků a úspěšně se povedlo snížit vědomostní deficity těch, kdo do školy z různých důvodů nemohou docházet pravidelně. Škola v Michiganu po zavedení převrácených tříd tvrdí, že předčasné ukončení studia bylo sníženo o 33 %.[4]

Reference

  1. a b ČERNÝ, Michal. Převrácená třída a microlearning. Fold [online]. 14. 5. 2016 [cit. 12.10.2016]. Dostupné online. 
  2. TŮMA, Jiří. Jak na metodu převrácené třídy. RVP [online]. [cit. 12.10.2016]. Dostupné online. 
  3. Převrácená třída. prevracenatrida.cz [online]. [cit. 2016-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-20. 
  4. a b BRDIČKA, Bořivoj. Má převrácená třída smysl?. RVP [online]. [cit. 12.10.2016]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flipped classroom.png
Autor: Oliver Tacke, Licence: Copyrighted free use
Sketchnote zum Konzept des Flipped Classroom