Pšov (Podbořany)

Pšov
Kostel sv. Kříže a Všech svatých
Kostel sv. Kříže a Všech svatých
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel77 (2021)[1]
Katastrální územíPšov u Podbořan (4,3 km²)
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ441 01
Počet domů34 (2021)[2]
Další údaje
Kód části obce136531
Kód k. ú.736538
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pšov je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Podbořan. Prochází zde silnice I/27 a silnice II/226. Pšov leží v katastrálním území Pšov u Podbořan o rozloze 4,3 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen z obecného jména pše (zastarale pšenice), a označoval tedy místo, kde se pěstovala pšenice. Německý tvar Schaab nejspíše vznikl ze spojení „do Pšova“ nebo „ze Pšova“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pssou (1186), Psou (1238/1241), in Psow (1366, 1369), Pssow (1384–1399), Pessow (okolo roku 1405), in Pssow (1402), in Psow (1412), Schab, Schaub nebo Cžap (1787) a Schaab, Schaub nebo Čapy (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o Pšově pochází z roku 1186 a nachází se v listině vydané knížetem Bedřichem a jeho manželkou Alžbětou. Podle listiny byli prvními majiteli vsi pražští kanovníci, kteří Pšov vyměnili za Poštovicepražským proboštem Martinem. Ten roku 1173 vstoupil do řádu johanitů, kterému Pšov odevzdal. Roku 1186 johanité Pšov, Levín a Březnici (tj. snad Malé nebo Velké Březno) vyměnili s panovníkem za Bořislav.[5]

V roce 1238 byl majitelem vsi nejvyšší číšník Zbraslav z Miletína. Zmínka o vsi se nachází v jeho závěti. Podle ní měla Zbraslavova žena Domaslava vesnici prodat a Zbraslavovým služebníkům, kteří by chtěli podniknout pouť do Compostely, poskytnout šest hřiven stříbra. Kromě toho měla Domaslava poskytnout dvacet hřiven jakémusi Divínovi, čtyři hřivny hradeckému minoritskému klášteru[5] a almužnu podle svého uvážení měla dát také pražským minoritům u svatého Jakuba.[6] Není jisté, zda k prodeji vsi došlo.[6]

Další zprávy o vesnici pochází až ze druhé poloviny čtrnáctého století. V roce 1366 ji vlastnil Racek ze Mšeného, po něm Sezema z Bělé (1372), Aleš z Dubé (1395) a na začátku patnáctého století ji měli Jindřich Skopec z Dubé a Vrš z Modřejovic. V letech 1410–1416 Pšov patřil Janovi ze Zdenic, velmistrovi řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ten vesnici s částí Kaštic věnoval svému řádu, kterému vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Výjimkou byl rok 1620, kdy Pšov na krátkou dobu získala Kateřina ze Sulejovic.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 262 obyvatel (z toho 128 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 251 Němců a dva cizinci. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 308 obyvatel: 22 Čechoslováků, 285 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou evangelíků, třinácti členů církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[9][10][11]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé2112442692942912623081591591199150485777
Domy363540424244533866343036313334
Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy místní části Sýrovice.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pšov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí města Podbořany v okrese Louny.[12]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
  • Na návsi stojí pozdně barokní kostel svatého Kříže a Všech svatých postavený v roce 1767 na místě staršího kostela. Rokokové vnitřní vybavení pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.[13]
  • Socha svatého Floriána u kostela
  • Sloup se sochou Panny Marie u kostela
  • Památník obětem druhé světové války na hřbitově
  • Venkovská usedlost čp. 3
  • Zemědělský dvůr čp. 30

Osobnosti

  • Anton Steiner (1849–1925), statkář a politik, pšovský starosta

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Pšov, Schaab, s. 498–499. 
  5. a b PEKSA, Vojtěch. Znovunalezení kostela Všech svatých v Pšově u Podbořan. In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech. Plzeň: Západočeské muzeum, 2016. Dále jen Peksa (2016). ISBN 978-80-7247-129-4. ISSN 1804-2953. Svazek 10. S. 173.
  6. a b c Peksa (2016), s. 174.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-16]. S. 464. Dostupné online. 
  13. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pšov, s. 191. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pšov kostel.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: