Přibyslavice (okres Třebíč)
Přibyslavice | |
---|---|
ulice Kaštanová a kostel Narození Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′38″ s. š., 15°46′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 793 (2024)[1] |
Rozloha | 6,15 km²[2] |
Katastrální území | Přibyslavice nad Jihlavou |
Nadmořská výška | 427 m n. m. |
PSČ | 675 21 |
Počet domů | 235 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Na Návsi 40 Přibyslavice 675 21 Okříšky obec@pribyslavice.cz |
Starostka | Ivana Uhrová |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Přibyslavice | |
Další údaje | |
Kód obce | 591459 |
Kód části obce | 135801 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přibyslavice (německy Przibislawitz, Pschibislawitz[4]) jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží asi 10 km severozápadně od Třebíče a 20 km jihovýchodně od Jihlavy. Žije zde 793[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Číhalín, Červená Lhota, Zašovice, Okříšky, Petrovice a Nová Ves.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, v tu dobu byly ústředím provincie, ke které patřily ještě vesnice Číchov a Nová Ves, v tu dobu však toto území patřilo do majetků třebíčského kláštera. Posléze Přibyslavice ztratily svoji významnost a v roce 1371 jsou uváděny jako součást Rokštejna. V roce 1558 byl farní statek v Přibyslavicích zastaven Zdeňkovi z Valdštejna, následně pak byla vesnice zcelena a následně ji získal v roce 1577 Hynek z Valdštejna a stala se součástí brtnického panství. V roce 1561 se farnost stala evangelickou, až roku 1622 odešel ze vsi evangelický kněz, ale katolický do vsi nepřišel a tak byla vesnice přifařena do Heraltic.[5]
Po roce 1600 pak převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno a bylo prodáno Rombaldovi do Collalto a San Salvatore. Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.[6]
V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, roku 1808 byla postavena školní budova. V roce 1896 byla postavena silnice z Okříšek přes Přibyslavice do Číchova a roku 1906 byly postaveny silnice do Radonína a do Nové Vsi.[7]
Při stavbě kostela Narození Panny Marie v 18. století nechal brtnický hrabě Antonín Rombaldo I. Collalto postavit i hostinec, důvodem bylo, aby měl kde bydlet dělníci, kteří chrám měli postavit. Stavba kostela začala v roce 1744, čtyři roky po Rombaldově smrti. V tu dobu v hostinci bydleli paulánští mniši, kteří vykonávali v oblasti duchovní správu. Mezi lety 1788 a 1808 v budově hostince působila škola. Chrám se dále rozšiřoval, v roce 1936 byly přistavěny věže, kdy dělníci opět bydleli v místním hostinci. Hostinec byl v padesátých letech 20. století zkonfiskován komunisty. V šedesátých letech byl hostinec uzavřen, fungovala v něm pouze prodejna a postupně se přeměnil na prostory k bydlení.[8]
Mezi velké závody patřila i velká papírna u Přibyslavic, na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.[9]
Do roku 1849 patřily Přibyslavice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč.[10]
Současnost
V obci funguje Základní škola T. G. Masaryka (1. až 5. ročník), mateřská škola a školní jídelna. K dispozici je místní veřejná knihovna. Duchovní správu zajišťuje Římskokatolická farnost Přibyslavice. Obec spravuje vlastní hřbitov. Šest dní v týdnu je možné nakupovat v prodejně smíšeného zboží. Vysoce rozvinuté je odpadové hospodářství – obec vybudovala kanalizaci s čistírnou odpadních vod, sběrný dvůr a kompostárnu. Třídění odpadů je praktikováno pomocí hojně rozmístěných kontejnerů. Dopravní spojení je možné buď autobusy (přímo z obce), nebo vlakem ze 2 km vzdálené stanice ČD Okříšky.
V obci funguje sbor dobrovolných hasičů a taktéž hasičská zásahová jednotka kategorie JPO III. Zbudována jsou dvě travnatá fotbalová hřiště, a jedno hřiště hokejbalové (s možností zalednění v zimním období) a tenisový kurt. Obec je členem svazku obcí Černé lesy a Cyklostezka Jihlava – Raabs.
V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[11] V roce 2021 byla rekonstruována budova místní školy.[12]
Společenský život
Přibyslavice představují významné mariánské poutní místo a jedno z duchovních center Třebíčska. Poutě v kostele Narození Panny Marie se konají každou první sobotu v měsíci, o svátku Seslání Ducha Svatého a ve svátek Narození Panny Marie (pouť hlavní). Hojně navštěvovanou se stala v okolí známá pohádková cesta.
Přírodní poměry
Přibyslavice jsou situovány v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny asi deset kilometrů severozápadně od města Třebíč. Obcí protéká řeka Jihlava.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 567 | 475 | 524 | 604 | 716 | 737 | 729 | 643 | 668 | 793 | 791 | 812 | 814 | 776 | 780 |
Počet domů | 71 | 73 | 79 | 95 | 106 | 116 | 142 | 144 | 151 | 169 | 164 | 196 | 206 | 222 | 235 |
Obecní správa a politika
Mezi lety 1980 a 1990 k obci patřily Bransouze a Radonín.[10]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.[15]
Politika
Do roku 2014 působil jako starosta Roman Vrbka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Ivana Uhrová.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[16] | 2010[17] | 2013[18] | 2017[19] | 2021[20] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (36.24 %) | ČSSD (24.42 %) | ČSSD (23.34 %) | ANO (24.53 %) | ANO (26.89 %) |
2. | KSČM (20.08 %) | TOP 09 (18.89 %) | KSČM (19.6 %) | KDU-ČSL (16.58 %) | SPOLU (23.52 %) |
3. | KDU-ČSL (18.77 %) | KSČM (17.74 %) | KDU-ČSL (16.07 %) | KSČM (14.48 %) | SPD (13.23 %) |
účast | 74.27 % (459 z 618) | 67.76 % (435 z 642) | 68.41 % (457 z 668) | 67.14 % (429 z 639) | 74.42 % (479 z 645) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[21] | 2012[22] | 2016[23] | 2020[24] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (38.07 %) | ČSSD (25.91 %) | ČSSD (18.08 %) | KDU-ČSL (20.47 %) |
2. | KSČM (22.18 %) | KSČM (23.07 %) | KDU-ČSL (18.08 %) | ANO (19.11 %) |
3. | KDU-ČSL (15.56 %) | KDU-ČSL (18.21 %) | KSČM (16.66 %) | STAN+SNK ED (10.58 %) |
účast | 48.34 % (306 z 633) | 41.95 % (280 z 677) | 43.64 % (288 z 660) | 46.55 % (297 z 638) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (112 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (67 hlasů). Volební účast byla 70,38 %, tj. 468 ze 665 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (326 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (144 hlasů). Volební účast byla 71,67 %, tj. 473 ze 660 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (261 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (71 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (46 hlasů). Volební účast byla 72,12 %, tj. 463 ze 642 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (353 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (153 hlasů). Volební účast byla 79,28 %, tj. 509 ze 642 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (189 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (120 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (61 hlasů). Volební účast byla 74,88 %, tj. 480 ze 641 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (249 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (239 hlasů). Volební účast byla 77,29 %, tj. 490 ze 634 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
- Kostel svaté Anny – starobylý kostel, pozůstatek přemyslovského dvorce
- Kostel Narození Panny Marie – významný mariánský poutní a farní kostel
Osobnosti
- Karel Havliš (* 1944, vlastním jménem Štěpán Bouzar), architekt a spisovatel
- Vladimír Netolička (* 1952), malíř
- František Palík (* 1932), konstruktér
- Zdeněk Procházka (1913–1995), pilot RAF
- Mária Jana Terrayová (1922–1993), muzikoložka
- Marie Zaoralová (* 1933), archivářka
- Jaromír Zeman (* 1945), germanista
Významné firmy
Aktuálně patří mezi nejvýznamnější firmy v okolí MANN+HUMMEL Group. Společnost byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení.
Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi na Třebíčsku: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců.
Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně.
Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 74.
- ↑ ZAORALOVÁ, Marie. Kapitoly z dějin Přibyslavic. Vlastivědný věstník moravský. 1992, roč. 44, čís. 2, s. 156–168. Dostupné online.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 246 s. S. 128–140.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 344–353.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti. iDNES.cz [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Dvorský, s. 30–33
- ↑ a b ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 248, 29, 254.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Lípy přátelství zastíní lavičku na hranici s Přibyslavicemi, plánují v Okříškách. Třebíčský deník. 2020-06-24. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Zub času se na ní nepodepsal. V Přibyslavicích zachovají historický ráz školy. Třebíčský deník. 2021-05-24. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Přibyslavice [online]. 2008-04-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura
- Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přibyslavice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Přibyslavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam prací o Přibyslavicích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Přibyslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak Přibyslavic (okres Třebíč)
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Přibyslavice (okres Třebíč) - ulice Kaštanová.
Papírna v Přibyslavicích na konci 19. století
Vlajka Přibyslavic (okres Třebíč)