Pšované

Pšované jsou jedním z bájných českých kmenů sídlící před vznikem přemyslovského knížectví na českém území. Pšovské knížectví mělo mít centrum na hradišti Pšov (dnešní Mělník). Podle Kristiánovy legendy byl jedním z pšovských knížat Slavibor, jehož dcerou měla být Ludmila, manželka Bořivoje. Nelze rozhodnout, nakolik jde o spolehlivou informaci, protože v jiných legendách má sv. Ludmila odlišný původ.

Zmínky v literatuře

„	Bořivoj měl též manželku jménem Ludmila, dceru Slavibora, knížete ze země slovanské, jež za starodávna slula Pšov, nyní od dnešních lidí podle hradu nedávno vystavěného Mělnickem sluje.	“
— Kristiánova legenda^[1]

Také Kosmas v 15. kapitole první části své kroniky zmiňuje hrad Pšov jakožto sídlo Slavibora, otce svaté Ludmily.^[2]

August Sedláček ve svém hesle Čechy - dějiny - rozdělení Čech kmenové a krajské Ottova slovníku naučném píše:

„	Pšované nazývali se podlé hradu Pšova (Mělníka) a říčky Pšovky. Od Čechů dělilo je Labe, ale k severu roztáhli se daleko až ke hvozdu, t. j. k Mimoni, a odtud do údolí Jablonského. Také podkrají Jizery patřilo k jejich zemi, neb tu postavil Boleslav Lítý, kníže jejich, hrad Boleslav (Starou) a snad i Boleslav druhou (Mladou).	“
— August Sedláček^[3]

↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-09. Archivováno 9. 10. 2008 na Wayback Machine.
↑ KOSMAS. Kosmova kronika česká. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4.
↑ SEDLÁČEK, August. Ottův slovník naučný, Čechy - dějiny - rozdělení Čech kmenové a krajské. Praha: Jan Otta, 1908. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-21. Archivováno 21. 2. 2008 na Wayback Machine.

Tomek, O starém rozdělení Čech na župy (»ČČM.«, 1859, str. 185-186)
H. Jireček, Památky archaeol. lI., str. 266-267
Kalousek, O rozsahu říše České za Boleslava II (» Sborník hist.», 1883, str. 101)
Lippert, Socialgeschichte Böhmens I., 36
J. Pekař, Nejstarší kronika česká (Histor. bibl. č. 5).